|
Monogenea cichlidních ryb peruánské Amazonie
ROZKOŠNÁ, Petra
Taxonomic and morphological evaluation of the material of monogeneans parasitic in the cichlid fishes (Cichla monoculus, Cichlasoma amazonarum, Satanoperca jurupari) from the Amazon River in Peru provided new data on the occurrence of 12 species of Dactylogyridae (10 species), Gyrodactylidae (1 species) and Microcotylidae (1 species). Four of them probably represent species new for science; one of them has already been described and a new genus has been proposed to accommodate it. Six species are reported from Peru for the first time and cichlids studied represent new hosts.
|
|
Historická biogeografie ryb čeledi Cichlidae v zoogeografické provincii Usumacinta (Mexiko, Guatemala, Belize)
DRAGOVÁ, Klára
Historical biogeography of cichlid fishes within the Usumacinta province (Mexico, Guatemala, and Belize) is reviewed based on newly collected material specifically for this study. Five areas of endemism within the province were recognized using Parsimony analysis of endemicity. Dispersal-Vicariance analysis implemented in S-DIVA suggests only one of them (the Grijalva-Usumacinta) as the ancestral area for the whole fauna. Other areas of endemism within the Usumacinta province were colonized from this area by dispersals. This biogeographic interpretation suggests a long evolution of the richest cichlid fauna in Middle America in the Grijalva-Usumacinta area of endemism in a sympatric context.
|
| |
|
Etologická studie vybraného druhu ryby čeledi Cichlidae
VESELÝ, Martin
Sociální deprivace jsou poruchy sociálního chování, které se v případě ryb v akvaristické praxi projevují několika způsoby. Mezi nejčastější projevy deprivací patří zvýšená agresivita, méně časté a méně plodné výtěry a často i částečná nebo úplná ztráta mateřských pudů. Hejnové druhy mají problémy se zařazením se do hejna. Síla deprivace závisí na mnoha faktorech. Pravděpodobně nejdůležitější je částečná nebo úplná izolace od matky nebo otce pečujícího o výtěr. V případě biparentálních ryb izolace od obou rodičů. Výskyt deprivací je zaznamenán v největší míře u cichlid čeledi Cichlidae. Je to z důvodu jejich poměrně vyvinutého sociálního chování a intenzivního chovu v akvaristice, kdy akvaristé se snaží mít co nejvíce mláďat za co možná nejkratší dobu. Proto chovatelé často přistupují k umělému odchovu. Akvaristé takto získají více mláďat, ale ta jsou agresivnější a hůře se vytírají. U párových substrátových cichlid se objevuje problém, že se pár vytře, ale o jikry se nedovede postarat. U tlamovců samice (nebo samec) nedonosí výtěr a vyplivne ho, nebo ho pozře.
|
| |
|
Skalimetrické znaky neotropických cichlid tribu Heroini: fylogenetické interpretace
STOPOVÁ, Barbora
Práce si klade za cíl popis znaků na šupinách u vybraných druhů cichlid ze Střední Ameriky, zhodnotit vztahy na základě těchto znaků ve fylogenezi skupiny a porovnat skalimetrický kladogram s molekulárním. Triby Heroini a Cichlasomatini jsou považovány za blízce příbuzné, přičemž Heroini tvoří druhý největší kmen neotropických cichlid a lze na nich demonstrovat největší rozmanitost těchto ryb ve Střední Americe.Heroini jsou považováni za skupinu monofyletickou. Vývoj tribu ve dvou větvích. Teoretická část této práce je věnována fylogenetickým poznatkům týkajících se tribu Heroini a popisu skupiny jako takové. V rámci vlastní práce jsou zachyceny jednotlivé znaky na šupinách a jejich mikrofotografie.
|
|
Genetická struktura populací lína Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
Lajbner, Zdeněk ; Linhart, Otomar ; Kotlík, Petr
Ačkoliv lín patří mezi hospodářsky významné druhy ryb a v současnosti zažívá intenzivní domestikaci, pouze několik málo studií se doposud zabývalo genetickou strukturou jeho populací. Předkládáme zde výsledky fylogeografické studie založené na datovém souboru souboru sekvencí DNA pro čtyři jaderné a jeden mitochondriální gen. Do studie byli zahrnuty vzorky z celého areálu rozšíření druhu včetně několika oblastí, kde byl lín vysazen člověkem. Naše analýzy ukázaly hluboké fylogeografické rozdělení populací lína na západní a východní evoluční linii s širokou zónou překryvu v Evropě. Chovné linie z Evropy jsou tvořeny směsí těchto evolučních linií. Budeme diskutovat pravděpodobné historické procesy, které vedly ke zjištěné situaci. Domníváme se, že ve formování současného fylogeografického vzoru hrál podstatnou roli tok genů zprostředkovaný člověkem.
|
|
Histologické vyhodnocení parazitární zátěže na modelu Myoxocephalus scorpius a Gymnocanthus tricuspis - Trichodina spp.
KOMENDOVÁ, Klára
Hlavní náplní práce bylo studium parazitace žaber vranky mořské (Myoxocephalus scorpius) a vranky severní (Gymnocanthus tricuspis) parazitované nálevníky Trichodina spp. Studované vzorky žaber pocházely z ryb odchycených v roce 2011 a 2012 v centrální části Svalbardu (Špicberky), převážně v zátoce Petuniabukta, ve kterých byli také identifikováni parazitičtí endohelminti. Ke kvantifikaci nálevníků byly použity histologické a mikroskopické metody a výsledky byly srovnány s údaji o kondici hostitele a s nálezy endohelmintů. Hlavním cílem práce bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že množství nálevníků Trichodina spp. koreluje s intenzitou parazitace hostitele endohelmity a že se vyšší celkový stupeň parazitce odráží sníženou kondici ryb. Dalším cílem bylo zdokonalit se v histologické technice, která zahrnuje fixaci, zalévání, krájení a barvení tkáně a také si osvojit metodu mikroskopické diagnostiky. K vlastní laboratorní analýze byl použit cenný materiál obsahující žábra mořských vranek. Mořské vranky byly loveny pomocí tenatových sítí nebo při potápění a následně u nich byla změřena jejich délka, celková hmotnost, hmotnost gonád a hmotnost jater. Pomocí parazitologické pitvy se odebraly žábry, které byly, společně s nalezenými endohelminty, pečlivě fixovány pro pozdější histologické vyšetření a označeny. Mezi nalezenými endohelminty byla tasemnice Diplocotyle olrikii (Cestoda: Spathebothriidea), plerocerkoidy Tetraphyllidae gen. spp., střevní motolice Podocotyle atomon (Digenea: Opecoelidae) a larvy hlístic (Nematoda: Anisakidae). Z odebraných žaber se zhotovily histologické preparáty.Preparáty byly prohlíženy mikroskopem Olympus BX51 a Olympus CX 21 s použitím objektivu 20x a 40x. Trichodiny a endohelminti byli kvantifikováni a počty zaznamenány do tabulek společně s parametry chycených ryb a vypočítanými kondičními koeficienty. Ke stanovení kondice hostitelů byly použity kondiční koeficienty GSI (gonadosomatický index), LSI (hepatosomatický index) a KK (koeficient kondice). Pro zjištění korelace mezi množstvím jednotlivých parazitů, druhové příslušnosti a pohlaví ryb byla provedena analýza hlavních komponent (PCA) v programu Canoco for Windows.Z ordinačního diagramu byla zřejmá pozitivní korelace mezi všemi kategoriemi parazitů. Mezi tasemnicemi, motolicemi a hlísticemi byla korelace nejtěsnější. Trichodiny byly od endohelmintů značně odchýleny, avšak byla zde patrná pozitivní korelace s hlísticemi. Naproti tomu motolice a tasemnice s trichodinami téměř nekorelovaly.Druhé statistické testování bylo provedeno ve statistickém programu R, kde se testovaly závislosti indexů kondice na množství parazitů společně s druhovou příslušností a pohlavím ryb. Z výsledků vyplynulo, že přítomnost parazitů neměla na kondici ryb zjevný negativní vliv, naopak kondiční koeficienty se zvyšovaly s narůstajícím počtem parazitů.Je pravděpodobné, že použité indexy nebyly zcela ideálními ukazateli kondice, neboť se v nich odráží především velikost (a přeneseně tím i stáří) ryby. Rozdílné výsledky vyšly u koeficientu kondice (KK), který ukázal trend k negativní závislosti s trichodinami a endohelminty. Tento trend však nebyl statisticky průkazný.
|
| |
| |
host ::
