|
Specifický přístup k diagnostice zobrazovacími metodami u nemocných s diabetem
KLIMEŠOVÁ, Jitka
Diabetes mellitus vzniká jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Jde o celkové onemocnění s následným postižením dalších systémů a orgánů. Mezi pacienty, kteří podstupují jednotlivá vyšetření či intervenční terapeutické výkony pomocí zobrazovacích metod, stoupá podíl nemocných s diabetes. Jejich přibývající počet přináší vyšší požadavky na technické parametry zobrazovacích metod i na zdravotnické pracovníky. Velké množství vyšetření je spojené s podáním kontrastní látky, která může průběh základního onemocnění a stav diabetika výrazně zkomplikovat. Role radiologického asistenta je v těchto případech obzvlášť důležitá. Cílem bakalářské práce bylo podat přehled diagnostických možností při postižení nemocných s diabetes mellitus a zvážit postavení diagnostických zobrazovacích metod vzhledem k nebezpečí spojenému s použitím kontrastních látek. Potřebná data jsem získala ve spolupráci Diabetologického centra a radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Ze souboru 918 pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu, kteří v roce 2009 navštívili Diabetologické centrum, bylo u 236 (26%) z nich indikováno vyšetření některými diagnostickými zobrazovacími metodami. Počet a typ radiologických postupů v populaci dospělých diabetiků je základním údajem k určení závažnosti těchto výkonů. Celkem bylo provedeno 188 skiagrafií plic, 119 skiagrafií skeletu a 18 vyšetření pod skiaskopickou kontrolou. Čtyřicet čtyři pacientů bylo vyšetřeno na ultrazvuku, 10 na mamografii, 110 na CT, 9 na MR a 10 pacientů bylo vyšetřeno na angiografii. Nejvíce diabetiků bylo vyšetřeno pomocí klasické skiagrafie. Jednalo se o snímky horních a dolních končetin, lebky a páteře z důvodu úrazů, zlomenin a degenerativního onemocnění. Skiagrafie srdce a plic byla indikována před a po operacích či před zavedením inzulinové pumpy. Druhou početnou skupinu tvořila nádorová onemocnění, která byla nejčastěji vyšetřována pomocí CT. U 57 pacientů šlo o vyšetření komplikací způsobené v závislosti na diabetu. Pomocí ultrazvuku, CT a MR angiografie a angiografie byly vyšetřeny především krční tepny, mozkové tepny, tepny a žíly dolních končetin postižené aterosklerózou. V 6 případech následovala po diagnostické angiografii perkutánní transluminální angioplastika. Předmětem hodnocení byla také závažnost výkonů spojených s podáním kontrastní látky, která byla použita u 64 vyšetření. Ve všech případech byla použita neionická kontrastní látka s nízkou nebo střední osmolaritou o objemu 80 {--} 125 ml. Na základě porovnání výsledků s údaji v literatuře byla potvrzena hypotéza, že práce radiologického asistenta vyžaduje při vyšetření nemocných s diabetes mellitus specifický přístup.
|
|
Úloha radiologického asistenta při MR angiografiích
ZBĚHLÍKOVÁ, Pavla
Úloha radiologického asistenta při MR angiografiích Cíle: Tato práce spolu s výukovým CD umožňuje seznámení s metodou MR angiografií (MRA), které díky zlepšujícímu se hardwaru i softwaru a díky své neinvazivitě zaujímají přední příčku v zobrazování cévního řečiště. Pochopení základních principů a vyšetřovacích postupů je pro radiologické asistenty nezbytné. Provedla jsem studii zabývající se tím, zda vyšetřením cév pomocí magnetické rezonance lze neinvazivní metodou dosáhnout kvalitního zobrazení umožňující následné terapeutické operační výkony. Metodika: Sledovaný soubor tvoří 106 pacientů (66 mužů a 40 žen), kteří měli v období od 1.1. do 31.12. 2007 na pracovišti Multiscan, RC Pardubice provedenou MR angiografii tepen dolních končetin. Zjišťovala jsem, kolik pacientů po tomto vyšetření podstoupilo terapeutický výkon (cévní operace, perkutánní transluminální angioplastika) a nakolik bylo v tom případě dostatečné zobrazení pomocí magnetické rezonance. Výsledky: Ze skupiny 46 pacientů indikovaných k terapeutickým výkonům umožnil výsledek MRA u 91 % z nich následné intervenční či operační výkony. Jen u 9 % z těchto pacientů nebyla MRA tepen dolních končetin dostačující a před výkonem byla doplněna diagnostická digitální subtrakční angiografie. Závěr: MRA je neinvazivní diagnostická metoda, která umožní dostatečně kvalitní zobrazení cévního řečiště bez zátěže pacienta ionizujícím zářením pro následné léčebné výkony. Radiologičtí asistenti, kteří dobře ovládají postupy při MRA, se vyvarují chyb znehodnocujících tato vyšetření. Klíčová slova: digitální subtrakční angiografie, magnetická rezonance, MR angiografie, perkutánní transluminální angioplastika, radiologický asistent.
|
|
Porovnání zobrazovacích metod při diagnostice onemocnění renálních tepen
PAVLIŠOVÁ, Ivana
Dnešní doba přináší množství informací o vývoji a průběhu jednotlivých zdravotních postižení nejen renálních tepen. Tato postižení mohou být ve většině případů příčinou i následkem závažných chorobných stavů. Postižení renálních tepen přináší nemocnému nebezpečí rizika při jejich vyšetření. S vývojem technických a vyšetřovacích postupů, získáváním nových zkušeností se stávají přístupnější metody, které nevyužívají ionizující záření. Ve své bakalářské práci se věnuji dostupným metodám, které se provádí na Klinice zobrazovacích metod ve Fakultní nemocnici v Motole. Věnuji se nejen vyšetřovacím metodám, které využívají pro zobrazení ionizující záření (digitální substrakční angiografii a počítačové tomografii), ale i metodám, které pro zobrazení oblasti zájmu využívají jiných fyzikálních principů. Jsou to magnetická resonance a ultrazvuk. Sleduji algoritmus vyšetření podle indikací a kontraindikací k příslušnému vyšetření, podle věku a podle pohlaví. Poukazuji na výhody a na nevýhody jednotlivých metod, které mohou ovlivnit očekávaný výsledek při vyšetření. Zaměřuji se na současné postavení magnetické resonance v diagnostice renálních tepen, které pomalu nahrazují digitální substrakční angiografii. Hypotéza spočívá na roli magnetické resonance při vyšetření renálních tepen, která je nejméně limitována kontraindikacemi. Vyšetřovací postupy získávám za pomoci odborné literatury a pramenů. Informace o vyšetření pacientů jsem získala z nemocničního informačního systému UNIS ve Fakultní nemocnici v Motole. Tyto výsledky poslouží jako základ interního metodického postupu při diagnostice onemocnění renálních tepen.
|
|
Onemocnění cév gastrointestinálního traktu - diagnostika a endovaskulární léčba
MOKRÁ, Michaela
Postižení cév GIT tvoří poměrně významnou skupinu závažných onemocnění. Do kategorie endovaskulárně léčitelných spadají krvácení (arteriální a venózní), aneuryzmata a intestinální ischémie. Při intervenční terapii arteriálního krvácení se uplatňují embolizační techniky spočívající v cíleném uzavírání postižené cévy. V případě krvácení ze žilních varixů zavádíme TIPS. Chronickou mezenteriální ischémii řešíme angioplastikou se zavedením stentu. U akutní formy intestinální ischémie provádíme endovaskulární extrakci krevní sraženiny z místa uzávěru pomocí aspirační trombektomie. V průběhu dvou let jsme na našem pracovišti pro postižení cév GIT léčili 99 nemocných. U 27 nemocných jsme pátrali po příčině arteriálního krvácení (u 33,3 % nebylo krvácení prokázáno). Provedli jsme 24 embolizací. U 55 nemocných jsme založili TIPS, s embolizací portosystémových kolaterál v 80 %. Dva pacienty s chronickou MI jsme léčili pomocí PTA se zavedení stentu. U 7 nemocných s akutní MI jsme provedli aspirační trombektomii s dobrým výsledkem (kompletní rekanalizace jsme dosáhli u 4 nemocných). V současné době je endovaskulární léčba metodou volby v terapii postižení cév zažívacího traktu. Při správné indikaci je bezpečnou a ektivní metodou, která vykazuje poměrně dobrou technickou i klinickou úspěšnost.
|
|
Rotační angiografie
JAŠAROVÁ, Eva
Digitální subtrakční angiografie (DSA) je speciální rentgenové vyšetření cévního řečiště. Navzdory rozvoji jiných zobrazovacích metodik neztratila dosud na významu. V 60. a 70. letech se vypracovala na nejdetailnější metodu zobrazení cévního systému. DSA vyžaduje mnohem nákladnější zařízení a vybavení nástroji a přístroji než před pouhými deseti lety. Nákladnost je však vyvážena kvalitou a množstvím informací. DSA také zůstává invazivní metodou. Nejpoužívanější technikou záznamu v angiografii je v současné době jedno nebo dvou projekční systém k získání kompletního obrazu cévního řečiště. Běžné metodiky vyžadují dva nástřiky kontrastní látky pro tutéž oblast těla. Rotační angiografie je speciální moderní technika pro prostorové zobrazení tepen. Nejvíce se využívá pro zobrazení krčních či mozkových tepen. Její princip spočívá v provedení nástřiku kontrastní látky do tepny, kdy následně snímkujeme vyšetřovanou oblast za současného otočení C{--}ramene o 180°. Výslednou angiografii můžeme velmi dobře hodnotit tím, že pomalu postupně provádíme otáčení obrazu. Pokud zobrazíme stejnou oblast ještě jednou bez nástřiku kontrastní látky, získáme masku pro DSA a obě sekvence můžeme subtrahovat. Tím získáme zobrazenou pouze tepnu, stejně jako při klasické DSA.
|
|
Angiografické vyšetření tepen dolních končetin metodou CT a MR.
BICAN, Václav
Angiografické vyšetření tepen dolních končetin metodou CT a MR. CT a MR jsou dnes často využívanou metodou v diagnostice onemocnění postihující tepny DK. Jedná se o miniinvazivní vyšetřovací metody, které v Nemocnici Písek, a.s. nahrazují invazivní DAS vyšetřovací metodu. V současné době je onemocnění tepen DK jednou z častých indikací, která na pracoviště CT a MR pacienta přivádí s obtížemi, jež ho viditelně omezují v běžném životě a v případě přítomné patologie bez chirurgické léčby ohrožuje na životě. V této práci pojednávám o výhodách provedení angiografického vyšetření tepen DK metodou počítačové tomografie a magnetické rezonance radiodiagnostického oddělení Nemocnice Písek, a.s. z hlediska časové náročnosti, ceny vyšetření, zpracování a vyhodnocování získaných dat. V teoretické části se v krátkosti zabývám anatomií tepen DK a jejich postižením, jež pacienta přivádějí na CT nebo MR pracoviště k provedení AG vyšetření. Spolu s provedením AG vyšetření je úzce spojena aplikace KL i.v., jejíž vlastnosti, indikace a kontraindikace jsou též zařazeny v této části. V neposlední řadě popisuji teorii CT a MR. V praktické části se zabývám materiály souvisejícími s nezbytným přístrojovým a počítačovým vybavením CT a MR pracoviště Nemocnice Písek, a.s.. Následováno popisem provedení AG vyšetření tepen DK Toshibou Aquilion na CT pracovišti a Toshibou Excelart Vantage 1,5T na pracovišti MR. Výsledkem práce je porovnání aplikovaného množství KL mezi CT a MR vyšetřovací metodou, finanční náročnosti samotné KL aplikované do krevního oběhu a cena dokončeného vyšetření po aplikaci KL. Dalším úkolem je porovnání časové náročnosti obou vyšetření, kdy jsem ze získaných dat a informací radiodiagnostického oddělení dospěl k uspokojivému výsledku ve prospěch CT vyšetřovací metody. Díky názorům získaných od dvou na sobě nezávislých lékařů jsem dospěl k závěru, že je vyšetření CT ve smyslu zpracování a vyhodnocení získaných dat přínosnější, než-li vyšetření MR.
|
|
Perfúzní scintografie myokardu v diagnostice ischemické choroby srdeční
VŠOLKOVÁ, Marta
Abstrakt Vyšetření koronárních tepen pomocí radionuklidů - perfúzní scintigrafie myokardu metodou jednofotonové emisní výpočetní tomografie ( SPECT ) - poskytuje neinvazivním způsobem funkční informace, které jsou komplementární informacím morfologickým, získaných invazivní selektivní koronografií. Vyšetření srdečních tepen v diagnostice ICHS je však prováděno mnoha dalšími vyšetřovacími postupy, které jsou spolu ve vzájemné interakci. Proto je součástí teoretické části práce, kromě základní anatomie, fyziologie koronárních tepen a patofyziologie ICHS, přehled vyšetřovacích metod, které mají souvislost s náplní práce radiologického asistenta. Tyto metody používané k diagnostice ICHS jsou rozděleny na zátěžové neinvazivní testy a invazivní diagnostické a terapeutické metody. Mezi zátěžová neinvazivní vyšetření patří: zátěžová ergometrie, monitorování EKG dle Holtera, echokardiologické vyšetření, zátěžová srdeční magnetická rezonance, perfúzní scintigrafie myokardu, 18F-FDG PET, CT angiografie, CT stanovení kalciového skore a optická koherentní tomografie. Mezi invazivní diagnostické a terapeutické metody jsou zařazeny: selektivní koronografie, PTCA a CABG. V samostatné kapitole je podrobněji popsána perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT. Cílem praktické části práce bylo porovnat závěry lékařských výsledků perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT se závěry lékařských nálezů koronografie. Hledala jsem odpověď na tyto dvě výzkumné otázky: Budou se závěry lékařských popisů perfúzního scintigrafického vyšetření myokardu odlišovat od závěrů lékařů z koronografie maximálně o 10%? Budou neshodné výsledky odlišné u mužů a žen? Metodika: Ze zdravotnické dokumentace pacientů, kterým bylo po scintigrafickém vyšetření myokardu doporučeno koronografické vyšetření, jsem zjistila výsledné lékařské popisy nálezů po koronografii. Též jsem do vzorku zařadila pacienty, kteří měli negativní scintigrafický nález, ale v krátké době po scintigrafii myokardu absolvovali vyšetření selektivní koronografie s pozitivním nálezem. Soubor pacientů: Celkem bylo od ledna 2013 do září 2013 zátěžovou scintigrafií myokardu vyšetřeno na pracovišti CNM v Praze 619 pacientů 344 mužů a 275 žen. 187 pacientů bylo ještě dovyšetřeno klidovým vyšetřením perfúzní scintigrafie myokardu a u 86 z nich byl popsán pozitivní nález s doporučením koronografie. Zpětně se nepodařilo nalézt koronografiký nález u 19 pacientů, do vzorku pacientů však byly zařazeny 3 pacienti s falešně negativním scintigrafickým nálezem. Výsledný soubor je tedy 70 pacientů 23 žen a 47 mužů. Výsledky: Výsledky perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT a koronografie se odlišují ve 13%, což mírně převyšuje hranici 10%, která byla stanovena ve výzkumné otázce. Dvě třetiny neshodných scintigrafických výsledků byly falešně pozitivní, jedna třetina falešně negativní. Na druhou otázku mohu odpovědět, že neshodné výsledky SPECT myokardu koronografie v detekci ICHS jsou stejné u obou pohlaví. U žen bylo 13 % neshodných nálezů, u mužů 12,7 % neshodných nálezů.
|
|
Perkutánní transluminální angioplastika extrakraniálních karotických tepen ve srovnání s operačním řešením stenóz
VESELÁ, Lenka
Bakalářská práce s názvem Perkutánní transluminální angioplastika extrakraniálních karotických tepen ve srovnání s operačním řešením stenóz je rozdělena na dvě části.Teoretická část, je postavena na analýze dostupných zdrojů. Jde o publikace a články, které se zabývají anatomií, radiologickou přístrojovou technikou, angiologií, neurochirurgií a neurologií. Léčba stenóz je multidisciplinární. Na výběru nejvhodnějšího postupu se podílejí lékaři z oboru intervenční radiologie, neurologie a neurochirurgie. Při rozhodování je třeba zohlednit celkový stav pacienta s jeho přidruženými chorobami a předběžnou délku dožití. Dále je probráno téma cerebrovaskulární rezervy, která má rozhodující význam pro indikaci jednotlivých léčebných modalit. Za zmínku stojí, že nemocnice České Budějovice ve spolupráci s University Illinois Center v Chicagu provádí vyšetření NOVA Pacienti s vyčerpanou cerebrovaskulární rezervou nebo symptomatickou stenózu jsou léčeni buď intervenčním výkonem (perkutánní transluminální angioplastika) anebo chirurgicky (karotická endarterektomie). Jedním z cílů práce je porovnání ekonomické náročnosti intervenčního výkonu s operačním Spomocí systému DRG se podařilo přibližně vyčíslit náklady na oba výkony. Z nich je patrné, že intervenční výkon je dražší než operace. Je to dáno tím, že při angioplastice se používá drahé jednorázové instrumentárium, na rozdíl od endarterektomie, při níž se používají levnější nástroje. Druhým cílem práce bylo porovnání jednotlivých výkonů v návaznosti na resocializaci. Byla srovnávána doba hospitalizace a doba, za kterou je možný návrat do pracovního procesu. Je nutné vždy porovnávat pacienty rovnocenné, tzn. bez komplikací po angioplastice s pacienty bez komplikací po endarterektomii. Bylo zjištěno, že doba hospitalizace po obou výkonech se podstatně neliší.Čas, za který se může pacient navrátit do pracovního procesu, je velmi individuální. Závisí na typu a náplni práce, která má být vykonávána. Lze říci, že po intervenčním výkonu je traumatizace a bolestivost minimální, proto se pacienti bez komplikací mohou v krátké době po propuštění ze zdravotnického zařízení vrátit do pracovního procesu. Na závěr je uvedeno, že vyčíslování nákladu na výkony není optimální. Odborná veřejnost ve spolupráci s Národním referenčním centrem se snaží o nápravu úpravou metodiky k vykazování a následné úhradě výkonů zdravotními pojišťovnami. Na téma srovnání karotického stentingu a endarterektomie z pohledu vhodných indikací, bezpečnosti provedení výkonu a profitu pacienta se uskutečnilo několik studií. Jedna probíhá i v současné době. Zatím nebylo prokázáno, že by jedna z léčebných modalit byla jednoznačně lepší.
|
|
Experimentální měření pulzní vlny v elastické trubici
Chlup, Hynek ; Macková, H. ; Žitný, R. ; Konvičková, S.
Rychlost pulzní vlny (PWV) v cévách je jedním z důležitých hemodynamických parametrů pro stanovení stavu tepen. V naší laboratoři je PWV sledována v pružných trubicích která se svými vlastnostmi podobají tepnám. Metoda je založená na neinvazivním optickém měření radiálního posunutí stěny trubice vlivem průchodu PWV. Je používána vysokofrekvenční kamera s vysokým rozlišením obrazu. Získána data byla vyhodnocena několika na sobě nezávislými metodami a výsledky byly porovnány. Detekované PWV byli stejných řádových hodnot jako teoreticky vypočtené PWV a publikované fyziologické hodnoty.
|
|
Neinvazivní potické měření deformací elastických trubic
Macková, H. ; Chlup, Hynek ; Žitný, R.
Bylo provedeno oeinvazivní optické měření a posuzení rychlosti pulzní vlny oscilující elastické trubice. Latexová trubka byla zatížena samooscilujícím vnítřním tokem, jako jednoduchý model lidských velkých tepen. Metoda je založena na zpracování snímků z vysokorychlostní kamery s algoritmem na detekci hran trubice. Deformace hrany trubice byla zjišťována pomocí daného měřítka, vloženého do nahrávané scény. Naším cílem je rozeznat pulzní vlnu a změřit její rychlost podél trubice.
|
host ::
