|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
| |
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.
|
|
Pacient s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči
ŽÁKOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči. Delirium tremens je nejzávažnější stadium alkoholového abstinenčního syndromu a vzniká při přerušení přísunu alkoholu u alkoholiků. Tento stav je život ohrožující a pacienty s touto diagnózou je nutné hospitalizovat na jednotkách intenzivní péče či na oddělení anesteziologicko resuscitačním (ARO). Od sester se očekává znalost svých kompetencí a specifických činností a intervencí, které vedou k předcházení vzniku komplikací, v případě vzniku komplikací znalost postupů k jejich řešení. V úvodu teoretické části práce je vymezen termín intenzivní medicína a shrnuty kompetence sester nejen v intenzivní péči. V nejrozsáhlejší části práce je uvedena problematika alkoholové závislosti, charakteristika pacienta s deliriem včetně specifik ošetřovatelské péče. Závěr této části je věnován konkrétně deliriu tremens, kde jsou popsány příčiny vzniku, příznaky, vytýčení problémů těchto pacientů se specifiky ošetřovatelské péče a doporučená léčebná opatření a samostatnou část tvoří klinické stavy, které jsou s deliriem spojeny. Problematika fyzického omezení pacienta je shrnuta v samostatném oddílu bakalářské práce. Závěrečná část popisuje vědomí a jeho poruchy. Stanoveny byly dva cíle. Cíl 1: Zjistit, s jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens. Cíl 2: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens. Položeny byly dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: S jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens? Výzkumná otázka 2: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens? V empirické části práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metodou a technikou byly polostrukturovaný rozhovor a kazuistika pacienta s diagnózou delirium tremens hospitalizovaným na ARO. Rozhovor byl veden s osmi sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a na ARO v Nemocnici Tábor a. s. Tyto sestry byly vybrány záměrně a musely splňovat podmínky současné praxe v intenzivní péči a ošetřovaly pacienta s diagnózou delirium tremens. Metodou otevřeného kódování bylo každé sestře přiděleno číslo. Následovalo očíslování všech řádků, na kterých byly uvedeny odpovědi sester, na něž bylo později odkazováno. Metodou "papír a tužka" byly zvýrazněny důležité informace v rozhovoru, na jejichž základě došlo k vytvoření kódů. Technikou "vyložení karet" došlo k vytvoření čtyř kategorií, které byly rozšířené o podkategorie. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry správně uvedly charakteristiku a problematické oblasti u pacienta s deliriem tremens. Prokázaly znalost v rizikových oblastech a v prevenci i v řešení komplikací. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry v intenzivní péči se zaměřují prioritně na uspokojení základních fyziologických potřeb. Sestry prokázaly orientaci v ošetřovatelských činnostech a intervencích v péči o pacienta s deliriem tremens a znalosti specifik, které souvisí s fyzickým omezením pacienta. Na základě analýzy bylo zjištěno, že některé činnosti sestrám činí potíže, které by bylo možno odstranit dostatkem informací o dané problematice. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář o problematice pacienta s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči, který přikládám jako přílohu (Příloha č. 6).
|
|
Endoskopické endonazální operace nosního nitra a vedlejších nosních dutin z pohledu pacienta
FURTÁKOVÁ, Jiřina
Nemoci dýchacích cest patří k nejčastějším chorobám. Závažným jevem je posun prvních projevů nemoci do raného dětského věku. Významný podíl v terapii horních dýchacích cest, spodiny lební, slzných cest a orbity představuje funkční endoskopická endonazální chirurgie. Cílem endoskopické endonazální chirurgie je zlepšení kvality života nemocných.Po operaci se mohou přechodně vyskytnout komplikace. Jedná se zejména o masivní krvácení z nosního nitra, do očnice, poranění orbity a zrakového nervu, penetrace do nitrolebí s následnou likvorovou píštělí a event. meningitidou či mozkovým abscesem. Po operaci je pacient informován o režimových opatřeních, které předává lékař se sestrou. Role sestry je spolu s lékařem důkladně podat pacientovi informace o režimových opatřeních. Pochopení a dodržení těchto informací napomáhá ke zlepšení kvality života ze strany pacienta po EES operaci. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na problematiku endoskopické endonazální chirurgie, na předoperační a pooperační péči o pacienty. Dále pak na potřeby pacientů, kteří tuto operaci podstupují a na režimová opatření po propuštění do domácí péče. Cílem práce bylo: 1. Zjistit nejčastější obavy, které má pacient v souvislosti s operací. 2. Zjistit oblasti nesaturovaných potřeb pacientka hospitalizace v pooperačním období. 3. Zjistit názor operovaných nemocných na poskytovanou ošetřovatelskou péči. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké jsou nejčastější obavy pacienta před a po operaci? 2. Jaké mají pacienti nejčastější potřeby v pooperačním období? 3. Jaké potřeby zůstaly neuspokojeny? 4. V čem vidí pacienti největší problém z hlediska ošetřovatelské péče? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metoda a technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření bylo realizováno u respondentů v nemocnici na konci hospitalizace. Rozhovory probíhaly anonymně za ústního souhlasu každého respondenta v časovém období od 26. 2. do 30. 3. 2016. Cílem této bakalářské práce bylo mimo jiné i to, že vznikl ucelený přehled o obtížích pacientů s touto problematikou. Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit ke zkvalitnění a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty před a po endoskopických endonazálních výkonech nebo jako studijní materiál pro začínající sestry otorinolaryngologických pracovišť. Dále je tato bakalářská práce nástinem uvedené problematiky pro ty, kteří se rozhodnou studovat perioperační péči o pacienty.
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
| |
|
Pacient s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení
HLOCHOVÁ, Denisa
Tracheostomie je chirurgický výkon, při němž se v průdušnici vytvoří trvalý nebo dočasný otvor, za účelem dlouhodobě udržet a zajistit průchodnost dýchacích cest. Cílem tracheostomie je zajistit přísun kyslíku do plic, zlepšit dýchání, snížit sedaci vědomí a zlepšit toaletu dýchacích cest. Bakalářská práce se věnuje převážně ošetřovatelské péči o pacienta stracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Teoretická část práce se zabývá objasněním problematiky tracheostomie, pomůckami a druhy tracheostomických kanyl. Dále je zaměřena na ošetřovatelskou péči o tracheostomii. Zabývá se péčí o dutinu ústní a péčí o dýchací cesty. Do péče o dýchací cesty se zařazuje zvlhčování, lavážování a odsávání z tracheostomie. Teoretická část práce se věnuje i rehabilitaci, stravování a komunikaci s tracheostomanými pacienty. Předmětem práce bylo zmapovat, jaká je ošetřovatelská péče u pacientů s tracheostomií a jak jsou uspokojeny potřeby tracheostomovaného pacienta. Pro splnění výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle: Cíl 1: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Cíl 2: Zjistit úroveň uspokojování potřeb pacienta s tracheostomií na JIP a standardním oddělení. Cíl 3: Zmapovat úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií na JIP a standardním oddělení? Výzkumná otázka 2: Jaká je úroveň uspokojování potřeb pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Výzkumná otázka 3: Jaká je úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření, k čemuž posloužil polostrukturovaný rozhovor a skryté pozorování. Kvůli rozhovoru bylo osloveno šest sester z Nemocnice České Budějovice, a.s. První část obsahuje identifikační údaje, druhá část se týká názorů sester na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií, dále je zaměřena na úroveň uspokojených potřeb pacienta a poslední část se zabývá dodržováním zásad v ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Na začátku rozhovoru byly sestry informovány o anonymitě a v bakalářské práci jsou označeny písmenem a číslicí. Výzkumný soubor tvořily sestry z jednotky intenzivní péče interního oddělení a sestry z otorinolaryngologického oddělení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována pomocí metody "papír a tužka" a technikou "vyložení karet" do třech kategorizací, jež byly následně rozděleny na podkategorizace. Pro lepší přehlednost byla získaná data převedena do grafických schémat programem XMind 2013. Získané informace z pozorování byly zaznamenány do grafů v programu Microsoft Excel 2010. Z výsledků rozhovorů a pozorování vyplývá, že pacientovi s tracheostomií je poskytována relativně kvalitní ošetřovatelská péče. Sestry prokázaly dobré znalosti v ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií. Za nejčastější problém sestry považují komunikaci s tracheostomovaným pacientem. Při výzkumném šetření byly splněny všechny předem stanovené výzkumné cíle. Předmětem bakalářské práce bylo poukázat na slabá místa v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Tato práce může sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií a zároveň by mohla posloužit studentům jako doplněk k výuce. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty, kteří mají zavedenou tracheostomickou kanylu.
|
|
Ošetřovatelská kazuistika u pacienta s chronickým selháním ledvin
Radovič, Petr ; Jeřábková, Helena (vedoucí práce) ; Kukura, Štefan (oponent)
Hemodialýza se může jevit jako úzce zameřený obor. Naši pacienti však netrpí pouze chronickým selháním ledvin, ale mají i mnoho dalších komorbidit, nemluvě o psychosociálním aspektu dlouhodobé hemodialyzační léčby. Tím se hemodialýza stává multioborovou disciplínou, která nepředstavuje pouze vlastní proceduru očišťování krve, ale komplexní péči o pacienta. V počátcích chronického hemodialyzačního programu v 60. letech bylo považováno za úspěch, když pacient bez závažných komplikací přežil samotnou proceduru. Vývoj v medicíně a technice byl obrovský a cíle se posunuly mnohem dál: poskytnout léčbu všem, kteří jí potřebují, vybrat správnou modifikaci léčby z nabízených možných, co nejvíce zabránit akutním a chronickým komplikacím. Dále pak zajistit nejen pouhé přežívání, ale co nejlepší kvalitu dalšího života hemodialyzovaných pacientů. Práce na hemodialyzačním středisku klade na zdravotnický personál vysoké nároky. Je zde třeba spojit odborné znalosti a ty stále doplňovat o nové poznatky s určitou technickou dovedností, která je potřeba k obsluze různých přístrojů. Personál musí být schopen pracovat samostatně a být pčipraven reagovat na krizové situace, které mohou nastat. Vysoká zátěž zde působí i na psychiku personálu a výskyt syndromu vyhoření je mezi těmito zdravotníky jedním z nejvyšších. Ke zpracování...
|
host ::
