| |
|
Vznik organických molekul iniciovaný procesy o vysoké hustotě energie v planetárních atmosférách
Kamas, Michal ; Civiš, Svatopluk (vedoucí práce) ; Zelinger, Zdeněk (oponent)
Fokusovaný laserový svazek výkonového laserového systému PALS byl použit pro laboratorní simulaci děje o vysoké hustotě energie (např. dopadu mimozemského tělesa nebo bleskového výboje) v různých planetárních atmosférách. Jako modelová atmosféra byla zvolena jednak mírně redukční raná zemská atmosféra (CO-N2-H2O) a dále atmosféra Saturnova měsíce Titanu resp. silně redukční raná zemská atmosféra (CH4-N2-H2O). In situ diagnostika laserem indukovaného plazmatu byla provedena pomocí UV-Vis emisní spektrometrie (OES), která nám poskytla informace především o krátce žijících, vysoce reaktivních intermediátech. Stabilní produkty laserového ozařování byly analyzovány pomocí metody pokročilé hmotnostní spektrometrie (SIFT-MS) a infračervené FT spektroskopie. Chemické následky dopadu rychlého tělesa na povrch molekulárního ledu (methanol, voda, formamid), představujícího laboratorní model ledem pokrytého povrchu měsíců vnějších planet Sluneční soustavy, byly studovány pomocí fokusovaného svazku laserového systému SOFIA. Jím vytvořené plazma bylo in situ zkoumáno pomocí OES. Stabilní reakční produkty byly analyzovány metodami plynové chromatografie (GC/MS) a pokročilé hmotnostní spektrometrie (SIFT-MS).
|
|
Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
Musilová, Romana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bc. Romana Musilová: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Abstrakt Monitoring zdravotního stavu lesních ploch pomocí metod dálkového průzkumu Země je stále předmětem vývoje. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití snímků SPOT, Landsat, QuickBird a WorldView-2 pro hodnocení kondice smrkových porostů v Krkonošském národním parku. Pro tyto účely byly zvoleny vegetační indexy dostupné v literatuře. Nejdříve byly družicové snímky předzpracovány, následně byly spočítány vege- tační indexy. Z obecně používaných se jednalo o Normalizovaný rozdílový vegetační index, index listové plochy a Simple Ratio. Dále byly vypočítány indexy Green Red Vegetation Index a Red Green Index založené na sledování barevných změn jehlic. Pro hodnocení vlhkostních poměrů sloužily indexy Foliar Moisture Index a wide-band Normalized Differential Infrared Index. Dílčí cíl představovalo porovnání výsledků těchto indexů a hodnocení jejich použitelnosti. Mapové výstupy indexů byly porovnány s mapami defoliace a mortality jehličnatých porostů od Ing. Milana Stoklasy. Klíčová slova: DPZ, smrkový porost, Krkonoše, vegetační indexy, SPOT, Landsat, QuickBird, WorldView-2
|
| |
| |
|
Dynamický model planetové převodovky se čtyřmi jednonásobnými satelity a zastaveným nosičem satelitů
Hortel, Milan ; Škuderová, Alena
V rámci řešení projektu TAČR TA04011656 a v návaznosti na předchozí výzkumné zprávy Z-1512/14, Z-1521/14, Z-1537/15 byl sestaven zpřesněný matematicko-fyzikální slabě a silně nelineární parametrický dynamický model pseudoplanetové převodové soustavy s kinematickými vazbami, tj. se čtyřmi jednonásobnými satelity s čelním přímým ozubením a zastaveným nosičem satelitů (model Wikov typ PP) o 28 stupních volnosti. Model respektuje jak elastické uložení všech ozubených kol, tak i pomocí Heavisideových funkcí možné odskoky zabírajících zubových profilů v oblastech bočních zubových vůlí, kdy dochází k rázovým jevům při opětovném styku zubových boků jak při normálním, tak i při eventuálním inverzním záběru, v závislosti na velikosti dynamické síly v ozubení. Na základě explicitního vyjádření Lagrangeových pohybových rovnic tohoto modelu je připraven simulační model převodové soustavy v prostředí MATLAB/Simulink.
|
|
K analytické dynamické analýze nelineárních parametrických převodových soustav s ozubenými koly
Hortel, Milan ; Škuderová, Alena
Na rozdíl od matematických metod řešení lineárních dynamických úloh jsou analytické metody řešení a analýza neli- neárních a nad to ještě analýza nelineárních časově heteronomních, tj. parametrických, úloh mnohem složitější a náročnější. Tyto soustavy mohou vykazovat mnohostranná dynamická chování, kde se v jistých senzibilních oblastech naladění objevují nové, mnohdy nečekané jevy, jako zákonitosti víceznačností řešení, bifurkace a štěpení amplitudofrekvenčních charakteristik, přechody pohybů regulárních v pohyby iregulární, až deterministického chaotického charakteru apod. Výše uvedené a další jevy se mohou vyskytovat při přesnějším fyzikálním modelování v třídě vysokoparametrických, tj. vysokootáčkových lehkých konstrukcí, např. u leteckých turbovrtulových motorů, kde otáčky hnacích turbín dosahují v současnosti hodnot až 80 tisíc otáček za minutu. Pro analýzu uvedených jevů relativních pohybů v záběru ozubení kinematických dvojic pseudoplanetových soustav s větvenými toky
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
host ::
