|
Ošetřovatelská péče(management)o fyziologického novorozence v současné době a trend pro nejbližší léta.
LÍZALOVÁ, Karolína
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána péče o fyziologického novorozence od jeho narození, až do propuštění z nemocnice. Nechybí zde fyziologie novorozence a shrnutí historie problematiky. V praktické části bylo provedeno šetření zaměřené na názory a běžnou praxi sester pečujících o fyziologického novorozence. Ze šetření vyplývá, že sestry na odděleních fyziologických novorozenců, pracují převážně podle současných trendů v ošetřování fyziologického novorozence.
|
|
Způsoby výživy předčasně narozených dětí (24. - 34. gestační týden) při propuštění z nemocnice.
GAZDOVÁ, Zdenka
Jak uvádí Mydlilová (2013), podpora kojení a osvěta matek je v České republice nedostatečná. Klesají počty dětí, které jsou výlučně kojeny do šesti měsíců života, nedonošené děti mívají s udržením plného kojení ještě větší problém. Velkou měrou se na tomto trendu podílí i nedostatečná podpora matek. Velkým problémem v České republice je i to, že stále ještě málo porodnic je zařízeno tak, aby mohly být děti s matkami na společném pokoji ihned po narození, zejména budeme-li mluvit o dětech nedonošených. Kojení je nejdůležitější cesta, jak zajistit nejzdravější a nejdokonalejší výživu narozeného dítěte. Kojení umožňuje nejenom výživu, ale také pocit jistoty a bezpečí, který je velmi důležitý ve správném vývoji dítěte. Přispívá k vytvoření pevného citového vztahu mezi matkou a dítětem. Mimo jiné je kojení bezpochyby nejlevnější možnou výživou dítěte. Cílem diplomové práce je upozornit na malý počet plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice, což má pro dítě spoustu negativních následků, jako je například snížená imunita a podobně. Na tuto problematiku bych ráda upozornila matky, sestry a v neposlední řadě i lékaře. Chtěli bychom, aby práce přinesla současné poznatky a informace o způsobech výživy předčasně narozených dětí ve špičkových pracovištích, zmapovala počty plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice a pomocí výzkumu byly zjištěny příčiny nízkých počtů kojení těchto dětí. Dále bylo naším cílem zmapovat znalosti a dovednosti sester v praxi, zjistit souvislosti mezi těmito dovednostmi a mezi rozdíly ve stravě mezi srovnávanými nemocnicemi. V neposlední řadě navrhnout řešení na zjištěné nedostatky. V teoretické části diplomové práce je zpracována charakteristika nedonošeného dítěte, anatomie a fyziologie tvorby mateřského mléka, jeho výhody pro dítě, správné techniky kojení, význam sestry v managementu kojení a aktivity k podpoře kojení nejen v České republice, ale i ve světě. V empirické části bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve třech náhodně vybraných perinatologických centrech v České republice za čtvrté čtvrtletí roku 2012. Na základě stanovených cílů byla studie zpracována pomocí dotazníkového šetření, obsahové analýzy dokumentů a metodologií klasifikačních a regresních stromů. Z výzkumu vyplynulo, že všechna srovnávaná špičková pracoviště jsou na velmi podobné úrovni v péči o dítě. Jsou však patrny značné rozdíly ve výživě a způsobech podávání stravy dětem, ale i v sesterské péči. Studie prokázala, že výživa dětí při propuštění z nemocnice se liší, a to může mít dopad na pozdější vývoj dítěte, což dokazují i mnohé další studie. Odlišnosti v sesterské péči se nejvíce dotýkají správné a účelné edukace matek, která jak lze z šetření vypozorovat, má kromě jiných vlivů největší dopad na typ stravy při ukončení hospitalizace dítěte.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s atrézií jícnu
Chlumová, Hana ; Sedlářová, Petra (vedoucí práce) ; Rygl, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diagnostikou, léčbou a ošetřovatelským procesem o novorozence s diagnózou atrézie jícnu bez píštěle. Práce se skládá z klinické části, ve které je stručně popsána anatomie jícnu, prenatální vývoj jícnu, typy atrézie jícnu, možnosti operačního řešení, prognóza a komplikace tohoto onemocnění, v závěru klinické části je uveden stručný průběh hospitalizace. Ošetřovatelská část se skládá z teoretické části popisující ošetřovatelský proces a ošetřovatelský model Virginie Hendersonové. V další části práce je pacient podle tohoto modelu ohodnocen. Ošetřovatelské diagnózy jsou zpracované pro období před operací a bezprostředně po první operaci. Dlouhodobý plán ošetřovatelské péče se vzhledem k dlouhému pobytu prolíná i s edukačním plánem. Práce obsahuje seznam použitých léčiv s jejich stručnou charakteristikou.V příloze jsou vloženy skórovací tabulky, rentgenová dokumentace, informační a edukační materiál.
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
|
Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií
SEKALOVÁ, Monika
Tématem bakalářské práce je Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií. Teoretická část je zaměřena na fyziologického a nedonošeného novorozence, anatomii a fyziologii krve, problematiku novorozenecké hyperbilirubinémie, ošetřovatelský proces a klasifikační systémy NANDA a NIC. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu práce. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou na Neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u donošeného a nedonošeného novorozence s hyperbilirubinémií. Bylo zjištěno, že specifika se týkaly zejména v monitoraci fyziologických funkcí, frekvenci měření transkutánní bilirubinometrie, v polohování novorozence při fototerapii, v ordinované teplotě uvnitř inkubátoru a ve stravování dětí. Potřebné informace byly zjišťovány pomocí rozhovorů se sestrami, z obsahové analýzy dokumentace a pozorováním. Na základě zjištěných informací byly vypracovány kazuistiky. Výzkumný vzorek tvořili dva novorozenci s hyperbilirubinémií. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA s dg. Novorozenecká žloutenka a NIC Fototerapie: novorozenec. Bylo zjištěno, že by sestry pozměnily některé určující znaky i související faktory u dg. Novorozenecká žloutenka (00194) a také intervence z NIC Fototerapie: novorozenec (6924). Většina z nich se shodla, že by tyto klasifikace v péči o novorozence používat nechtěly. Informace byly zjišťovány pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi dětskými sestrami a dvěma porodními asistentkami. Výsledky práce by mohly být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče u novorozenců s hyperbilirubinémií.
|
|
Úloha porodních asistentek a dětských sester v zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence
BARTŮŠKOVÁ, Lucie
Teoretická část je zaměřena na zajištění termomanagementu u fyziologického novorozence. Zajištění optimálního termomanagementu u novorozence je velmi důležité pro jeho adaptaci na vnější prostředí po porodu, jelikož v prvních okamžicích po narození je novorozenec nejvíce náchylný ke ztrátám tepla. Regulace tělesné teploty je po porodu dítěte nedostatečná a nestabilní, a proto se novorozenec při nízké okolní teplotě rychle podchlazuje a naopak při vysoké teplotě přehřívá. Z tohoto důvodu by u novorozence měl ošetřovatelský personál minimalizovat ztráty tepla a zabraňovat jeho přehřátí. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti ošetřovatelského personálu neonatologického oddělení v zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence na porodním sále. Druhým cílem bylo zmapovat způsob zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence na porodním sále. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou hloubkových rozhovorů a skrytého pozorování dětských sester neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Všechny dotazované sestry prokazují znalosti, jak správně zajistit termomanagement u fyziologického novorozence na porodním sále a zároveň všechny sestry, které byly pozorovány, postupovaly při zajišťování termomanagementu dle standardu ošetřovatelské péče v neonatologii č. 513 Termomanagement u novorozence. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty následujících ročníků porodní asistence. Dále by mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené či začínající porodní asistentky a dětské sestry. Výstupem bakalářské práce je informační leták Zajištění termomanagementu u fyziologického novorozence.
|
|
Ošetřovatelské postupy podávání kyslíku novorozencům
STUDÍKOVÁ, Monika
Ošetřovatelské postupy podávání kyslíku novorozencům Diplomová práce má nastínit současný pohled na oxygenoterapii novorozenců vyžadující vysoce specializovanou péči již na porodním sále, následně na jednotkách intenzivní a resuscitační péče perinatologických center. Výzkumné šetření v diplomové práci je zaměřeno na posouzení úrovně realizace doporučení České neonatologické společnosti pro podání kyslíku ve všech úrovních péče o novorozence. V teoretické části se zabýváme prvním ošetřením a hodnocením novorozence. Následují důvody vedoucí k podání kyslíku a způsoby aplikace kyslíku na porodním sále a jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Kyslík je u novorozence v popředí zájmu, patří mezi nejčastěji podávaný lék. S neadekvátním použitím kyslíku jako léčiva roste pro novorozence riziko vzniku mnoha komplikací. Právě porod a první týdny po narození patří mezi klíčová období každého dítěte. Dodržováním doporučených postupů se zlepšují vyhlídky předčasně narozených novorozenců na kvalitní život. Cílem práce je zjistit úroveň realizace doporučení České neonatologické společnosti pro podání kyslíku ve všech úrovních péče o novorozence. Výzkumné šetření je zpracováno pomocí kvantitativního výzkumu, technikou dotazníku. Byl vytvořen jeden druh dotazníku pro námi vybraný výzkumný soubor. Soubor tvořily sestry pracující na novorozeneckém úseku vybraných nemocnic. Bylo vytvořeno 65 otázek, jejichž cílem bylo zjistit úroveň realizace doporučení České neonatologické společnosti pro podání kyslíku ve všech úrovních péče o novorozence. Výzkumný soubor obsahoval 184 respondentů. K dosažení cíle byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Sestry znají současná doporučení pro podání kyslíku novorozencům. H2: Porodní sály jsou dostatečně technicky zabezpečené pro podání. kyslíku novorozencům. H3: Sestry jsou teoreticky i prakticky připravené na situace vyžadující podání kyslíku novorozencům. H4: Sestry mají jasně formulované zásady oxygenoterapie na porodním sále v písemné formě na viditelném místě. Na základě statisticky zpracovaných výsledků se první tři hypotézy potvrdily. Čtvrtá hypotéza byla zamítnuta. Cíl práce byl splněn. Výsledky šetření mohou být využity k lepšímu pochopení problematiky podávání kyslíku u hypoxických stavů novorozenců, s ohledem na poznatky o jeho toxicitě. Pro zajištění dodržování doporučení pro podání kyslíku novorozencům je vhodné vytvoření ošetřovatelského postupu, standardu a jeho dostupnost na každém porodním sále, stanici.
|
|
Ošetřovatelská péče o děti po operaci rozštěpu patra
BUŠKOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce nese název: Ošetřovatelská péče o děti po operaci rozštěpu patra. Práce je rozdělená na část teoretickou a část praktickou. V první části se zabývám komplexní ošetřovatelskou péčí u dětí po operaci rozštěpu patra, výživou a rizikovými faktory. Dále popisuji základní diagnostické metody, které se využívají při pátrání po přítomnosti rozštěpu patra u dětí. Jednou z nejstěžejnějších je pak kapitola zabývající se pooperační ošetřovatelskou péčí.V rámci kapitoly doporučení pro praxi byla vytvořena přehledová tabulka doporučených ošetřovatelských činností určená pro pečující osoby v domácím prostředí o děti po operaci rozštěpu patra.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s hypotyreózou
FRÝZOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče o pacienta s hypotyreózou. Hypotyreóza je onemocnění charakterizované sníženou funkcí štítné žlázy jehož následkem je nedostatečné zásobení organismu tyreoidálními hormony. Nejčastější příčiny bývají autoimunitního charakteru, kdy tělo vytváří protilátky proti vlastním strukturám štítné žlázy. Zde vznikají chronické záněty, které žlázu dále porušují. Porucha štítné žlázy může také vzniknout na základě dlouhodobého jodového deficitu. V naší populaci se už v současnosti nevyskytuje, a to díky jodaci soli v padesátých letech minulého století. Hypotyreózu z nedostatku jodu můžeme nalézt v horských oblastech zemí třetího světa, kde je nízký obsah jodu v půdě. Literatura hovoří o zvyšující se incidenci nemoci v populaci. Toto může být zkresleno mnoha faktory, jako je např. stárnoucí populace, nárůst autoimunitních chorob, zkvalitnění diagnostických postupů nebo cílené vyhledávání nemoci. Častější je u naší populace hypotyreóza vzniklá postnatálně. S věkem se její incidence zvyšuje a postihuje převážně ženy, u mužů je výskyt značně menší. Rizikovými skupinami obyvatelstva jsou těhotné a kojící ženy, děti a dospívající. Pro plod v době nitroděložního vývoje, pro novorozence i pro kojence je jediným zdrojem jodu matka. Těžký nedostatek jodu u matky může způsobit vážné poruchy ve vývoji mozku dítěte. Vrozené poruchy štítné žlázy jsou dnes vzácné. S těmito fakty bezpochyby souvisí zkvalitňování a zvyšování nároků na ošetřovatelskou péči, která se týká diagnózy hypotyreózy.
|
host ::
