|
Návrh metodiky prevence na území obce
ROH, Zdeněk
V bakalářské práci je uveden vývoj, členění a současný systém prevence. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou nabídku preventivních programů a na potřeby cílových skupin v obci, zjištěných výzkumem. Jejich porovnáním je zjišťována efektivita a dostupnost těchto programů, přičemž určuje oblasti, kterými se prevence má více zabývat. Bakalářská práce je pojata jako návrh metodiky prevence a popisuje konkrétní příklady prevence zaměřené na bezpečné chování, sociálně-patologické jevy, dopravní prevenci. Toto téma pojímá z pohledu obecní policie.
|
|
Deformometrická a výšková měření v katastrálním území obce Dětmarovice v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Staš, Lubomír
Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. v Ostravě byl v souvislosti s uvažovaným hlubinným dobýváním uhelných zásob a jeho možného vlivu na katastrální území Dětmarovice požádán v roce 2001 Dolem ČSA o posouzení případných vlivů poddolování na stabilitu svahů na vybrané části katastrálního území Dětmarovice. Důsledkem dobývání jsou, mimo jiné, i poklesy povrchu, což vzhledem ke stávající morfologii terénu v předmětném katastrálním území vyvolalo obavu, zda tyto poklesy nebudou dále indukovat svahové pohyby. V listopadu 2001 tedy byla v dané lokalitě vybudována kontrolní monitorovací síť o čtyřech individuálních profilech. Na těchto přímkách bylo doporučeno provádět ve stejných intervalech deformometrická (délková) a nivelační (výšková) měření. Z následného periodického deformometrického a nivelačního monitoringu těchto svahů ještě před začátkem rozvoje poklesové kotliny do sledované oblasti a dále v období projevů účinků dobývání je pak možné stanovit, zda vůbec k vývoji svahových deformací dochází, a následně na možné příčiny případných pohybů poukázat (morfologicko-geotechnické a klimatické přírodní podmínky, hornická a antropogenní činnost aj.).
|
|
Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.
|
|
Proměny vnitřních struktur Brna pod vlivem demografických změn v období po roce 1989
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav
Příspěvek se zabývá zkoumáním sociálních a prostorových důsledků demografických změna na příkladu města Brna. Prostorově je pozornost zejména zaměřena na oblast vnitřního města s převahou starší předválečné výstavby, přičemž vnitřní město bylo vymezeno za pomoci agregace vybraných základních sídelních jednotek. Komparace využívá některé demografické charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Proces stárnutí populace je intensivnější ve vnitřním městě než v ostatních částech Brna. Rozdílné zastoupení obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním na území různých okrsků vnitřního města vypovídá především o odlišných podmínkách bydlení.
|
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
|
Vývoj trestného činu úvěrový podvod na území Jihočeského kraje do roku 2014
BUŠKOVÁ, Tereza
Cílem této práce je analýza vývoje páchání trestného činu úvěrový podvod dle ustanovení § 211 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (zejména vývoj počtu trestných činů a vývoj výše škody) a následné porovnání s vývojem vybraných makroekonomických ukazatelů v období let 2005 až 2014 na území Jihočeského kraje. Při zpracování této práce bylo využito metody sekundární analýzy dat. Jako zdroj byla využita statistická data, získaná od jihočeské pobočky Českého statistického úřadu a statistická data kriminality Policie České republiky. Analýzou byla zpracována data hodnotící množství zjištěných případů tohoto trestného činu, kterého se dopustili pachatelé na území Jihočeského kraje a to podle místa spáchání. Analyzován byl soubor 5.713 trestných činů a 4 219 pachatelů. Definovaný soubor byl rozdělen na sedm částí (okresů) podle místní příslušnosti územních odborů Policie České republiky. Zjištěná data byla porovnávána s vybranými makroekonomickými ukazateli. Z výsledků lze učinit závěr, že nejvyšší nápad trestného činu úvěrový podvod je po přepočtu na 1 000 obyvatel, v okrese Strakonice. Naopak nejnižší trestná činnost je ve sledovaném období v okrese Jindřichův Hradec. Také bylo v této práci zjištěno, že vývoj makroekonomických ukazatelů nemá vliv na vývoj této trestné činnosti. Závěrem, na základě zjištěných údajů, lze doporučit podpoření ekonomické výuky na základních a středních školách a tím i zvýšení finanční gramotnosti populace. Dále lze doporučit důsledné využívání již dostupného Centrálního registru úvěrů a také podporu změn právních předpisů, tak aby měli poskytovatelé úvěrů povinnost si žadatele více prověřit a také, aby byl pachatel této trestné činnosti odrazován vyššími tresty, ukládanými za úvěrové podvody.
|
|
Klasifikace podvyužitých území ve správním území ORP Ostrov pro účely pořizování ÚAPo
Neckářová, Šárka ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Michala, Michala (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo porozumění pojmu brownfields a vymezení lokalit podvyužitých území ve správním obvodu Ostrov v Karlovarském kraji, kterému náleží 14 obcí. Práce je zaměřená na poznatky a zkušenosti českých i zahraničních autorů zabývajících se danou problematikou.
V literární rešerši byly zapracovány příklady úspěšných zrealizovaných případových studií s využitím objektů a areálů původní zástavby v Karlovarském kraji a také návrhové studie, které čekají na svou realizaci ve městě Ostrov se zaměřením na financování v aktuálním programovacím období.
Metodika práce se soustředila na problematiku podvyužitých území v územně analytických podkladech města Ostrov a národní databáze brownfields v porovnání s výsledky terénního šetření ve zkoumané lokalitě 14 obcí ve správním území Ostrova.
Získané poznatky a výstupy poslouží k navržení jednotné klasifikace podvyužitých území, pro účely pořizování územně analytických podkladů obci s rozšířenou působností Ostrov a pro využití zpracování příslušných dokumentů Karlovarského kraje.
|
|
Nástroj pro hodnocení konektivity krajiny v různých prostorových jednotkách a disperzních vzdálenostech
Chrumko, Adam ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
V práci je představen základní přehled výpočtů konektivity krajiny, podrobněji pak výpočty pomocí programu Conefor a vliv vstupních parametrů na výsledné indexy konektivity krajiny. Jedním z hlavních cílů je vytvoření nástrojů do programu ArcMap pro zjednodušení výpočtů indexů konektivity krajiny pro velké množství zájmových území. Jako hlavní zájmové území byly vybrány základní kvadráty pokrývající celé území České republiky, tyto jednotky se používají například pro mapování výskytu rostlin a živočichů. Pro srovnání vlivu velikosti zájmového území byly vypočteny stejné indexy také pro okresy (LAU1) a kraje (NUTS3) České republiky. Práce přináší jednoduché řešení v podobě Python Toolboxu do programu Esri ArcMap pro výpočet indexů konektivity krajiny pomocí programu Conefor pro velký počet vstupních území. Za pomoci tohoto Toolboxu byla vypočtena konektivita lesů pro různé disperzní vzdálenosti a vstupní plošné jednotky. Vstupní vrstvy lesů byly vzaty z vektorových dat CORINE land cover v mapovacích obdobích 1990, 2000, 2006 a 2012. Vstupní disperzní vzdálenosti byly vybrány v rozsahu od 50 do 50 000 m pro komplexní popsání jejich vlivu na výsledné indexy. Výsledné změny lesů a konektivity krajiny jsou reprezentovány pomocí kartogramů, vliv vstupních dat na výsledné indexy je zobrazen pomocí grafů.
|
|
Strategie rozvoje souměstí Brandýs n. Labem - Stará Boleslav
Perglerová, Monika ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
Obsahem této bakalářské práce jsou scénáře budoucnosti rozvoje města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Scénáře jsou vytvořeny kombinací poznatků z literární rešerše a provedených analýz v řešeném území. Scénáře se zamýšlí nad stávajícími hrozbami a problémy v území a snaží se je minimalizovat, naopak hodnoty a příležitosti vyzdvihnout. Scénáře pak představují možný budoucí rozvoj území. Cílem je vytvořit vhodnou rozvojovou strategii prostřednictvím vyhodnocení scénářů a poukázat na důležitost dlouhodobějšího plánování rozvoje měst a obcí.
Z vyhodnocení scénářů vznikla strategie rozvoje, která upozorňuje na důležitost rozvoje dopravní infrastruktury a velký potenciál v podobě splavnění Labe. Rozvojová strategie taktéž upozorňuje na nutnost usměrnění suburbanizace rezidenční funkce Prahy do Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi.
|
|
Hodnocení kvality veřejných prostranství: případová studie Smíchov, Praha 5
Stuchlý, Lumír ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Macoun, Milan (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat význam a kvalitu veřejných prostranství v současném prostředí na Smíchově. Řešené území zaujímá plochu na území centrální Smíchov, ohraničený ze severu ulicí Vítěznou, z jihu ulicí Vltavskou, z východu levobřeh ohraničený nábřežím Vltavy a ze západu ulicí Drtinovou, Kartouzskou a Radlickou.
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První je věnována literární rešerši, která obsahuje vymezení pojmu veřejné prostranství a jeho jednotlivých kategorií. Druhá část obsahuje popis a hodnocení řešeného území. Tato část se dále zabývá hodnocením výsledků jednotlivých řešených území, která jsou vyhodnocena pomocí grafů.
Práce vychází z dostupných teoretických materiálů i z výsledků reálných místních šetření jednotlivých prostranství.
|
host ::
