|
|
Od trusu k prostřenému ubrusu. Molekulární analýza potravy raka signálního
ŠKRABÁNEK, Jan
Tato bakalářská práce měla za cíl analyzovat potravu raka signálního v Křesánovském potoce během roku 2020, v měsících od dubna do října. Dalším cílem bylo najít a otestovat vhodné markery pro analýzu potravy. Tyto markery jsou podrobněji popsány v textu této práce. Analyzovali jsme potravu raka signálního pomocí izolované DNA ze vzorků fekálních pelet odebíraných každý měsíc. Pomocí skupinově specifických DNA markerů jsme se zaměřili na klíčové potravní skupiny makrozoobenthosu. Tyto skupiny jsou Heptageniidae (markery Hpt28Sf + Hpt28Sr), Ephemeroptera (Epa28Sf + Epa28Sr), Integripalpia a Spicipalpia (Inspi18Sf + Inspi18Sr), Plecoptera (Ple-gen A269 + Ple-gen S268), Chironomidae (Chiro18Sf + Chiro18Sr) a Gammaridae (Gamae28Sf + Gamae28Sr). V potravě byla také analyzována makrofyta Characeae (CHA677 + CHA1681R) a dvouděložné rostliny (MYR152F + MYR1696R).Výsledky ukázaly, že potrava raka signálního se v průběhu sezóny měnila. Během celé sezóny byly nejčastější potravní skupinou Gammaridae, nalezené v 54,1 % vzorků fekálních pelet. Skupiny Heptageniidae, Integripalpia/Spicipalpia byly také hojně zastoupené (detekovány ve 31,3 % vzorků). Skupina Plecoptera se objevila ve 20,8 % vzorků fekálních pelet, zatímco Chironomidae a Characeae byly nalezeny v 10,4 %. Dvouděložné rostliny byly zastoupeny v 8,3 % vzorků. Nejméně početnou skupinou byly Ephemeroptera, které byla detekována pouze v jednom vzorku fekálních pelet (2,1 %).V dubnu byly Gammaridae nejvýznamnější složkou potravy, a Heptageniidae byli drouhou nejzastoupěnější skupinou.V květnu byla strava pestřejší, ale Gammaridae zůstaly hlavním zdrojem potravy (nalezeny v 6 vzorcích) následované Integripalpia/Spicipalpia (v 5 vzorcích). V červnu byly Gammaridae přítomny ve všech vzorcích, zatímco Heptageniidae a Integripalpia/Spicipalpia byly významné. V červenci byly Heptageniidae nejčastější potravní skupinou (v 5 vzorcích), druhou byly Gammaridae (nalezeny ve 4 vzorcích). V srpnu a říjnu nebyly ve vzorcích nalezeny žádné potravní skupiny, a v září byly Gammaridae přítomni pouze v jednom vzorku fekálních pelet. Celkově tato studie poskytuje přehled o sezónních změnách v potravě raka signálního a markerech určených pro její analýzu.
|
|
|
Aktivita raka mramorovaného v závislosti na reprodukčním cyklu
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo vypracování literárního přehledu na téma aktivity raků, především jejich potravní aktivity a využívání úkrytů, včetně důrazu na roli pohlaví a reprodukčního cyklu. Zaměřila jsme se také na charakteristiku raka mramorovaného Procambarus virginalis Lyko, 2017 a jeho využitelnosti jako modelového druhu. Experimentální část práce byla zaměřena na porovnávání tří skupin samic raka mramorovaného (s vajíčky, s bílkovinnými žlázami a bez vajíček). Pokusy byly provedeny za pomoci metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátora ke kořisti v různých hustotách kořisti v podobě larev pakomára kouřového Chironomus plumosus (Linnaeus, 1758) pomocí analýzy funkční odpovědi a následně testovány na vliv přítomnosti úkrytu při jednotné úrovni hustoty kořisti. V našem experimentu vykazovaly všechny tři testované skupiny samic funkční odpověď typu II, typickou pro predátory. Z výsledků je patrné že potravně nejaktivnější jsou ve všech případech samice bez vajíček, s obecně pozitivním vlivem přítomnosti úkrytu. Samice s nasazenými vajíčky jsou v konzumaci, zpracování a celkové aktivitě díky hormonálním, fyziologickým a následně i behaviorálním změnám obecně méně aktivní. Samice s bílkovinnými žlázami se v našich pokusech chovaly podobně jako samice s vajíčky, byly opatrnější a méně aktivní než samice bez vajíček. Tato skutečnost byla pravděpodobně způsobena jejich zvýšeným gonadosomatickým idexem (GSI) a naopak sníženým poměrem hepatopankreatu na celkovou hmotnost těla, díky kterému nejsou tyto samice schopny přijmout větší množství předkládané potravy. Samicím po ovulaci hodnota GSI opět klesá, nicméně ani samice s již nasazenými vajíčky nezkonzumovaly více potravy, neboť samice v této fázi reprodukčního cyklu preferují především bezpečnost. Jsou méně aktivní, pomaleji se pohybují, tráví více času v úkrytu, opatrují svá vajíčka a nemohou se tak plně věnovat lovu a zpracování kořisti. Svou životní strategií je rak mramorovaný obecně vhodným modelovým druhem k využívání v různých oblastech výzkumu, nicméně je důležité myslet na jeho rychlý životní a reprodukční cyklus a podmínky daných experimentů této skutečnosti přizpůsobit, neboť paralelní využívání samic raka mramorovaného v různých fázích reprodukčního cyklu může výsledky z pohledu jejich aktivity modulovat. Určité rozdíly v prezentovaných výsledcích mohou být dány také původem experimentálních zvířat, neboť až na naprosté výjimky byly doposud všechny prováděné experimenty s rakem mramorovaným realizovány s využitím laboratorních jedinců. Řada podmínek, které se v přírodě sezónně mění byla v laboratoři udržována na konstantní úrovni. Proto je důležití mít na paměti, že v přírodě jsou raci vystaveni i dalším jak biotickým (predační tlak různých druhů ryb, ptáků či savců), tak abiotickým (změny teploty a chemismu vody) faktorům, které mohou potravní aktivitu ovlivňovat. Předpokládáme ale, že zde pozorované vzorce budou platné i pro račí samice žijící ve volné přírodě. Nicméně, nedostatek podobných experimentů vedoucí k objasnění samičí aktivity v závislosti na fázi reprodukčního cyklu dává prostor ke zkoumání i dalších, nejen račích druhů.
|
|
|
Regenerace smyslových orgánů u raků
KOR, Golara
Anteny jsou u raků důležitým smyslovým orgánem, které mají zásadní roli na jejich přežití, komunikaci a orientaci v prostředí. Jsou vybaveny smyslovými chloupky, které umožňují rakům detekovat různé podněty. Raci mají jedinečnou schopnost regenerovat své anteny. Hemocyty jsou specializované buňky raků a hrají klíčovou roli v jejich imunitním systému a podílejí se na procesu regenerace. Ke studiu morfologie a regenerace smyslových orgánů u raků jsme použili kryo-skenování a transmisní elektronové mikroskopy. V kapitole 2 byla kryo-skenovací elektronová mikroskopie použita k identifikaci potenciálních rozdílů v morfologii anten u šesti různých druhů raků, zahrnujících raka mramorovaného Procambarus virginalis, raka mexického Cambarellus patzcuarensis), raka červeného (Procambarus clarkii), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka ničivého (Cherax destructor) a raka pruhovaného (Faxonius limosus). Zjistili jsme významné rozdíly mezi šesti druhy raků v poměru délky anteny, délky a šířky segmentu k délce krunýře a počtu segmentů. Zkoumání ultrastrukturálních rysů odhalilo rozdíly ve vzorcích distribuce smyslových chloupků podél anten a morfologii povrchu anten. Rozdílná morfologie anten mezi studovanými druhy pravděpodobně ukazuje na přizpůsobení se specifickým podmínkám jejich příslušných stanovišť. Výsledky dále ukázaly, že kombinace morfologických charakteristik anten nám může pomoci rozlišit různé studované druhy raků. V kapitole 3 bylo pomocí transmisní elektronové mikroskopie zkoumáno ultrastrukturální chování hemocytů během koagulace a fagocytózy v počátečních fázích poranění u raka mramorovaného. Během koagulačního procesu prodělaly hemocyty výrazné transformace v morfologii. Cytoplazmatická granula vykazovala změnu z elektronově hustých na elektronově prostupné formy s postupem koagulace. Bylo pozorováno, že transformované granule obsahují amorfní, pro eletrony prostupný materiál navzájem spojený a uvolňující svůj obsah do extracelulárního prostoru jako součást koagulačního procesu. Kromě toho bylo pozorováno, že obsah jádra také hraje roli během procesu koagulace. Navíc amputace nohy vedla k silné svalové degeneraci a fagocytující hemocyty začaly pohlcovat nekrotické tkáně. Kromě toho jsme pozorovali natrávené zbytky z fagocytovaných nekrotických tkání sloučených do granulí a dalších buněčných složek, čímž se zvýšila granularita hemocytů a změnila se jejich buněčná morfologie. Je však nutno poznamenat, že degranulace hemocytů během koagulace by mohla potenciálně snížit jejich granularitu. Vzhledem k tomu, že morfologické vlastnosti jsou pro klasifikaci hemocytů zcela zásadní, musí být tyto morfologické změny během koagulace a fagocytózy považovány za významné faktory. Degenerovaný materiál uložený uvnitř fagocytárních hemocytů může mít uplatnění v imunologických a regeneračních procesech. V kapitole 4 jsme použili transmisní elektronovou mikroskopii, abychom prozkoumali ultrastrukturální aspekty potenciálního zapojení imunitních buněk do regenerace nervů po amputaci anten raků. Zjištění ukázala, že během regenerace nervů byly přítomny všechny tři formy hemocytů. Nicméně granule v semigranulocytech a granulocytech přispěly především ke vzniku nových organel, jako jsou mitochondrie, Golgiho aparát a nervová vlákna v regenerovaných nervech račích anten. Odhalili jsme transformaci granulí hemocytů na různé organely během procesu regenerace nervů na ultrastrukturální úrovni. Závěrem lze říci, že tyto granule fungují jako kompaktní úložiště adaptabilních materiálů nesených imunitními buňkami, schopných transformace na různé organely během regenerace nervů v račích anten.
|
|
|
Problematika invazních druhů raků na území České republiky
Čuprová, Veronika
Diplomová práce navazující na bakalářskou práci „Invazní druhy živočichů v České republice“ je zaměřena na problematiku invazních druhů raků. Cílem práce je popsat legislativu, dosavadní způsob monitoringu těchto druhů a možnosti jejich regulace. Práce se zabývá monitoringem invazních druhů raků na dvou vybraných lokalitách v České republice a aplikací vhodných regulačních zásahů. Spolu s monitoringem byly odebrány vzorky vody a provedeny rozbory na přítomnost račího moru. Z výsledků je patrné, že na lokalitě Prostřední rybník, kde se vyskytuje rak mramorovaný a kde probíhají eradikační opatření už od roku 2020, se stále nepodařilo tohoto raka zcela úspěšně vymýtit. Z rozhovoru provedeného s místními respondenty bylo zjištěno, že zhruba polovina dotázaných má o této problematice povědomí, a to právě díky akcím uskutečněným v rámci eliminace tohoto druhu a informačním tabulím rozvěšených v okolí. Na lokalitě Besének je kromě raka signálního přítomna i malá populace původního ohroženého druhu raka říčního. I na této lokalitě byly provedeny regulační opatření s cílem co nejvíce eliminovat tento invazní druh a zabránit potenciálnímu ohrožení původních raků. Na základě získaných výsledků byla na obou lokalitách navržena další možná regulační opatření. Do budoucna by bylo zapotřebí se více zaměřit na osvětu tohoto vysoce aktuálního tématu, jelikož právě povědomí a pochopení veřejnosti je považováno za jedno z nejúčinnějších preventivních opatření.
|
|
|
Buněčné a molekulární charakteristiky hemolymfy u raků
KIFAYATULLAH, NA
Celulární a molekulární složky hemolymfy jsou hlavní součástí vrozeného imunitního systému u desetinožců. Hlubší znalosti složek hemolymfy, včetně hemocytů a proteinů hemolymfy, mohou zlepšit naše chápání vrozené imunity u korýšů. Pro studium celulárních a molekulárních aspektů koagulace a fagocytózy jsme využili transmisní elektronovou mikroskopii a kvantitativní proteomiku. Kapitola 2 přehledně shrnuje celulární a molekulární parametry vrozeného imunitního systému a účinky environmentálních stresorů a jejich abiotických a biotických stresových mechanismů u desetinožců. Vrozený imunitní systém desetinožců se silně opírá o hemocyty. Obecně jsou přijímány tři typy hemocytů na základě jejich morfologie, avšak stále existuje nedostatek shody ohledně klasifikace typů hemocytů. Klíčové funkce vrozené imunity, jako jsou koagulace a fagocytóza, jsou stále špatně pochopeny a vyžadují další zkoumání zejména na molekulární úrovni. Environmentální stresory mohou negativně ovlivnit imunitní odpovědi desetinožců, čímž zvyšují jejich náchylnost k nemocem. Avšak abiotický stresový mechanismus je špatně pochopen kvůli nedostatku dostupné literatury a vyžaduje další zkoumání. V kapitole 3 byla transmisní elektronová mikroskopie použita k prozkoumání ultrastrukturního chování hemocytů během koagulace a fagocytózy v raných stadiích zranění amputace nohy u raka mramorovaného Procambarus virginalis. Granulární hemocyty byly aktivovány jako první a morfologie cytoplazmatických granulí se změnila z elektronově hustých na elektronově průsvitné formy v expanzivním způsobu. Transformované granule obsahující amorfní elektronově průsvitné materiály se sloučily a vypustily svůj obsah do extracelulárního prostoru pro koagulaci. Pozorovali jsme, že zbývající jádro z degranulovaných hemocytů se podílí na procesu koagulace, což by mohlo být v některých předchozích studiích zaměněno s hyalinocyty. Kromě toho amputace nohy způsobila masivní degeneraci svalů, následovanou významným přílivem fagocytických hemocytů, které odstranily značné množství svalových vláken a organel, jako jsou mitochondrie, generované z rozpadajících se a rozkládajících se svalů. Dále jsme zjistili, že fagocytické hemocyty obsahují různé počty granulí v cytoplazmě a poprvé jsme objevili, že tyto buňky začleňují nekrotická tělíska vzniklá z degenerovaných svalů do svých organel, jako jsou cytoplazmatické granule a jádro. Granulární hemocyty byly nalezeny jako hlavní buňky provádějící fagocytickou aktivitu na místě zranění. Tato studie poskytuje poprvé komplexní popis všech stadií morfologických změn hemocytů během koagulace a fagocytózy po zranění u raků. V kapitole 4 proteomická analýza sražených a nesražených vzorků ukázala, že množství většiny proteinů zůstalo během koagulačního procesu nezměněno, což naznačuje, že nezbytné proteiny pro koagulaci jsou předem syntetizovány a uloženy před vznikem sraženiny. Díky svému otevřenému oběhovému systému mají desetinožci robustní koagulační mechanismy. Po zranění jsou uvolněny předem syntetizované koagulační faktory, což vede ke vzniku sraženiny. Proto byly pouze některé proteiny, jako jsou proteiny obsahující domény C-typu lektinu, laminin A řetězec a tropomyosin, během srážení sníženy, což naznačuje jejich možné role ve strukturní integritě buněk. Jejich snížení by mohlo usnadnit degranulaci, klíčový krok pro vznik sraženiny.
|
|
|
Monitoring reakce raků na různé podněty: jsou raci dobrými bioindikátory?
MALINOVSKA, Viktoriia
Sladkovodní raci mají zásadní roli v potravním řetězci a při přenosu energie mezi trofickými úrovněmi, často působí jako klíčové druhy. Mezi bezobratlými jsou raci primárními druhy s ohledem na jejich velkou velikost a obecnou hojnost a biologickou rozmanitost. Raci patří k běžným modelovým organismům ve vědeckém výzkumu a jsou využíváni jako bioindikátory kvality vody v laboratorních i terénních studiích. Sladkovodní raci jsou v přímém ohrožení, zatímco čelí znečištěnému vodnímu prostředí, protože do přírodních vod se během roku dostává mnoho chemikálií. Studie ukázaly, že raci vykazují různé behaviorální a fyziologické změny v reakci na antropogenní kontaminanty. V Kapitole 2 bylo naším cílem vyhodnocení srdeční a lokomotorické reakce raka signálního Pacifastacus leniusculus na krátkodobou pulzní expozici environmentálně relevantním koncentracím tří pesticidů (metazachlor, terbuthylazin a thiacloprid). Ve srovnání s kontrolními skupinami, u raků vystavených metazachloru bylo pozorováno významné zvýšení srdeční frekvence a ujeté vzdálenosti. Ve skupinách vystavených terbuthylazinu a thiaclopridu nebyly zaznamenané významné změny srdeční a pohybové aktivity raků. Protože většina raků v těchto skupinách nevykazovala lokomotorickou odezvu, nebyli zřejmě stimulováni k úniku z kontaminované oblasti. V přirozených podmínkách to může vést k trvalému vystavení environmentálním chemikáliím, které jsou potenciálně škodlivé. V Kapitole 3 jsme zkoumali účinky UV filtrů kyseliny benzoyl-4-hydroxy-2-methoxybenzensulfonové (BP4) a kyseliny 2-fenylbenzimidazol-5-sulfonové (PBSA) na raky během 30 minutové expozice. Jedinci raků exponovaní testovaným látkám se pohybovali na větší vzdálenosti a strávili více času v pohybu. V exponovaných skupinách byla také zaznamenaná vyšší frekvence srdečního tepu. Zaznamenané změny ve fyziologii a chovaní raků v obou studiích mohou být indikací potenciálního narušení schopnosti reagovat na predátory a následně ovlivnit početnost a funkční vlastnosti společenstev velkých bezobratlých. Spolu s využitím raků v laboratorních a venkovních experimentech existuje také možnost provést případovou studii s raky působícími jako bioindikátory. Hodnotili jsme fyziologické reakce raků na vodu dezinfikovanou oxidem chloričitým v dlouhodobém sledování za provozních podmínek v lokálním pivovaru (Kapitola 4). Narušení se projevovalo jako chaotické zvýšení a snížení srdečního tepu bez ohledu na denní dobu. V přirozeném prostředí je srdeční frekvence raků v noci vyšší s ohledem na noční aktivitu. Noční režim je důležitou adaptací pro raky a jeho narušení může vést k určitým rizikům souvisejícím se zvýšenou viditelností pro predátory a změnami při hledání potravy. Naše výsledky ukázaly, že raci vykazují srdeční a pohybové reakce, když jsou krátce vystaveni běžně používanému herbicidu metazachloru a dvěma široce používaným UV filtrům BP4 a PBSA, což naznačuje, že raci mohou potenciálně detekovat výskyt těchto vodních kontaminantů ve vodě. Prokázala se také užitečnost raka při dlouhodobém sledování kvality vody. Tato zjištění rozšiřují naše chápání používání raků jako bioindikátorů ve vědeckém výzkumu. Prezentovaná práce poskytuje data z laboratorních a případových studií zaměřených na srdeční a lokomotorickou aktivitu u raků. Vzhledem k tomu, že raci jsou základem potravního řetězce ve sladkovodním prostředí, je velmi důležité studovat účinky různých podnětů na takové klíčové druhy. Pochopení dalších biologických dopadů vodních polutantů na sladkovodní raky a další necílové taxony prospěje našim znalostem ohrožení funkčních změn složení populací a společenstev.
|
|
|
Aktivita raka signálního v podmínkách malého toku
DAVID, Jaroslav
Rak signální je jedním z nejstarších invazních druhů raků v Evropě, jenž na nově invadovaných lokalitách působí ekologické a často i ekonomické škody. Na Křesanovském potoce je možnost průběh jeho invaze a s ní spojených problémů sledovat v reálném čase a provádět tak výzkum těchto procesů. Na toku jsou již šest let prováděny pravidelné eradikační zásahy. Výzkum detailnějších a komplexnějších vlivů těchto aktivit na populaci raků jako celek a případné změny v chování jedinců však nebyl prozatím realizován. Pro získání relevantních dat k tomuto účelu bylo v rámci této diplomové práce použito nahrávání situace v toku v měsíčních cyklech od května do září roku 2021, kdy byly záznamy získávány noc před plánovaným důkladným ručním prolovením toku a noc poté (co do počtu a aktivity pozorovaných raků). Výsledky pozorování neprokázaly, že by odlov změnil celkové dění v toku. Při vysokém počtu odlovených raků to znamená, že oslabená populace raků po odlovu prokázala stejnou celkovou aktivitu, jako populace v kompletním počtu před odlovem (patrně v důsledku zvýšení individuální aktivity v reakci na odlov a rozrušení habitatu). Dále výsledky pozorování podtrhují již dříve předpokládanou nízkou úspěšnost eradikačních snah na dané lokalitě a navíc potvrzují, že pro raky signální do jisté míry příčné překážky v toku nejsou skutečnou bariérou. Zjištěné výsledky pomohou lépe pochopit vliv eradikačních zásahů na populace raků signálních. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první námi prováděný výzkum tohoto charakteru, otevírá tato diplomová práce určitý prostor k úpravě a dalšímu vývoji metodických postupů, ale nastoluje i množství nových otázek, na kterých je třebat dále pracovat. Finálním cílem těchto snah je pak zlepšení managementových zásahů vůči invaznímu raku signálnímu.
|
|
|
Dynamika společenstva makrozoobentosu podhorského toku s početnou populací raka signálního.
ŠŤASTNÁ, Hana
Zhodnocení stavu makrozoobentosu na lokalitě Křesanovského potaka nad městem Vimperk, ve kterém se vyskytuje početná populace v evropě nepůvodního raka signálního. Vzorkování probíhalo v roce 2020. Byl proveden odběru makrozoobentosu. Následně v laboratoři byla provedena jeho determinace a zjišťování početnosti a biomasy. Ze získaných dat se následné vytvořily statistické analýzy pomocí hydrobiologických indexů. V analýzách se vzájemně porovnávaly dva úseky toku, které se lišily v některých parametrech
|
|
|
Účinky léčiva difenhydraminu na molekulární obranné mechanismy u raka signálního v rámci bioakumulačního experimentu
KAHUDOVÁ, Dominika
Difenhydramin (DFH) je léčivo dlouhodobě používané po celém světě proti různým typům alergie. Rezidua DFH jsou často detekována v povrchových vodách, sedimentech i tkáních ryb. Působení xenobiotik, například reziduí léčiv, na vodní biotu může způsobit metabolické změny, ale i toxicitu v organismu. Cílem této práce bylo posoudit, zda má léčivo DFH vliv na molekulární obranné mechanismy raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a v rámci bioakumulačního experimentu vyhodnotit absorpci a eliminaci léčiva v hemolymfě raka signálního. Raci byli exponováni nejprve třem různým koncentracím DFH (2, 20 a 200 ugl-1) po dobu 96 hodin. Po ukončení experimentu byla změřena koncentrace DFH v hemolymfě a tkáně raků analyzovány. Ve druhém, desetidenním experimentu byla sledována pouze koncentrace DFH, a to absorpce a eliminace v čase při pH vody 6,7 a 8,7. Raci byli vystaveni po 168 hodin dvěma koncentracím DFH (20 a 200 ugl-1) a po 72 hodin ponecháni v čisté vodě bez přídavku DFH. Akutní změny aktivit biomarkerů oxidativního stresu a biomarkeru neurotoxicity byly pozorovány v hepatopankreatu, v žábrách i ve svalech. Environmentální a středně zvýšená koncentrace DFH způsobila nerovnováhu pouze v aktivitách enzymů spojených s metabolismem glutationu. Největší změny způsobené oxidativním stresem byly detekovány při subletální koncentraci ve svalech. Léčivo u raka signálního způsobilo změny v antioxidačních obranných mechanismech, ale akutní neurotoxicita nebyla prokázána. Výsledky desetidenního experimentu ukázaly, že při hodnotě pH blízké disociační konstantě pro DFH bylo absorbováno větší množství léčiva, naopak nebyla prokázána lineární závislost koncentrace DFH v hemolymfě na velikosti těla raka. Data, která byla získána v této práci, doplňují omezené znalosti o vlivu difenhydraminu na vodní bezobratlé. Výsledky budou dále sloužit jako metodický podklad pro další výzkum rychlostí absorpce, eliminace a dalších parametrů bioakumulační kinetiky farmaceuticky aktivních látek u sladkovodních korýšů.
|
|
|
Subletální účinky směsí pesticidů na raky
HOVORKOVÁ, Anna
Prometryn, řadící se do skupiny triazinových herbicidů, byl v Evropě zakázán v roce 2004. Metazachlor, chloracetamid využívaný k ošetření převážně olejnatých plodin, je stále používaným herbidicem. Ve vodním prostředí mohou negativně působit individuálně používané pesticidy či jejich metabolity, další otázku z hlediska negativního působení v prostředí představují vznikající směsi pesticidů, které se v životním prostředí mohou vytvořit. Cílem této studie bylo posoudit vliv směsí pesticidů smísených ze zvolených koncentrací (0,01 mg.l-1, 0,1 mg.l-1, 1 mg.l-1) na raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Testované byly také pesticidy individuálně ve zvolených koncentracích. Byl hodnocen vliv na biochemický profil hemolymfy a antioxidační biomarkery a biomarker oxidačního stresu v tkáních hepatopankreatu, svalu a žaber raka mramorovaného. Toxicita byla posouzena pomocí subchronického testu toxicity, který probíhal po dobu 8 dnů. Na hladiny biomarkerů biochemického profilu hemolymfy působily nejvíce koncentrace metazachloru (0,1 a 1 mg.l-1), které způsobily statisticky významné snížení hladiny ALT, Cl-, Mg2+ a Ca2+ a zvýšení hladiny NH3. Vliv všech testovaných směsí byl pozorován na zvýšení hladiny GLO, ALT a NH3, zde se projevil synergický účinek směsí. Aktivita antioxidačních biomarkerů byla ovlivněna pouze u CAT u prometrynu (0,01 mg.l-1) a metazachloru (0,01 a 1 mg.l-1). Hladina LPO byla ovlivněna metazachlorem (0,01 mg.l-1). Nebyl prokázán vliv směsí pesticidů na hladinu LPO a aktivity antioxidačních enzymů.
|
host ::
RSS.