| |
| |
|
Rozvoj tvořivosti v pedagogicko výchovném procesu
FLAŠKOVÁ, Petra
Práce má dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zmíněny definice tvořivosti, pojmy související s tvořivostí jako inteligence, fantazie, věk, bariéry i metody rozvoje tvořivosti. Každý tvůrčí proces má své etapy a dají se vyjmenovat vlastnosti tvůrčí osobnosti, kterými by měl disponovat samotný tvůrčí pedagog. Výtvarná výchova je jednou z možností rozvoje tvořivosti a k tomu může sloužit výtvarný projekt. Účastníky výtvarného projektu jsou žáci ubytováni na DM při OA, SOŠ, SOU v Třeboni. Věk účastníků se pohybuje mezi 16-18 lety. Výtvarný projekt "Člověk napříč časem" je druhou částí této práce. Na začátku druhé části uvádím inspiraci pro tento projekt a vysvětluji jeho strukturu. Cílem projektu je dovést účastníky k zamyšlení se nad hodnotami, vztahy, komunikací mezi námi a nad sebou samými s důrazem na environmentální výchovu. Jedním z dílčích cílů projektu je samozřejmě rozvoj tvořivosti, a zda, je to možné u této skupiny.
|
|
Vliv prostředí na trávení volného času u osob s disabilitou pohybu.
BARTOŇOVÁ, Květoslava
Diplomová práce se zabývá vlivem prostředí na trávení volného času u osob s disabilitou pohybu. Teoretická část je zaměřena na informace o disabilitě pohybu, analyzuje a vysvětluje odborné termíny. Dále se zaměřuje na charakteristiku, jednotlivé funkce a faktory volného času. V praktické části se zaměřuji na kvalitativní výzkum, tedy rozhovorům o vzniku disability pohybu, její kompenzací, o soběstačnosti, překážkách, které musí jedinec překonat, o sociálním systému a o trávení volného času. Zjištěné informace byly vyhodnoceny a utříděny do tabulek. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké bariéry se vyskytují u osob s disabilitou pohybu v Českých Budějovicích, poukázat na překážky, které znepříjemňují a omezují osobám s disabilitou pohybu jejich kvalitní život. V praktické části jsem stanovila tyto předpoklady: 1 Předpokládám, že osoby s disabilitou pohybu významně vnímají finanční bariéry v rámci trávení volného času. 2 Předpokládám, že osoby se získanou disabilitou pohybu, kteří aktivně využívali svůj volný čas, se snaží být nadále aktivní v jeho využití. Oba stanovené předpoklady byly výsledným zkoumáním a sumarizací dostupných informací vyhodnoceny a následně potvrzeny.
|
|
Potenciály a bariéry pro rozvoj venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji
Kuklová, Monika
Diplomová práce Potenciály a bariéry pro rozvoj venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji se zabývá možnostmi rozvoje venkovského cestovního ruchu a jeho vlivu na rozvoj venkova daného území. V diplomové práci je zpracován literární přehled dané problematiky týkající se obecné problematiky venkovského cestovního ruchu, jeho vlivu na rozvoj venkova a udržitelný rozvoj. Pro praktickou část práce je stanoven metodický postup, který definuje kroky pro zhodnocení možností rozvoje venkovského cestovního ruchu. Pomocí metodiky je vypracována charakteristika Jihomoravského kraje se zaměřením na předpoklady území k rozvoji venkovského cestovního ruchu. Dále je v práci zhodnocen současný stav venkovského cestovního ruch v Jihomoravském kraji a je zde představeno několika příkladů dobré praxe. V další části jsou zpracovány získané informace pomocí SWOT analýzy a na jejím základě jsou následně definovány významné potenciály a možné bariéry budoucího rozvoje venkovského cestovního ruchu.
|
|
Začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na začlenění osob se sluchovým postižením do společnosti. Cílem této diplomové práce je analýza možností začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti. Diplomová práce je prací výzkumnou a je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou.V první, teoretické části se zabývám stručným dělením sluchových vad, komunikací a osobností jedinců se sluchovým postižením, dále pak oblastem vzdělávání, zaměstnávání a kultury. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. V diplomové práci je použita metoda dotazování a technikou sběru dat je polořízený rozhovor s osobami se sluchovým postižením. Realizace výzkumu proběhla na území hlavního města Prahy. Výzkumný soubor je tvořen celkem 10 respondenty s různým typem sluchového postižení. V rámci výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka ?Jaké možnosti začlenění do sociokulturního prostředí majoritní společnosti mají osoby se sluchovým postižením?? a dále pak byly stanoveny vedlejší výzkumné otázky. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením nejsou dostatečné a dále, že osoby se sluchovým postižením mají v důsledku své sluchové vady omezen přístup na trh práce. Mimo toho výzkum ukázal, že největší bariéry ve vztahu ke slyšící společnosti spočívají v komunikační a informační bariéře a dále v přetrvávajících předsudcích ve společnosti a že osoby se sluchovým postižením nemají dostatečný přístup ke kulturnímu vyžití rovnoměrně po celém území České republiky. Jedním z praktických využití výstupů práce je deskripce zjištění možností začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti, což může posloužit nejen k větší míře informovanosti odborné i laické veřejnosti, ale i ke zjištění případných potřeb sociálních služeb pro tyto osoby.
|
|
Dialog vodohospodářů a ekologů - analýza překážek
Pithart, David
Příspěvek se pokouší analyzovat probíhající dialog mezi vodohospodáři a ekology v ČR. Užitečnost a nezbytnost dialogu vyplývá z potřeby harmonizovat tradiční úkoly vodního hospodářství (dodávka pitné vody, ochrana před povodněmi apod) s potenciálními hrozbami klimatické změny a setrvalým ohrožením biodiversity. Překážky dialogu mají různý charakter a původ a jsou pojednány v následujícím pořadi: 1. Rozdílná oblast a časový rámec zodpovědností, 2.Obecně obtížná harmonizace techniky a přírody, 3. Různé etické koncepce, řešící místo člověka v přírodě, 4. Rozdílné chápání vodního cyklu, 5. Nedostatečná kvantifikace určitých aspektů vodního cyklu, 6. Strach z autonomních zodpovědných rozhodnutí, způsobující přebujení právního systému, 7. Psychologické bariéry mezioborového dialogu, 8. Lobismus a korupce. Jako jeden z prostředků, pomáhající překonávat některé ze zmíněných překážek je představena koncepce ekosystémových služeb.
|
| |
|
Návrh strategie pro nově vznikající event agenturu
Burgetová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá tvorbou strategie pro nově vznikající event agenturu. Hlav-ním cílem práce je rozhodnout, zda vstoupit na daný trh či nevstoupit a v případě že vstoupit, tak zhodnotit ekonomickou náročnost vstupu. K rozhodnutí o vstupu je třeba analyzovat konkurenci na trhu, zjistit bariéry vstupu do odvětví a následně kapitálovou náročnost. K daným analýzám budou použity metody, které jsou blíže popsány v části metodika. Jedná se zejména o Porterův model pěti hybných sil, analýzu bariér vstupu a jejich vyhodnocení, situační analýzy založené na identifikaci příležitostí a hrozeb. V závěru jsou v návaznosti na kladné vyhodnocení vstupu na trh a kapitálovou ná-ročnost definována doporučení v případě realizace projektu.
|
|
Náboženský život katolické církve Sokolovského vikariátu v materiálech církevního tajemníka 1949 - 1960.
KLOKOČKA, Petr
Diplomová práce popisuje na jednotlivých vybraných tématech, jakým způsobem se komunistický režim prostřednictvím osoby církevního tajemníka snažil ovlivňovat život církve prostřednictvím moci. Ve sledovaném období od r. 1949-1960 na vybraných tématických okruzích ukazuje, jak stát v počátcích totality vytvářel právní podmínky pro omezení církve a jak byla tato moc aktivně používána na okresní úrovni církevními tajemníky. Samostatně je sledován život ve vikariátu a konkrétní osoby duchovních, jako i církevní stavby a jejich osudy. Práce zaznamenává a nastiňuje problematiku zasahování státu do života církve, vikariátu a farnosti se všemi, kteří stáli na obou stranách bariéry.
|
host ::
