Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 364 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 

Small Superconducting Magnet for Low Temperature Nuclear Orientation
Dupák, Jan ; Rotter, M. ; Srnka, Aleš
A new low temperature nuclear orientation facility was installed in the Faculty of Mathematics and Physics at Charles University in Prague. The facility is based on the small dilution refrigerator 3He-Ne of the "French" type and principally used for solid state physics research. The refrigerator allows to cool the radioactive samples down to 10 mK in the magnetic field of superconducting solenoid up to 4 T. The gammaray anisotropy is observed exclusively in the direction of the applied vertical magnetic field which is mostly suffiecient for the solid state study.

Frequency synthesizers with sigma-delta modulation
Kroupa, Věnceslav František ; Štursa, Jarmil
We shall discus basic parameters of the steering signal. This signal is built in the sigma-delta modulator and controls pulse removing in the PLL frequency synthesizer. We shall investigate the dependence of these parameters on sigma-delta modulator order and give spurious phase spectrum of the fractional-N synthesizer with a low-pass filter of high degree.

Vliv tlaku na magnetické a transportní vlastnosti sloučenin s f-elektrony
Míšek, Martin ; Javorský, Pavel (vedoucí práce) ; Kamarád, Jiří (oponent)
V této práci je popsána nová tlaková cela, její uvedení do provozu ve Společné laboratoři pro magnetická studia, současně s testovacími měřeními, nezbytnými pro zajištění kontroly podmínek experimentu a bezproblémový chod. K prvnímu reprezentativnímu měření s novou komorou byl vybrán monokrystal sloučeniny CePtSn. Byl měřen elektrický odpor podél krystalografické osy b za podmínek: T = 2-300 K, p = 0-2.5 GPa a v magnetickém poli B = 0-14 T aplikovaném podél b-osy. Zjistili jsme pouze minimální vliv tlaku na teploty magnetických fázových přechodů, o to zajímavější pak byly výsledky vlivu tlaku na chování v magnetickém poli. V předchozích pracích byly pozorovány dva polem indukované fázové přechody za nízkých tepot (T < 3K) a za normálního tlaku, s hodnotami kritických polí BcLF ~ 4 T, respektive BcHF ~ 11.5 T, spojené s významnou změnou elektrického odporu -30% respektive +10%. S aplikací tlaku byl pozorován posun kritického pole dolního přechodu BcLF směrem do vyšších polí, zatímco horní přechod nebyl tlakem ovlivněn. Za tlaku p ~ 1.5 GPa hodnota BcLF dosáhla hranice BcHF a byl pozorován pouze jeden přechod. S dalším zvyšováním tlaku nad 1.5 GPa se obnovila stejná situace s dvěma přechody, jako v oblasti nižších tlaků a BcLF klesalo s rostoucím tlakem. Při tlaku ~ 2.5 GPa dosáhlo BcLF hodnoty přibližně 5 T....

Měření příčné relaxace metodami spinového echa
Škoch, Antonín ; Tošner, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hanyková, Lenka (oponent)
Nazev pracc: Mefeni pfiCne relaxace mctodami spinove"ho echa Autor: MUDr. Antonin Skoch, Ph.D. Katedra: Katedra fyziky nizkych tcplot MFF UK Vedoucf bakalafske prace: RNDr. Zdcnek ToSner, Ph.D. Servisni centrum chemicke sekce PfF UK e-mail vedouciho: tosner@karlov.mlT.cuni.cz Abstrakt: Studium relaxacnich inechanismu jader poinoci NMR pfinasi vyznamnou informaci o struktufe a pohyblivosti molekul. T2 relaxacni doba je ncjcasteji mefena pomoci pulsni sekvencc CPMG. AvSak u systemu s homonuklearni J-vazbou jsou v rclaxacni kfivce pfitomne modulace, ktere" komplikuji stanovcni T2. Tyto J-modulace Ize odstranit, pokud perioda opakovani reibkusacnfho pulsu T v CPMG splnuje podminku r« - , (1) Av kde Avje rozdil rc/onancnich Frekvenci jader. Podminku (1) v^ak nelze vzdy splnit. Cilem prace bylo prozkoumat charakter J-modulaci a relaxacniho chovani systemu dvou spinu spojcnych J-vazbou pri ruznych parametrech CPMG experimentu. Byly pouzity jednak simulace zalozene na numerickem feSeni Liouville-von Neumannovy rovnice a simulace relaxaci die Redfieldovy teorie, jednak cxpcrimcntalni mefeni relaxaci CH2 skupiny citratu. Bylo prokazano, ze k vymizeni J-modulaci dojdc i pfi vygsim T, nez je dano podminkou (I), pokud sklapeci uhel refokusacniho pulsu CPMG 0/180ř. Byly zjiSteny periodlcke podminky T, kdy J-modulace...

Výpočty nízkonapěťového BSE detektoru
Wandrol, Petr ; Autrata, Rudolf
Klasický detektor zpětně odražených elektronů nemá při nízké energii primárních elektronů (méně než 3 kV) signál dostatečný k vytvoření kvalitního obrazu. Vhodným urychlením zpětně odražených elektronů a odkloněním nežádoucích sekundárních elektronů je možné dosáhnout kvalitního nízkonapěťového BSE obrazu. V práci jsou pomocí programů ELD, MLD, Trasys a Simion 3D počítány elektrostatická a magnetická pole působící v okolí navrhovaného detektoru.

Optický rezonátor s nízkou disperzí pro účely délkového senzoru využivající optický frekvenční hřeben
Pravdová, Lenka ; Hucl, Václav ; Lešundák, Adam ; Lazar, Josef ; Číp, Ondřej
Ultra přesná měření délky jsou doménou laserových interferometrů. Na našem pracovišti jsme navrhli a experimentálně ověřili metodu měření s optickým rezonátorem, která využívá širokospektrálního záření optického frekvenčního hřebene. Měřená délka, tj. délka rezonátoru, je pak převedena na hodnotu opakovací frekvence pulsního laseru se synchronizací modů optického frekvenčního hřebene. V našem příspěvku nyní představujeme porovnání absolutní stupnice optického rezonátoru se stupnicí inkrementálního interferometru. Inkrementální interferometr je do sestavy implementován pro provedení požadované verifikace stupnice optického rezonátoru. Dvousvazkový inkrementální interferometr pracuje na vlnové délce 633 nm a měřicí zrcadlo rezonátoru vybavené piezo posuvem je s výhodou použito zároveň i jako zpětný odrážeč pro tento interferometr. Jako markantní chybový signál se zde projevuje periodická nelinearita stupnice inkrementálního interferometru. Relativní rozlišení naší metody tak dosahuje hodnoty až 10-9 při zachování absolutní stupnice měření.\n

Stejnosměrné motorky pro obecnou potřebu
Randa, Daniel ; Mach, Martin (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá inovací stejnosměrného motorku s permanentními magnety malého výkonu. Práce je rozdělena do tří úkolů. Jako první částí je provést přehled sériově vyráběných stejnosměrných motorků. Druhou částí je vybrat jeden konkrétní stejnosměrný motorek z vypracovaného přehledu a provést jeho rozbor a podrobný popis. V poslední části práce je navržení inovací na vybraném stejnosměrném motorku.

Měření rychlostního pole v proudu vzduchu z velkoplošné vyústky
Uhlář, Václav ; Pavelek, Milan (oponent) ; Janotková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením proudu vzduchu z velkoplošné vyústky. Práce se skládá z několika částí. První část obsahuje měření sacích rychlostí (objemových toků) jednotlivých ventilátorů osazených v zařízení s velkoplošnou vyústkou. Následuje měření rychlostního pole proudu vzduchu z velkoplošné vyústky a jeho zviditelnění pomocí kouřové metody. Posledním bodem je problematika chyb a nejistoty měření. Diplomová práce taktéž obsahuje přílohy, kde jsou uvedeny tabulky z jednotlivých měření a nastavení frekvenčních měničů.

Pohled dnešní mládeže na operu a operní tvorbu
Havránková, Petra ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá stručnou historií opery až do 21.století a popisuje krátce operní divadla v Praze. Poodkrývá politické pozadí operních domů a poukazuje na nepříjemnou politickou situaci Státní opery Praha. Zaměřuji se zde i na nízkou hudební gramotnost mládeže a snažím se odpovědět na otázku, proč je dnes vzdělanost v hudbě tak nízká. V dokumentu je také zpracování drobného výzkumu, který se snaží poodkrýt názor mladých lidí na operu a operní tvorbu u nás. V další kapitole jsou posuzovány získané informace a je zde popsán můj osobní názor, jak by se daná situace dala řešit. Na závěr jsem umístila poděkování a ohlédnutí se za předchozími kapitolami.

Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat
Fáberová, Gabriela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zadinová, Kateřina (oponent)
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat Souhrn Cílem bakalářské práce, je zjištění vlivu pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat. Růst je jeden ze základních jevů charakterizující živý organismus. Vytváří se při něm z neživé hmoty, hmota živá. Množství tělesné hmoty není stálé, v průběhu života se výrazně mění. V raném postnatálním období roste rychleji kostra oproti svalstvu a tuku, poté dochází k rychlejšímu nárůstu svalstva a v posledním postnatálním období, označovaném jako dospělost dochází k tučnění. Při hodnocení růstu má významný vliv pohlaví. U prasat se běžně vykrmují vepříci a prasničky. V současnosti se začíná uvažovat o výkrmu kanců, či o imunokastrátech. U těchto zvířat lze vlivem rozdílné hormonální činnosti očekávat rozdílné ukládání svaloviny a tuku. Cílem této práce bylo objasnění vlivu pohlaví na utváření a růst zádového svalu u prasat. Testováno bylo celkem 72 kusů prasat. Prasata byla ustájena po dvojicích v kotcích a dle pohlaví rozdělena na vepře, kance, imunokance a prasnice. Tato subpopulace zvířat genotypu DanBred byla, rozdělena na 1/4 (18ks) kanečků nekastrovaných (K), 1/4 (18ks) kanečků hormonálně kastrovaných (I), 1/4 (18ks) vepříků (V) a 1/4 (18ks) prasniček (P). Průměrná živá hmotnost prasat při zahájení pokusu byla 28,5 kg, přičemž test probíhal do průměrných 107 kg živé hmotnosti. Po celou dobu výkrmu byla prasata krmena KKS ad-libitně. V průběhu testu byla v týdenních intervalech sledována individuální živá hmotnost, výška hřbetního tuku v místě A, B, hloubka svalu v místě A, B a celkový celkoví podíl svaloviny u všech kategorii prasat. Z dosažených výsledků vyplývá, že na růst a utváření dlouhého zádového svalu pohlaví vliv má. Při porovnávání hmotnosti v daném období, docházíme k závěru, že s přibývajícím věkem se rozdíl mezi prasničkami a imunokastráty zvětšoval. Nejlépe rostli imunokanci, prasničky na tom byly podobně, akorát byl u nich růst z fyziologického hlediska ukončen dříve. Nejvyšší nárůst tuku i svalů měřeno v místě A a B, se vyskytoval u vepřů u prasnic můžeme pozorovat zvyšující se nárůst tuku s ohledem na dobu, ve které jsou ve výkrmu. Kanci měli na konci výkrmu nejnižší výšku hřbetního tuku, imunokastráti. U immunokastrátů hodnotíme nízký nárůst tuku, oproti začátku sledovacího období. Nejvyšší hloubku svalu měřenou v místě A i B, měli vepříci spolu s prasničkami a imunokanečci a především kanci nedosahovali hodnot jako vepříci a prasničky, kteří měli hloubku svalu nejvyšší. Největší % podíl svaloviny byl naměřen u prasnic. Velký podíl svaloviny můžeme pozorovat u kanečků. Jako podprůměrný se ukazal podíl svaloviny u imunokanců a nejhorší poměr svaloviny na těle měli především na konci výkrmu vepříci což značí, že se zvyšujícím se věkem vepřů dochází k výraznějšímu tučnění, oproti zbylým skupinám prasat. Klíčová slova: prase, pohlaví, růst, kaneček ,MLLT, tuk