|
Long-term monitoring of mechanical damage on historical structures
Zíma, Pavel
Important information for the risk assessment of some damages on the historical structures represents data of failure development. Cracks in the load-bearing walls are one of the observed failures. This article focuses on remarkable method of damage measurement, their long-term monitoring and devices used for measurement
|
| |
|
Model dynamiky lidských zdrojů v projektovém řízení
Hančar, Michal ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce) ; Šviráková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou měkkých faktorů působících na pracovníky projektů. Mezi tyto faktory patří zejména motivace, atmosféra na pracovišti, vzájemná synergie pracovníků, jejich emocionální rozpoložení a působení projektového manažera, který projekt řídí. K identifikaci těchto faktorů a jejich vzájemných vztahů bylo dosaženo rešerší odborné literatury z oblasti psychologie a systémové dynamiky. Popsání problematiky řízení projektu bylo dosaženo rešerší odborné literatury zabývající se projektovým managementem. Hlavním cílem práce je vytvoření dynamického modelu, který simuluje chování měkkých faktorů působících na pracovní skupinu. Primárním ukazatelem modelu je výkonost pracovníků projektu v závislosti na nastavených parametrech. Validace modelu proběhla ověřením historického chování klíčových prvků. Výsledky validačních testovacích scénářů odpovídají zhruba z 95 % historickému chování. V závěru práce je vypracována případová studie z oblasti ICT. Nad výsledky simulačních experimentů této studie byla provedena scénářová analýza, která slouží k pojednání a nastínění možných doporučení pro projektové řízení.
|
| |
| |
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Inventarizace dřevin a návrh jejich obnovy podél kočárové cesty v Kostelci nad Černými lesy
Novák, David ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Práce pojednává o kočárové cestě u Kostelce nad Černými lesy jako o dendrologicko-historické trase z Kostelce do Českého Brodu. Náplní práce je inventarizace historických a exotických dřevin podél této cesty, návrh na jejich ošetření a dosadbu v aleji. Práce zhodnocuje i stav přilehlých exotických porostů metasekvojí čínských (Metasequoia glyptostroboides), korkovníků amurských (Phellodendron amurense), ořešáků černých (Juglans nigra) a ořechovců srdčitých (Carya cordiformis).
Při inventarizaci dřevin podél cesty bylo nalezeno celkem 13 autochtonních a 13 alochtonních dřevin, u nich byly zjištěny údaje o výšce, výčetní tloušťce, stáří, stabilitě, zdravotním stavu a fyziologickém stáří. Výsledkem práce je seznam nalezených dřevin s jejich hodnocením, návrh ošetření dřevin a plán dosadeb do aleje. Vše je ve výsledku převedeno do mapového souboru v programu GIS. Dále práce obsahuje zjištěné informace o historii cesty, doplněné archivními mapami.
|
|
Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily
Strnad, Jiří ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Zahradník, Daniel (oponent)
Diplomová práce Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily se v prvé řadě zabývá průzkumem a analýzou dochovaných historických dokumentů, archivních materiálu a především historických map bývalého schwarzenbergského Velkostatku Prášily-Dlouhá Ves zabývajících se vývojem lesních porostů a hospodaření v nich. V druhé řadě je práce zaměřena na zhodnocení současného stavu lesních porostů a managementu hospodaření Správy NP Šumava se zaměřením na umístění prvních zón, jejichž předmětem je ochrana zbytků původních lesních porostů.
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami se zaměřením na změny v managementu
Čermáková, Kamila ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování změn trajektorií pastvin s dřevinami především ve změnách managementu. Zkoumán byl land-cover dle císařských otisků a současné ortofotomapy. Zájmová oblast se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji, přesněji jde o šest historických katastrů ve středozápadních Čechách, které měly největší heterogenitu krajiny.
První část práce popisuje historický vývoj pastvin s dřevinami, jejich definici a současný stav. Informace byly získány z české i zahraniční literatury. Další část práce se zabývá konkrétními trajektoriemi v zájmovém území. Změny pastvin s dřevinami v obdobích od poloviny 19. století po současnost byly porovnávány pomocí programu ArcGIS. V závěru práce je vyhodnocení dosažených výsledků pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení pravděpodobných příčin změn trajektorií.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
host ::
