|
Výchovná opatření ukládaná mladistvým pachatelům
BURCAROVÁ, Božena
V roce 2004 nabyl účinnosti zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, nazývaný zkrácenou formou "zákon o soudnictví ve věcech mládeže". Tento zákon významně upravil postavení mladistvých pachatelů a došlo ke změně přístupu k mladistvému delikventovi. Zákon vymezil mnoho nových pojmů, mimo jiné pojem opatření výchovná, ochranná a trestní. Stanovil tedy nové formy ukládaných opatření mladistvému pachateli. Cílem nové právní úpravy je zamezit trestné činnosti mládeže výchovným působením, zejména správným působením a usměrňováním jejich dalšího způsobu života a tím podporovat a zajišťovat jeho řádnou výchovu. Ve své bakalářské práci nazvané ?Výchovná opatření ukládaná mladistvým pachatelům? se zabývám spoluprací institucí vstupujících do přípravného trestního řízení ve věci mladistvého pachatele na území bývalého okresu Český Krumlov. Práce je rozdělena na dvě části. V první části s názvem "Současný stav" se věnuji teoretickým poznatkům. Popisuji jednotlivé instituce a jejich úkoly v rámci přípravného řízení týkající se mladistvého pachatele a jednotlivá výchovná opatření, která lze mladistvému pachateli v průběhu přípravného trestního řízení uložit. Ve druhé části práce zpracovávám výsledky prováděného výzkumu. Výzkumným cílem bakalářské práce bylo zjistit působení jednotlivých institucí na mladistvého pachatele a jejich vliv při ukládání výchovného opatření v rámci přípravného trestního řízení. Z provedených rozhovorů a analýzy spisové dokumentace jsem v kapitole s názvem ?Výsledky? shrnula postup práce s mladistvým pachatelem při ukládání výchovných opatření v jednotlivých institucích. Lze shrnout, že největší podíl na ukládání výchovným opatření má Probační a mediační služba ČR-středisko Český Krumlov. Ostatní instituce mladistvého pachatele o možnosti uložení výchovných opatření informují jenom v nutném rozsahu, bez dalšího výchovného působení. V této části bakalářské práce se také zabývám možným postupem, který je při řešení trestné činnosti mladistvých pachatelů dle mého názoru vhodnější. Tato práce může sloužit jak jednotlivým institucím působících v rámci trestního řízení mladistvého pachatele, tak i laické veřejnosti.
|
|
Vazební zajištění mladistvého pachatele
VÁVROVÁ, Kateřina
Kriminalita mládeže je trvalým problémem, kterým se zabývá řada odborníků, legislativních orgánů i celá veřejnost. Hlavní roli nepochybně hraje množství negativních jevů, které se v.této oblasti populace objevují, např. pronikání drog mezi stále mladší ročníky, a tím související růst kriminality. Je ovšem známo, že pouhá represe se míjí účinkem, a mnohem efektivnější jsou prostředky výchovného působení. Výskyt sociálně patologických jevů, jejich dynamika a změny jsou nedílnou součástí společnosti. Příčiny, které existenci těchto jevů umožňují, se mění velice málo. Uplatňuje se dědičnost, konstituční faktory, rodina, škola, vliv vrstevnických skupin, nevhodné trávení volného času, uplatňuje se i vliv medií a etnický původ. Odpovědnost mládeže za protiprávní činy je upravena v zákoně č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). Účel zákona je vymezen zejména z hlediska prevence protiprávní činnosti mládeže, jež je základní skupinou, na kterou je třeba zaměřit pozornost celé justice i společnosti tak, aby každý z této skupiny, kdo se dopustil protiprávního jednání, ať už jde o mladistvého nebo dítě mladší patnácti let, byl projednán podle tohoto zákona, podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním jednáním, bylo mu uloženo vhodné a přiměřené opatření a v konečném důsledku našel společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému a mravnímu vývoji. Preventivní aktivity cílené proti kriminalitě mládeže vždy a v celém rozsahu vyžadují respektování základních práv dětí a práva na soukromí jejich rodiny. Práva dítěte je třeba dodržovat od primární prevence až po prevenci terciární, od vyhledávání ohrožených dětí a jejich rodin až po zacházení s provinilými dětmi. Nejvýznamnějším prostředkem sociální prevence je výchova dětí v rodinách a výchova dětí ve školách. Cílem práce bylo zjistit příčiny, které vedou k vazebnímu zajištění mladistvého pachatele a nalezení signálů, které mohou ve věznici pozitivně nebo negativně ovlivnit výchovný vliv na mladistvého.
|
|
Efektivnost sankcí v přestupkovém řízení
KLIKA, Luboš
Přestupkové řízení je zvláštním druhem správního řízení. Rozumí se jím zákonem upravený postup příslušných správních orgánů a dalších osob při projednávání a rozhodování o přestupcích. V řízení o přestupcích se primárně postupuje podle přestupkového zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, v platném znění. Přestupkovou agendu jako přenesenou působnost státní správy přitom vykonává obecní úřad. Ve většině případů vykonává přestupkovou agendu komise k projednání přestupků. Práce je zaměřena na efektivnost sankcí v přestupkovém řízení, se zaměřením na přestupkové řízení u přestupkových komisí na menších obcích, a to u Obecního úřadu Loučovice, Obecního úřadu Lipno nad Vltavou a Městského úřadu Vyšší Brod. Byly stanoveny tyto hypotézy: 1. Přestupkovými komisemi malých obcí, jsou za spáchané přestupky ukládány pouze sankce napomenutí a pokuta. 2. Uložená sankce pokuta není více než polovinou přestupců nikdy uhrazena a dále není nikterak vymáhána. 3. Pro zavedení nové sankce obdobné trestu obecně prospěšných prací existují objektivně dané důvody. K získání potřebných informací jsem zvolil sekundární a obsahovou analýzu dat získaných u přestupkových komisí uvedených obcí. Další údaje byly získány pomocí kvalitativního výzkumu a kasuistiky pěti konkrétních případů. Po rozboru a vyhodnocení získaných dat se potvrdilo, že přestupkové komise ukládají pouze sankce napomenutí a pokuta. Sankce napomenutí nemá žádný výrazný efekt a sankce pokuta nebývá uhrazena. Vzhledem k výsledkům výzkumného šetření by bylo přínosné implementovat do sankcí přestupkového zákona obdobu trestu obecně prospěšných prací ukládaným v trestním řízení.
|
|
Povědomí laické veřejnosti o činnosti Probační a mediační služby
HUPÁKOVÁ, Markéta
V souvislosti s reformou trestní justice vznikla nutnost vytvořit ucelený systém činností pro realizaci a efektivní využívání zavedených alternativních trestů a odklonů v trestním řízení. Na základě tohoto požadavku byla v roce 2001 zřízena instituce Probační a mediační služby ČR. Úkolem Probační a mediační služby je vytvářet podmínky pro uplatnění alternativních postupů v průběhu trestního řízení, zajišťovat účinný výkon alternativních trestů. Za tímto účelem provádí probaci a mediaci a podílí se na řešení sporů mezi obviněnými a poškozenými a usiluje o urovnání konfliktních stavů, obnovení respektu k právním normám. Nedílnou součástí poslání PMS je prevence a snižování rizik opětovné trestné činnosti. Cílem práce je zjistit, jaká je reálná informovanost laické veřejnosti o Probační a mediační službě ČR, přiblížit postoje laiků k institutu alternativních trestů. Kromě toho práce zkoumá názory na alternativní tresty u profesí spolupracujících s Probační a mediační službou. Před začátkem výzkumu byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Informovanost laické veřejnosti o činnostech Probační a mediační služby je nízká. Dílčí H1: Informace o PMS laická veřejnost získává převážně z televizního vysílání. H2: Profesní spolupráce s Probační a mediační službou ovlivňuje postoj k alternativním trestům ve směru větší přijatelnosti jejich ukládání. Pro jejich ověření bylo použito kvantitativní šetření, metoda dotazování. Zvolenou technikou byl standardizovaný dotazník. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek. Soubor laické veřejnosti představuje 100 osob ve věku 20 {--} 60 let, které byly vybírány čistě náhodně. Druhý soubor reprezentují pracovníci oborů, které s Probační a mediační službou spolupracují {--} tedy pracovníci Policie ČR, zaměstnanci městských a obecních úřadů, popřípadě Úřadů práce, pracovníci ve vězeňství. Celkem bylo osloveno 50 osob. Z výsledků výzkumu vyplývá, že hypotéza 1 a dílčí hypotéza 1, které se týkaly informovanosti laické veřejnosti o Probační a mediační službě, byly potvrzeny. Hypotéza 2, která se zaměřila na postoje profesí spolupracujících s PMS k alternativním trestům, se vyvrátila.
|
|
Ukládání trestu Obecně prospěšných prací soudy Plzeňského kraje
ŠIDLOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo komplexně zmapovat problematiku trestu Obecně prospěšných prací, a to za pomoci právní úpravy, která platila na počátku vzniku této práce, v porovnání s nově přijatým trestním zákoníkem, který nabyl účinnosti dne 1.1.2010. Pro sběr informací a ověření stanovené hypotézy jsem ve výzkumné části bakalářské práce zvolila nejprve kvantitativní výzkum, metodu analýzy dokumentů, techniku sekundární analýzy dat. V rámci kvalitativního šetření byla použita metoda dotazování, technika standardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl proveden s pracovníky soudů a probačními pracovníky v průběhu měsíce dubna 2010. Na základě těchto rozhovorů byly zjištěny názory odborné veřejnosti na přijetí nového trestního zákoníku, převážně na změny, které tato legislativní změna přinesla v trestu Obecně prospěšných prací. Z mého výzkumu vyplynulo, že ukládání trestu Obecně prospěšných prací soudy Plzeňského kraje neklesá, stále se pohybuje okolo 19,3 % z celkového počtu odsouzených v trestní věci. Dle názorů soudců, vyšší soudní úřednice a probačních pracovníků bylo dále zjištěno, že nový trestní zákoník by mohl pomoci zvýšit vykonatelnost trestu OPP vzhledem k povinnému předjednání, snížení horní hranice výměry trestu OPP a zpřísněním přeměny trestu OPP. Bohužel ani dokonalá právní úprava nemůže zajistit správné fungování celého systému. Velice záleží na součinnosti všech orgánů, na správné aplikaci právních předpisů a v neposlední řadě na přístupu celé společnosti. Doufám, že práce poslouží nejen jako studijní materiál, ale bude moci být použita k informování laické i odborné veřejnosti.
|
| |
|
Resocializace odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí.
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce přináší informace o tom, zda je možná resocializace u odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí. V teoretické části se věnuji problematice výkonu trestu dále tomu, jaké důsledky má výkon trestu a ve spojení s vězeňským prostředím. Program zacházení s doživotně odsouzenými tvoří další kapitolu práce. S uložením výjimečného trestu bezpochyby souvisí i vysvětlení trestné činnosti, za kterou je tento trest ukládán. Poslední část teoretické části je zaměřena na resocializaci odsouzených a postpeniterciární péči. Výzkumnou část představuje kvantitativní a kvalitativní výzkum, který jsem realizovala prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů. V této části popisuji charakteristiku souboru a výzkumný vzorek. Dále v práci přináším výsledky získaných dat a informace o tom, zda je resocializace doživotně odsouzených reálná. Sběr dat proběhl v měsíci březnu a dubnu 2012 formou dotazníků a rozhovorů. Výzkum byl realizován ve věznici se zvýšenou ostrahou Valdice. V rámci věznice bylo vybráno oddělení E doživotně odsouzených vězňů včetně zaměstnanců této věznice. Celkem bylo rozdáno 20 dotazníků, kdy návratnost tvořila 100%. Osloveni byli čtyři zaměstnanci věznice. Pro výzkum bylo stanoveno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. První hypotéza předpokládala, že více než 50% doživotně odsouzených se domnívá, že jejich odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí je nespravedlivé. Provedený výzkum tuto hypotézu vyvrátil. Druhá hypotéza tvrdila, že pracovní aktivity pomáhají odsouzeným zvládat pobyt ve věznici; tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza uváděla, že více než 50% doživotně odsouzených považuje program zacházení za dostačující pro jejich resocializaci. Výzkum tuto hypotézu potvrdil. Čtvrtá hypotéza tvrdila, že více než 50% odsouzených pobyt ve věznici změnil; hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza byla, že odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí netrpí výčitkami svědomí. Výzkumem byla tato hypotéza vyvrácena. Odpovědi na výzkumné otázky byly provedeny ve výzkumné části.
|
|
Trestní odpovědnost a ukládání sankcí mladistvým
Němcová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
11. RESUMÉ TRESTNÍ ODPOVĚDNOST A UKLÁDÁNÍ SANKCÍ MLADISTVÝM V právním řádu České republiky existuje od roku 2003 opět samostatná právní norma upravující trestní odpovědnost a soudnictví nad mládeží. Jakkoliv české právo soudnictví nad mládeží v minulosti znalo, je tato norma považována za opětovný průlom právní úpravy, neboť po několika desetiletích znovu existuje trestněprávní norma speciálně aplikovaná na osoby mladší osmnácti let. Zákonodárce se vrátil k právní úpravě podobné té, která platila v Československu v 30. letech 20. století. Tehdy platný zákon o soudnictví nad mládeží se stal významnou inspirací současnému zákonodárci, který takto navázal na moderní právní úpravu platnou v Československu od roku 1931. Tehdejší i současně platná úprava reaguje na současně preferovaná právní či sociologická východiska trestání a účelu trestání. Základním teoretickým východiskem, ke kterému se hlásí zákonodárce je princip restorativní justice, avšak v zákoně o soudnictví mládeže lze vysledovat působení i dalších právních, sociologických či filozofických přístupů. Aktuálně platný zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (dále také jen "zákon o soudnictví ve věcech mládeže") speciálně a komplexně (hmotněprávně i procesněprávně)...
|
|
Příčiny trestné činnosti mladistvých a formy jejího postihu.
SCHREIEROVÁ, Pavlína
Trestná činnost mladistvých delikventů je tématem odborníky diskutovaným a médii hojně využívaným. Veřejnost často, právě pod silným vlivem médií, které jí prezentují problematiku trestné činnosti mladistvých pouze z pohledu následku a nikoliv její příčiny, tyto pachatele odsoudí, aniž by znala důvod, pro který se jí dopustili a požaduje spravedlivé potrestání. Použití represivních, konkrétně výchovných, ochranných a trestních opatření, ne vždy však náležitě splní svůj účel. Z těchto důvodů je pro účelné řešení této problematiky důležité stanovení příčin trestné činnosti mladistvých, mezi které můžeme zařadit například genetickou vybavenost, osobnost jedince, rodinu, školu, vrstevnickou skupinu, návykové látky či již zmíněná média. Právě na základě zjištění a poznání důvodů, pro které mladiství trestnou činnost páchají, je možné nastavit vhodnou prevenci tohoto jednání. Teoretická část práce se zaměřuje zejména na vymezení struktury trestné činnosti, dále na příčiny páchání trestné činnosti mladistvými pachateli, vyplývající z biologických, psychologických a sociálních předpokladů, opatření, která lze mladistvým pachatelům za spáchaná provinění uložit a subjekty, které spolupůsobí při řešení této problematiky. Na stanovený cíl, který spočívá ve zmapování a podrobném rozpracování problematiky trestné činnosti mladistvých a v popsání vlivu a významu výchovných, ochranných a trestních opatření, která lze mladistvému pachateli uložit, navazují čtyři výzkumné otázky, které se zabývají nejčastější příčinou, nejčastěji páchanou trestnou činností, recidivou a formou páchání delikventní činnosti. Odpověďmi na výzkumné otázky byly stanoveny hypotézy, odvozené z výzkumu provedeného na základě analýzy dokumentů, konkrétně sekundární analýzy dat, zpracované z deseti kazuistik poskytnutých kurátory pro mládež a probačními úředníky. Závěry bakalářské práce by měly poskytnout veřejnosti ucelenou informaci o problematice trestné činnosti mladistvých, zejména upozornit na příčiny této trestné činnosti a dále na možnosti účelného postihu delikventního jednání mladistvých pachatelů.
|
|
Trest domácího vězení jako forma nápravy pachatele
FIŠEROVÁ, Petra
Každé lidské společenství si v průběhu svého trvání vytváří systém reakcí na nežádoucí aktivity osob, které svým konáním narušují chod daného společenství a porušují normy a hodnoty společenství. Pohled na tyto reakce {--} tresty, se mění v průběhu času, ale i s přihlédnutím ke kultuře daného společenství, státu, a jeho přístupu k jednotlivci a jeho právům. Zatímco v dřívějších dobách, a v některých zemích ještě dnes, se tresty soustřeďují hlavně na primitivní tresty, jako jsou například amputace různých částí těla, civilizovaný svět se ubírá stále častěji, obzvláště v případě lehčího provinění, cestou trestů alternativních, mezi které patří právě i trest domácího vězení. V České republice je možno uložit trest domácího vězení teprve prvním rokem, ale v některých zemích je tento trest v různých variantách hojně využíván již řadu let (např. Itálie, USA, Německo a mnohé další). Tento trest by měl ulehčit přeplněným českým věznicím, týkal by se tisíců odsouzených ročně, a zároveň by měl být levnější i pro daňové poplatníky. Diplomová práce se zabývá, jak legislativním rámcem, do kterého je trest domácího vězení zasazen, tak i tím, jak tento trest pojaly různé státy, kde už je tento trest nějakou dobu zavede. Zároveň je v práci možné se dočíst i o úkolu Probační a mediační služby ČR. Teoretická část diplomové práce je pak rozdělena na dvě části {--} první se zabývá trestem obecně, druhá pak konkrétně trestem domácího vězení.
|
host ::
