|
Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618)
PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Disertační práce je věnována otázce, jakou představu si mohli o zemích středovýchodní Evropy vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka se zaměřila především na psané noviny, které v raném novověku představovaly vlivné zpravodajské a komunikační médium. Vznikly v polovině 15. století a ihned se začaly těšit velké oblibě na dvorech panovníků a vyšší šlechty. Od poloviny 16. století si je předplácely také městské rady a církevní instituce. Prostřednictvím korespondence i ústní fámy se pak novinky dostávaly také k dalším vrstvám společnosti. Úpadkem začalo psané zpravodajství procházet až po polovině 17. století. Do té doby však existovalo paralelně vedle tištěného. Zatímco tištěné noviny a letáky se často soustřeďovaly na představení a komentář výjimečných událostí, přinášela psaná avíza pravidelné zprávy o dění, k němuž došlo v uplynulých týdnech. Autorka provedla podrobný výzkum tří sbírek psaných novin, které vznikly ve šlechtickém prostředí a jejichž těžiště spadá do druhé poloviny 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Zvláště po Rožmbercích se dochovalo více než 1000 zpravodajských materiálů, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Při práci s jednotlivými novinami si autorka kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové pozornost. Zamýšlela se nad tím, v jakém duchu byly zprávy napsány a které informace o vládcích, šlechticích, měšťanech i prostých obyvatelích jednotlivých oblastí východní Evropy přinášely svým čtenářům. Pod vlivem těch metodologických směrů, jež se zabývaly uchopením jinakosti při střetu odlišných kultur, popisovala, jakými proměnami procházelo vnímání zemí středovýchodní Evropy od konce 15. do počátku 17. století. Sledovala tak zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí. Zabývala se však také otázkou, jak na předkládané novinky reagovali jejich příjemci. Kromě postižení obrazu Polsko-litevského státu a Moskevského velkoknížectví v dobových novinách se proto cílem disertační práce stalo též nahlédnutí do problému recepce a interpretace zpráv v prostředí šlechtického dvora.
|
|
Historie pozemkových úprav na našem území
BURDOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá popisem historie pozemkových úprav na našem území. Seznamuje s nejrůznějšími procesy a formami pozemkových úprav za jednotlivá časová období české historie, přesněji od počátku osidlování do začátku 20. století. Podrobně vysvětluje a rozebírá průběh kolonizace, pozemkových reforem, scelovacích prací apod. Závěr práce obsahuje stručné shrnutí a porovnání pozemkových úprav v České republice a zemích Evropské unie.
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v Českých zemích (1500-1619). Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 7.-8. prosince 2000 v Praze
Pánek, Jaroslav ; Janiš, Dalibor ; Malý, K.
24 studií napsaných 21 českými, rakouskými, německými, polskými a slovenskými historiky k dějinám ústavního vývoje Čech, Moravy, Slezska, Rakouska, Bavorska, Saska, Polska, Litvy a Maďarska v raném novověku. Hlavními tematy jsou společnost a právo; ústavní záruky "bonum commune", sociální pořádek a církevní svoboda; česká konfederace z r. 1619 a politický systém Střední Evropy v 17. století.
|
|
Dcery své doby? Školské sestry sv. Františka, chudé školské sestry naší Paní a školské sestry de Notre Dame v českých zemích v letech 1851-1938 (1950)
JAKŠIČOVÁ, Dana
Disertační práce se zabývá dějinami tří ženských řeholních kongregací, které působí v českých zemích od 19. století pod názvem školské sestry. Široké a dosud nezpracované téma je uchopeno ve třech rovinách: kongregace jako církevní instituce, vnitřní život řeholních komunit a pedagogická činnost školských sester. Využity byly různé typy pramenů, převážně uložené v soukromých archivech kongregací, a různá metodologická východiska, která sjednocuje komparativní pohled na tři podobné instituty. Cílem bylo představit pedagogicky činnou řeholní kongregaci 19. století co možná nejkomplexněji jako dobový fenomén a badatelsky přispět v oblasti výzkumu českých církevních dějin a dějin školství.
|
|
"Plné stáje vedou v ráje." Organizovaný chov koní v českých zemích od 16. století do 1. poloviny 20. století
KOŠÁNOVÁ, Michaela
Hlavním tématem předkládané diplomové práce je historický vývoj organizovaného chovu koní v Čechách, se zvláštním zaměřením na zemský chov koní výrazně hospodářského typu. Hlavní výzkum byl proveden v oblasti působnosti dnešního Zemského hřebčince Písek. Tento chovatelský ústav byl vybrán proto, že se jedná o jediný zemský hřebčinec v Čechách, který chovatelům ve sledovaném období nabízel teplokrevné i chladnokrevné plemeníky, přičemž jejich stavy upravoval podle poptávky majitelů klisen. Diplomovou práci lze rozdělit do dvou celků. První část uvádí čtenáře do problematiky jednotlivých typů koní a zasazuje práci do širšího historického kontextu. Do tohoto bloku byla zařazena i ikonografická analýza obrazů s hipologickou tematikou a texty srovnávající chov koní ve šlechtickém a dvorském prostředí v první polovině 17. století na příkladu Císařského dvorního hřebčína Kladruby nad Labem a smrkovické Obory Albrechta z Valdštejna na Novobydžovsku. Druhá část obsahuje klíčový výzkum chovu koní v Čechách, z velké části postavený na připouštěcích protokolech stanice erárních hřebců v Humpolci, a přibližuje strategie chovatelů v tomto regionu v porovnání s ostatními oblastmi pod správou Zemského hřebčince Písek. Zabývá se zejména chovem módních a hospodáři žádaných chladnokrevných koní belgického a norického plemene, kteří v první polovině 20. století zažívali svůj poslední velký vzestup.
|
host ::
