|
Příjem a distribuce humanitární pomoci za krizových situací
MACÁLKOVÁ, Dana
Bakalářská práce se zabývá humanitární pomocí, která je poskytována lidem při krizových situací. Jedná se o krátkodobou materiální a logistickou pomoc poskytovanou z humanitárních zdrojů. Základními cíly pomoci je záchrana lidských životů, zajištění základních lidských potřeb jako jsou potraviny, přístřeší a hygienické podmínky. Existuje několik forem poskytování humanitární pomoci. Obvyklá forma pomoci bývá materiálního charakteru. Mezi nejznámější poskytovatele patří Správa státních hmotných rezerv, sklady hasičského záchranného sboru, pomoc od krajů a obcí, pomoc od nevládních neziskových organizací a pomoc od podnikajících a fyzických osob. Aby obce mohli přijímat materiální pomoc musíme být na ni dostatečně připraveni. Další forma pomoci je finančního charakteru, která je nejatraktivnější, postižené obce si nakoupí materiál, který skutečně potřebují. Cílem práce bylo navrhnutí systému a postupů při příjmu evidence a distribuce humanitární pomoci v obcích postiženou krizovou situací. Metodikou při zpracování byly použity dotazníky rozeslané obcím s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Cílem dotazníku bylo zjistit podmínky pro zabezpečení příjmu, distribuci a skladování humanitární pomoci v daných obcí, zajištění náhradního nebo nouzového ubytování pro obyvatele obcí postiženou krizovou situací. Konkrétní systém byl navrhnut v obci Veselí nad Lužnicí, kde jsem navrhla bezpečné umístění skladů a základny humanitární pomoci. Prostory sloužící k uskladnění jsou navrženy tak aby splňovaly veškeré potřebné podmínky jak pro personál, který má na starost příjem a evidenci humanitární pomoci tak i pro správné skladování materiálu a manipulační techniky. Výsledkem práce bylo zjištěno, že obce jsou dostatečně a materiálně připraveni na příjem a distribuci humanitární pomoci a mají zajištěné náhradní ubytování pro postižené obyvatele.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
| |
| |
|
Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře
TOMAN, Antonín
Bakalářská práce s názvem "Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře" je zaměřena na pohled profesionálních záchranářů na přítomnost přihlížejících osob u jedince v emergentní situaci. Stejně tak je v práci zohledněna problematika vlivu kolemstojících osob na profesionální činnost zdravotnických záchranářů. Kolemstojící osoby jsou nedílnou součástí denní činnosti zdravotníků, tak jako efekt přihlížejícího. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se věnuje problematice historie zdravotnické záchranné služby a její funkci, funkci zdravotnického operačního střediska první pomoci a legislativě druhá kapitola seznamuje s problematikou komunikace v přednemocniční neodkladné péči spolu se záležitostmi týkajícími se zátěžových situací v přednemocniční neodkladné péči. Kapitola třetí se věnuje problematice prosociálního chování. Pojednává o faktorech, které ovlivňují schopnost poskytovat první pomoc, dále je v kapitole také zohledněna problematika prosociálního chování u jedinců, dilemata, kterými prochází podle literatury každý jedinec, který se dostane do situace, kdy je po něm požadována pomoc. Zabývám se i normami sociálního chování. V kapitole je zohledněna problematika sociálních mantinelů, které směřují chování jedince ku prospěchu společnosti. Není též opomenut rozdílný pohled jednotlivých individuí na sociální normy. Ve čtvrté kapitole teoretické části je uveden komplexní náhled na psychologický jev, který byl poprvé popsán v USA. Rozptýlení odpovědnosti je základním předpokladem vzniku efektu přihlížejícího. Rozptýlení odpovědnosti vzniká na základě většího množství jedinců na jednom místě, mezi něž se odpovědnost rovnoměrně rozloží a na nikoho nedoléhá skutečně plná tíha odpovědnosti za vzniklou situaci. Dalším aspektem je pluralistická ignorance, která vzniká za předpokladu, že lidé dělají, že se nic neděje a chovají se nepřítomně. Nedílnou součástí efektu přihlížejícího je i inhibiční vliv publika, kdy jedinec přemýšlející o pomoci je paralyzován přítomností kolemstojících svědků. Zabývám se i osobnostními faktory a ochotou jedinců pomáhat. Cílem práce je zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s vlivem kolemstojících laických osob na práci zdravotnického záchranáře při zásahu a zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První zjišťuje, zda mají vliv laické kolemstojící osoby na práci zdravotnického záchranáře a druhá zkoumá jaké informace má zdravotnický záchranář o efektu přihlížejícího. K dosažení vytyčených cílů byla v praktické části užita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získávání dat bylo použito polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otázek zaměřených na vliv kolemstojících laiků na práci zdravotnického záchranáře a na informovanost zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Výběrový soubor tvořilo 8 zdravotnických záchranářů s minimálně pětiletou praxí na zdravotnické záchranné službě. Zaznamenávání dat probíhalo pomocí audiozáznamů, následně proběhla transkripce získaných výpovědí. Vyhodnocení získaných dat proběhlo formou obsahové analýzy transkribovaných rozhovorů. V návaznosti na problematiku efektu přihlížejícího byla k výzkumné části připojena kazuistika reálného případu efektu přihlížejícího. Z výzkumu vyplynulo, že kolemstojící laici ovlivňují práci zdravotnických záchranářů. Též bylo zjištěno, že záchranáři nemají valné povědomí o problematice efektu přihlížejícího. Výsledky a výpovědi respondentů ve výzkumu se rámcově shodují s názory, které zveřejňuje literatura. Po případné úpravě bakalářské práce by ji bylo možné využít jako edukační materiál.
|
| |
| |
| |
| |
|
Židovské obyvatelstvo soudního okresu Sedlec a jeho sociální postavení do roku 1945 (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zpracovat soupis židovského obyvatelstva v soudním okrese Sedlec a pokusit se vytvořit obraz jeho majetnosti. Výchozím pramenem byly evidenční karty z kartotéky židů, které doplnily policejní přihlášky a sčítání lidu z roku 1930. Práce je zasazena do období Protektorátu Čechy a Morava, proto jsem tomuto období věnovala kapitolu, kde mimo jiné vysvětluji pojem "žid" podle Norimberských zákonů. V práci je uveden přehled nařízení, která omezovala svobodu židů, ze kterého vychází pohled na nacistické oklešťování nenáviděné menšiny. Důležitou částí práce je popis fungování Židovské náboženské obce, který dává nahlédnout do organizace života této komunity. Pozornost byla věnována také sociální struktuře včetně dalších faktorů, které ji ovlivňují, proto práce obsahuje kapitolu, která poskytuje pohled na bádání v tomto směru. Součástí je soupis devadesáti čtyř osob židovského vyznání či původu sestavený podle obcí a v nich žijících rodin. Je doplněn textovou částí, ze které vyplývá hmotné a finanční zajištění jednotlivých rodin. Práce je doplněna přílohami: tabulkami a grafy, mapami a v neposlední řadě fotografiemi některých nacisty umučených židů figurujících v sestaveném seznamu.
|
host ::
