Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 432 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 


Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.

Biochemické laboratorní metody diagnostikující poškození srdečního svalu
KOPŘIVOVÁ, Olga
Anotace (abstrakt): Velmi dynamicky se rozvíjející součástí klinické biochemie jsou v posledních letech biomarkery diagnostikující srdeční poškození. Zavádění nových biomarkerů srdečního poškození je velmi rychlé, většinou jsou zaváděny do praxe bez širších klinických a analytických zkušeností. Během několika málo let jsou to nové metody stanovení myoglobinu, stanovení troponinů (cTnI, cTnT), CK-MB mass koncentrace, BNP a další. Snahou klinických biochemiků a kardiologů je postihnout pomocí kardiomarkerů všechny etapy a stupně poškození myokardu u akutních koronárních syndromů. Tato vyšetření mění zásadně pohled na diagnostiku, určení prognózy a terapie u akutních koronárních syndromů. Ve své práci jsem zpracovala retrospektivní analýzu dat pacientů prezentovaných na interní ambulanci s bolestmi na hrudi. Byla analyzována hodnota ukazatelů poškození myokardu a jejich dynamika z pohledu definitivní diagnózy. Vlastní analýzu jsem prováděla na OKB Nemocnice Písek, a.s. Cílem práce bylo postihnou význam jednotlivých markerů srdečního poškození a zjistit zad vyšetřovaný soubor markerů na OKB Nemocnice Písek, a.s. je dostačující pro správnou a rychlou diagnostiku akutního infarktu myokardu. V rámci této práce jsem posuzovala zda panel kardiálních markerů neobsahuje nadbytečné metody. Na OKB Nemocnice Písek, a.s.je zaveden do panelu markerů srdečního poškození: myoglobin, troponin I, CK-MB mass a marker srdečního selhání BNP. Vzorcích 56 pacientů jsem analyzovala přítomnost výše zmíněných markerů srdečního poškození a srdečního selhání. Vyšetřovány byly pouze markery, které naordinoval ošetřující lékař. V souboru 56 pacientů, kteří byli vyšetřováni s bolestmi na hrudi, prokázaly naměřené hodnoty troponinů infarkt myokardu u 16 pacientů, hodnoty CK-MB mass u 16 pacientů, myoglobinu 12 pacientů. V kontrolním souboru 22 pacientů s bolestmi na hrudi byly naměřeny hraniční hodnoty troponinu I u 3 pacientů bez zvýšení dalších markerů srdečního poškození. U 2 pacientů byla vysoká hodnota tropopninu I u neischemického poškození srdce (akutní perikarditida), což odpová údajům v odborné literatuře. Práce ukazuje, že hladina troponinu I odráží relativně přesně srdeční poškození, troponin I je dostatečně kardiospecifický, ale není dostatečně časným markerem. Pro časný záchyt akutního infarktu myokardu je důležité stanovení myoglobinu, který je detekovatelný do 2 hodin od začátku potíží, ale není dostatečně kardiospecifický. Průběh elevační vlny CK-MB mass kopíruje průběh elevační vlny troponinu I a proto se vyšetření tohoto markeru jeví jako nadbytečné při současném vyšetřování troponinu I a myoglobinu k průkazu poškození srdečního svalu.

Prevence karcinomu hrdla děložního
Kafková, Simona ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom hrdla děložního vzniká v důsledku proliferace nádorově transformovaných buněk děložního hrdla. U více než 99 % se na etologii podílí vysoce rizikové typy lidského papillomaviru (HPV), který je nejčastějším virovým sexuálně přenosným agens. Většina HPV infekcí má pouze přechodný charakter a lidský organismus jej dokáže přirozenými imunitními mechanismy odstranit. Perzistující infekce však může vézt k maligní transformaci a nekontrolovatelné proliferaci buněk děložního hrdla. Interval od infikování epitelu papillomaviry ke vzniku maligního onemocnění bývá delší než 10 let. Prevence karcinomu hrdla děložního zahrnuje ochranu proti infekci lidským papillomavirem a včasnou diagnostiku a léčbu prekanceróz. Velký průlom v ochraně proti papillomavirové infekci znamenalo zavedení vakcinace proti nejčastějším onkogenním typům HPV. Přesto však základním opatřením zůstává včasná diagnostika prekanceróz formou celoplošného screeningu. Ten se musí i nadále vykonávat u žen nevakcinovaných, ale i u žen, které očkování podstoupily, neboť doposud vyrobené vakcíny chrání jen proti 80 % onkogenních genotypů HPV. Již léta používanou metodou screeningu je onkologická cytologie. Protože abnormality epitelu v počátečních stádiích nedoprovází žádné klinické ani anamnestické příznaky, cytodiagnostika je jedinou možností,...

Kryptosporidiové infekce prasat
FORNBAUMOVÁ, Iva
Na základě genetických a biologických studií byly charakterizovány 2 rozdílné genotypy s adaptací na prasata, a to Cryptosporidium suis a Cryptosporidium pig genotype II. Infekce těchto zmíněných kryptosporidií je mnohem mírnější než infekce Cryptosporidium parvum. Přestože byly zaznamenány ojedinělé výskyty C. suis u lidí, jejich infektivita pro člověka je nejasná.

Infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče.
BUDÍNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřená na infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče. Navzdory tomu, že se kvalita ošetřovatelské péče, ale také samotná prevence nemoci neustále zlepšují, infekce močových cest se nadále řadí mezi jedno z nejčastějších onemocnění dětského věku. Z tohoto důvodu je velmi důležité uvedení do problematiky tohoto onemocnění, seznámení se s ošetřovatelskou péčí o dítě a veškerá specifika týkající se práce sestry. Teoretická část práce se zabývá samotným onemocněním infekce močových cest u dětí, od anatomie a příznaků, až po diagnostiku a léčbu. Dále se zaměřuje na práci sester při ošetřování dítěte s infekcí močových cest. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny dva cíle. První cíl bakalářské práce měl zmapovat ošetřovatelské problémy u dětí s infekcí močových cest. Druhý cíl měl za úkol zjistit zásady v ošetřovatelské péči u dítěte s IMC. Oba cíle byly stanoveny jak z pohledu sester, tak rodičů. Empirická část bakalářské práce byla zpracována jako kvalitativní výzkumné šetření. Byla zde použita metoda nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 10 respondenty. První polovinu respondentů tvořily sestry, pracující na dětském lůžkovém oddělení a druhou polovinu rodiče dětí, hospitalizovaných na dětském lůžkovém oddělení s onemocněním infekce močových cest. Při zpracovávání rozhovorů, byla použita metoda otevřeného kódování, speciálně metoda tužka a papír. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaké existují zásady v souvislosti s ošetřovatelskou péčí u dětí s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 2: Jaké znalosti o infekci močových cest mají rodiče dětí? Výzkumná otázka 3: Jaké ošetřovatelské problémy mají děti s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 4: Jaké znalosti z hlediska ošetřovatelské péče mají rodiče dětí? Výsledky výzkumného šetření ukázaly nejčastější ošetřovatelské problémy, které byly dále rozděleny dle odpovědí respondentů. Z rozhovorů sester vyplynuly 3 nejčastější ošetřovatelské problémy. Jedná se o problematiku hypertermie, dále akutní bolest a riziko infekce. Shodně byly v souvislosti s touto problematikou uváděny i způsoby jejich řešení. Především se jednalo o podávání analgetik a antipyretik, dle ordinace lékaře a dodržování bariérové ošetřovatelské péče k předcházení vzniku infekce. Z rozhovorů s rodiči vyplynuly nejčastější problémy týkající se dítěte. Jednalo se především o bolest a hypertermii. S tímto tématem byly dále propojeny i způsoby řešení problému, kdy nejčastější odpovědí bylo podávání antibiotik cíleně na infekci močových cest. Dále z výzkumného šetření vyplynuly zásady ošetřovatelské péče poskytované u dítěte s infekcí močových cest. Tyto výsledky se také rozdělují dle odpovědí respondentů. Sestry v rozhovorech shodně uvedly, že u dítěte s infekcí močových cest, neexistují žádné specifické zásady pro ošetřovatelskou péči. Tuto péči provádějí stejným způsobem, jako u dětí s jiným onemocněním. Z rozhovorů dále vyplynuly konkrétní postupy v ošetřovatelské péči, jako jsou hygiena, podávání léků, měření tělesné teploty, odběry moči a krve, dodržovat dostatečný pitý režim pacienta, zápis do dokumentace atd. Zajímavostí je položka týkající se edukace pacientů a rodičů. Sestry na toto téma uvedly, že rodiče pacienta needukují. Tento druh péče zde provádí pouze ošetřující lékař. Z výsledků šetření je zřejmá většinová spokojenost, týkající se péče, edukace atd., jak ze strany ošetřovatelského personálu, tak ze strany rodiny. Na druhou stranu by však tyto výsledky mohly posloužit k částečné změně, týkající se především provedení sesterské edukace. Tato změna by mohla v budoucnu posloužit k ještě větší spokojenosti pacientů a jejich rodiny a dále ke snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí.

Výskyt meticilin-rezistentních kmenů Staphylococcus aureus ve FN Hradec Králové v letech 2008-2010
Vaculíková, Hana ; Paterová, Pavla (vedoucí práce) ; Lesná, Jiřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Hana Vaculíková Školitel: MUDr. Pavla Paterová Název diplomové práce: Výskyt meticilin-rezistentních kmenů Staphylococcus aureus ve FN Hradec Králové v letech 2008-2010 Kmeny Staphylococcus aureus rezistentní k methicillinu (MRSA) jsou významnou příčinou nozokomiálních infekcí. Jeho epidemiologie se mění a stále ve větší míře jsou zaznamenávány infekce způsobené MRSA i v běžné populaci, přičemž tento trend je nejvíce patrný V USA. S. aureus běžně nalezneme na kůži nebo sliznicích zdravých lidí, jeho rezistentní kmeny však představují závažný globální problém, protože léčba těchto infekcí je komplikovaná a finančně náročná. Praktická část diplomové práce je zaměřena na výskyt S. aureus rezistentního k methicillinu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové v letech 2008 - 2010 a ověření správnosti teorie dlouhodobého až celoživotního nosičství MRSA u již jednou pozitivních pacientů. Analýza byla provedena se zaměřením na výskyt v jednotlivých typech materiálu, výskyt na jednotlivých klinikách a odděleních, věk pacientů a záchyt pozitivity MRSA v časové ose. Nejčastěji pozitivním materiálem byly v letech 2008-2009 vzorky z dýchacích cest (shodně 53 %), kdy převažovaly materiály z horních...

Studium diversity a rozšíření virů entomopatogenní houby \nl{}\kur{Beauveria bassiana} v České republice
VANĚČEK, Petr
Mykoviry jsou viry, které infikují houbové buňky, kde se i replikují, ale na rozdíl od většiny známých virů rostlin a živočichů mají jen výjimečně škodlivý vliv na jejich hostitele. Nicméně, poslední objevy ukazují, že některé mykoviry mohou snížit virulenci jejich fytopatogenních hostitelů, což dělá mykoviry velmi atraktivními z důvodu jejich možného využití v biologické ochraně. Většina mykovirů má dsRNA genomy a jsou rozšířené ve všech hlavních taxonech hub. Beauveria bassiana je jednou z nejvíce studovaných entomopatogenních hub. Má kosmopolitní rozšíření a v zemědělství je využívána v rámci biologické ochrany rostlin proti bezobratlým škůdcům. V této práci byla analyzována sbírka 137 vzorků B. bassiana získaných z odlišných lokalit a přírodních stanovišť v České republice. Tyto izoláty byly testovány na přítomnost dsRNA fragmentů indikujících virovou infekci. Výsledky odhalily vysoký výskyt virové infekce mezi českými izoláty B. bassiana, bylo detekováno 22,6% vzorků obsahujících dsRNA fragmenty s virovými charakteristikami. Získané elektroforeotypy dsRNA ukazují, že virová rozmanitost u infikovaných izolátů byla vysoká, a že se mezi izoláty objevily smíšené virové infekce. Na základě charakteristik elektroforetických profilů může být předpokládáno, že izoláty B. bassiana nasbírané v České republice mohly být infikovány zástupci virových čeledí Totiviridae, Partitiviridae, Chrysoviridae a Hypoviridae.

Vliv virové infekce na aktivitu glykosidas rostlin tabáku (Nicotiana tabacum L.)
Kloudová, Kateřina ; Tichá, Marie (oponent) ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce)
Glykosidasy jsou enzymy hojně zastoupené v mikroorganismech, houbách, rostlinách i živočiších. Patří mezi hydrolasy, což znamená, že hydrolyticky štěpí glykosidické vazby v molekulách oligosacharidů, polysacharidů a dalších glykokonjugátů, jako jsou např. glykoproteiny, glykolipidy nebo různé alkaloidy. Funkce rostlinných glykosidas nebyla doposud zcela objasněna, proto je, stejně jako jejich charakterizace, předmětem mnoha studií. Mezi zkoumané funkce rostlinných glykosidas patří úloha při klíčení rostlin, při zrání a měknutí plodů nebo při obraně proti biotickému či abiotickému stresu. Při biotickém stresu začíná rostlina ve zvýšené míře exprimovat specifické obranné proteiny (PRP, "pathogenezis-related proteins"). Bylo zjištěno, že v listech tabáku jako obranné proteiny působí chitinasy a β-1,3-glukanasy, tedy endolytické enzymy. Cílem mé práce proto bylo zjistit, zda se na obraně rostlin tabáku při biotickém stresu podílí i exolytické glykosidasy - α-galaktosidasa, β-galaktosidasa, α-glukosidasa, β-glukosidasa, β- hexosaminidasa a α-mannosidasa. V listech tabáku (Nicotiana tabacum L. cv. Petit Havana SR1) jsem studovala vliv virové infekce na aktivitu glykosidas. Listy byly infikovány Y virem bramboru (PVY, "Potato virus Y"). Aktivitu glykosidas jsem sledovala v kontrolních a v infikovaných...

Kryptosporidiové a mikrospordidiové infekce ve chovech prasat
HANZLÍKOVÁ, Dagmar
Kryptosporidie a mikrosporidie jsou celosvětově rozšíření oportunní paraziti. Vzhledem k jejich širokému hostitelskému spektru a zootickému potenciálu přestavují významné riziko pro imunodeficitní jedince, zejména AIDS pacienty. Přirozené kryptosporidiové infekce u prasat jsou rozšířené, ale zpravidla apatogenní. Celkem bylo vyšetřeno 411 vzorků trusu, 39 prasnic, 127 selat, 122 odstavených selat a 123 selat z předvýkrmu ze 3 farem na kryptosporidiové infekce použitím anilin-karbol-methyl-violeť barvící metodou a pozitivní vzorky molekulárně charakterizované (sekvenování části genu malé podjednotky). Celkově, infekce byly potvrzeny v 84 ze 411 zvířat (20 %), s nejvyšší výskytem u kategorie odstav (27 %). Všechny pozitivní vzorky byly genotypizovány na základě sekvenční analýzy malé podjednotky. Nalezeny byly C.suis, Cryptosporidium pig genotype II a C. muris. Mikrosporidiové infekce u prasat jsou velmi časté. Prasata byla často infikována E. biuneusi. Spory byly nalezeny v 258 vzorcích ze 342 (75 %). Nejvyšší prevalence byla u kategorie předvýkrm (86 %). Genotypizací založenou na stanovení ITS části rRNA genu bylo stanoveno, že prasata jsou nejčastějji nakažená genotypem F, zatímco u dvou zvířat byl identifikován zoonotický genotyp D a u dalších dvou zvířat genotyp Peru 9.