|
Individualizovaná vývojová péče o novorozence narozené před 32. gestačním týdnem z ošetřovatelského pohledu
TROUPOVÁ, Jitka
V současnosti je v popředí zájmu v péči o nedonošené novorozence a jejich rodiče tzv. individualizovaná vývojová péče-NIDCAP, jejíž cílem je ochránit vyvíjející se centrální nervový systém předčasně narozeného dítěte. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nedonošenému dítěti vyrovnat se s předčasným narozením. Upravit prostředí a způsob péče tak, aby vyhovoval individuálním potřebám každého dítěte. Důraz je kladen na podporu rodičovské role a co nejčasnější zapojení rodičů do péče o novorozence. V diplomové práci byly stanoveny tyto cíle. Zpracovat z ošetřovatelského hlediska zkušenosti se zaváděním nových forem vývojové péče o těžce a extrémně nedonošené novorozence. Charakterizovat současné zajištění individualizované vývojové péče o novorozence narozené před 32.gestačním týdnem. Zmapovat úlohu sestry v poskytování individualizované vývojové péče a zjistit jak je vývojová péče vnímána rodiči těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Na podkladě cílů práce byly položeny 4 výzkumné otázky. Jaké formy individualizované vývojové péče jsou nejčastěji využívány v ošetřovatelské péči o novorozence narozené před 32.gestačním týdnem? S jakými problémy se sestry setkávají při začlenění individualizované vývojové péče do každodenní ošetřovatelské péče o novorozence narozené před 32. gestačním týdnem a které z rolí sestry se nejvíce uplatňují při poskytování této péče? Jak vnímají rodiče novorozenců narozených před 32. gestačním týdnem zařazení individualizované vývojové péče do ošetřování jejich dítěte? Teoretická část práce se věnuje problematice velmi a extrémně nedonošených novorozenců, charakteristice individualizované vývojové péče a jejím ošetřovatelským strategiím, roli sestry a roli rodičů. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že do ošetřování nedonošených novorozenců na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice je sestrami začleněna individualizovaná vývojová péče,i když ne v celé své šíři.Rodiče vnímají začleněné aspekty této péče pozitivně,zde zastává důležitou roli ošetřovatelský personál.Výzkumem bylo zjištěno s jakými problémy se sestry setkávají ve své praxi při začlenění této péče a jaké jsou rezervy v její realizaci. Výsledkem výzkumu je mapa individualizované vývojové péče pro praktické využití sestrami.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofílií
HOUSKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Teoretická část se snaží komplexně shrnout problematiku vztahující se k vrozené koagulopatii, kterou je v tomto případě hemofilie. Zabývá se definicí daného onemocnění, stupni závažnosti, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Další oblastí, kterou nelze opomenout je ošetřovatelská péče, která s sebou vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči. Empirická část naší bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření, jehož hlavním cílem bylo odkrývání specifik ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií včetně jejich potřeb a dále také odkrývání vlivu onemocnění na různé oblasti hemofilikova života. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl soustředěn na specifické potřeby lidí trpících hemofilií. Druhý cíl byl zaměřen na to, v jakých oblastech denního života je ovlivněna osoba trpící hemofilií. Třetí a zároveň poslední cíl byl orientován na specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami, které mají zkušenosti s hemofilickými pacienty, a pěti hemofiliky. Polostrukturovaný rozhovor vedený se sestrami byl zaměřen na zjištění specifik ošetřovatelské péče o hemofilické pacienty včetně jejich potřeb. U respondentů s hemofilií nás především zajímaly oblasti týkající se aktivity v běžném životě. Pro fixaci výsledků bylo použito nahrávací zařízení a následný ruční přepis rozhovorů či ruční záznam. Výsledky byly podrobeny důkladné analýze a následovně zařazeny do odpovídajících kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny sestry uvádějí jako nejdůležitější specifikum v ošetřovatelské péči o pacienty s hemofilií pravidelnou aplikaci koagulačního faktoru, která probíhá zpravidla dvakrát týdně. Dále se však zmiňují, že je v průběhu hospitalizace ve většině případů časový interval mezi jednotlivými aplikacemi menší z důvodu plánovaných výkonů. Bylo zjištěno, že je s ohledem na charakter onemocnění, jako je hemofilie, nutné pacienta častěji kontrolovat na jeho pokoji a monitorovat krvácení a v neposlední řadě bolest. Všechny sestry uvádí, že má právě bolest velký vliv na únavu pacienta. Za velice zásadní specifikum v ošetřovatelské péči o hemofilické pacienty sestry uvádějí, že se těmto pacientům nesmí aplikovat intramuskulární injekce z důvodu velkého rizika krvácení do svalu. Další kontraindikaci je podávání léků s kyselinou acetylsalicylovou, která má negativní vliv na agregaci krevních destiček. Všechny sestry se shodly, že je nutné brát ohled, v rámci hygieny, na ztuhlost kloubů a jejich otoky, které jsou často doprovázeny silnou bolestí. Bolest také respondenti často uváděli jako faktor, který je o nejčastěji omezuje v oblasti aktivit v běžném životě. Shodují se, že jsou pro ně velice nevhodné kontaktní a adrenalinové sporty, při kterých je vysoké riziko vzniku úrazu a následného otevřeného nebo skrytého krvácení. Dále respondenti uvádějí, že mnohdy pociťují omezení při výběru zaměstnání, které musí vybírat s ohledem na jejich krvácivé onemocnění. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může být použita jednak jako zdroj základních informací pro hemofiliky a lidi z jejich blízkého okolí, ale také pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
Úloha sestry v adaptaci klienta v domově pro seniory
ŽÁKOVÁ, Ludmila
Teoretická východiska Nástup seniora do domova pro seniory představuje velké změny v jeho životě. V souvislosti s tím je nezbytné, aby se senior na tuto situaci účinně adaptoval a předešel tak rozvoji komplikací souvisejících s tzv. maladaptačním syndromem. Adaptaci lze definovat jako základní lidskou vlastnost, umožňující lidem přežít i velmi obtížné situace a můžeme ji rozdělit na několik fází. Každý senior postupně prochází jednotlivými fázemi, které mohou být různě dlouhé a mohou se též různě prolínat. K celému procesu adaptace klienta je důležité přistupovat zodpovědně, neboť na jeho průběhu přímo závisí jeho následující život. Cíl práce Cílem práce je zjistit, jak může sestra přispět k efektivnímu průběhu adaptačního procesu klienta v domově pro seniory. Výzkumné otázky Jak vnímá úlohu sestry v adaptačním procesu sám klient? Jak vnímá svou úlohu v adaptačním procesu klienta sestra? Jaké faktory ovlivňují průběh adaptačního procesu klienta? Jakou úlohu hraje rodina v adaptaci klienta na nové prostředí domova pro seniory? S jakými problémy se potýká nově přijatý klient do domova pro seniory? Metodika Výzkumná část bakalářské práce byla zrealizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byly dvě varianty polostrukturovaného rozhovoru. První varianta rozhovoru byla určena všeobecným registrovaným sestrám pracujícím v domově pro seniory. Druhá varianta rozhovorů byla určena seniorům žijícím v domově pro seniory. První soubor tvořilo osm respondentů, z toho bylo sedm žen a jeden muž. Druhý soubor tvořilo sedm respondentů, z toho bylo pět žen a dva muži. Všechny sebrané rozhovory byly následně doslovně přepsány a výsledky zpracovány formou otevřeného a axiálního kódování. Výsledky Výsledky práce můžeme rozdělit do několika oblastí, dle jednotlivých výzkumných otázek. V první části výsledků jsme se zaměřili na úlohu sestry v adaptačním procesu z pohledu klienta. Bylo zjištěno, že klienti vnímají tuto úlohu sestry jako velmi důležitou. Druhá část informuje o úloze sestry v adaptačním procesu z pohledu samotné sestry. Bylo zjištěno, že i sestry vnímají tuto svoji úlohu jako důležitou. Třetí část přinesla odpověď na to, jaké faktory ovlivňují průběh adaptačního procesu. Nejčastěji byly uvedeny změny po nástupu do domova pro seniory, jako je nové prostředí a domácí řád, rodina, sestra, mezilidské vztahy a oblíbené věci z domova. Čtvrtá oblast přinesla informace o tom, jakou úlohu hraje rodina v adaptaci klienta na nové prostředí domova pro seniory. V této oblasti se většinou respondenti shodovali a uváděli, že návštěvy rodiny jsou velice přínosné. Pátá a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, s jakými problémy se potýká nově přijatý klient do domova pro seniory. Bylo zjištěno, že nejobtížnějším problémem je nový způsob života, mezilidské vztahy, kam patří i nový spolubydlící, a ztráta domova a soukromí. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku adaptace klienta na prostředí domova pro seniory a úlohu sestry při jejím zvládání. Výsledky práce mohou být využity jako výukový materiál pro studenty ošetřovatelství a příbuzných oborů či prezentovány sestrám, pečovatelkám a dalším pracovníkům formou semináře, zaměřeného na problematiku adaptace nových klientů v domově pro seniory. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. V neposlední řadě může být práce využita jako informační materiál pro sestry pracující v gerontologické praxi.
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou paréza n. peroneus
Bejblová, Lucie ; Melli, Klára (vedoucí práce) ; Marková, Bronislava (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s parézou n. peroneus. Cíle: Získání teoretických a praktických znalostí o periferních parézách, zejména periferní parézy n. peroneus. Následné vypracování kazuistiky pacienta s vybranou diagnózou vytvořenou během konání souvislé odborné praxe. Metody: Obecná část bakalářské práce obsahuje teoretické poznatky o anatomii periferního nervového systému dolní končetiny, klinickém obrazu periferních paréz dolní končetiny a léčbě s následnou terapií. Výsledky: Snížení stupně zkrácení svalů zkrácených, zvýšení svalové síly oslabených svalů, zlepšení rozsahu kloubní pohyblivost, odstranění reflexních změn a obnova joint play. Závěr: Indikace fyzioterapie je jedním z nejdůležitějších faktorů při léčbě periferních paréz Klíčová slova: Periferní paréza, n.peroneus, fyzioterapie, kazuistika.
|
| |
|
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
|
|
Prevence hlasových poruch u profesionálních zpěváků
Křemenáková, Pavla ; Hánová, Zina (vedoucí práce)
Lidský hlas je rozhodně nejčastějším hudebním nástrojem vůbec. Je dán každému člověku bez rozdílu, ovšem jen někteří jsou obdařeni mimořádnějším hudebním talentem. Dokáží-li ho současně skloubit se správnou technikou a určitou morálkou, mohou přejít na dráhu profesionálních zpěváků. Tyto osoby potom pro výkon svého povolání vyžadují maximální kvalitu hlasu, která je determinována správnou hlasovou funkcí bez jakýchkoliv organických či funkčních poruch. Každý instrumentalista bývá seznámen s podstatou, mechanikou a fyzikálními vlastnostmi svého nástroje a ví, jak ho udržovat a ošetřovat, aby se na něj mohl při hře spolehnout. Podobná zásada platí i pro profesionální zpěváky. Důležité je nejenom rozumět svému nástroji z hlediska struktury a fyziologie, ale hlavně vědět, jak o něj správně pečovat. Situace je zde totiž složitější než v případě instrumentálního umělce. Hlas, zvláště pak ten zpěvní, je jen jeden
|
|
Kvantitativní faktor proteinu ve výživě extrémně nezralých novorozenců
Lamberská, Tereza ; Plavka, Richard (vedoucí práce)
Téma diplomové práce jsem si zvolila na základě svého zájmu o neonatologii a péči o extrémně nezralé novorozence, které bych se chtěla věnovat po skončení studia. Prudký rozvoj neonatologie v posledních dvou desetiletích přinesl významnou změnu v možnostech přežití nedonošených novorozenců. Zlepšením kvality péče o kriticky nemocné novorozence v perinatologických centrech došlo k výraznému snížení novorozenecké mortality. Hlavním úkolem současné neonatologie je kromě udržení nízké novorozenecké mortality především snížení závažné morbidity a zlepšení dlouhodobé prognózy. Výživa extrémně nezralých novorozenců je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících jejich růst. Recentní klinické studie navíc ukazují, že kvantitativní obsah některých živin, zejména proteinů, ve výživě extrémně nezralých novorozenců, má významný vliv na psychomotorický vývoj a dlouhodobou prognózu těchto dětí. Dosažení optimálního příjmu živin u konkrétních pacientů je často velmi obtížné a je potřeba jej velmi citlivě přizpůsobit konkrétnímu stavu novorozence.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Čulíková, Tereza ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Chmelíková, Jana (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíl práce: Získání a zpracování teoretických poznatků o etiologii, klinických příznacích, stádiích a možných variantách onemocnění a následných terapeutických přístupech u cévní mozkové příhody. Dále prokázání vlastních schopností v oblasti komunikace s pacientem, jeho vyšetření, vyvození vlastních závěrů s následným návrhem terapie a především její praktické provedení během terapeutické intervence. Metoda: Obecná část bakalářské práce obsahuje teoretické poznatky o etiologii, klinických příznacích, stádiích a variantách cévních mozkových příhod a následných možnostech terapeutických přístupů u pacientů s touto diagnózou. Praktická část bakalářské práce potom obsahuje kazuistiku pacientky po ischemické cévní mozkové příhodě. Tato speciální část vychází z mé vlastní terapeutické práce s pacientkou z Rehabilitační kliniky Malvazinky, kde jsem absolvovala souvislou odbornou praxi v době od 23. 1. 2012 do 17. 2. 2012. Výsledky: Zlepšení jemné motoriky, zvýšení svalové síly postižené horní končetiny v rámci zapojení do komplexních pohybů, celkové zlepšení funkce postižené horní končetiny při každodenních činnostech a tím i zvýšení samostatnosti a pomoc s návratem pacientky do domácího prostředí....
|
host ::
