Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv abrazivity zubní pasty na tření a opotřebení zubních výplní
Formánková, Pavla ; Čípek, Pavel (oponent) ; Vrbka, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala výzkumem spojujícím problémy dentální hygieny s tribologií. Cílem práce bylo analyzovat vliv abrazivních částic zubních past na tření a opotřebení zubních výplní. Součinitel tření byl vyhodnocován při simulaci čištění zubů na tribometru UMT TriboLab, které trvalo 260 minut. Tribologickou soustavu tvořil zubní kartáček, vzorek kompozitního materiálu a roztok umělých slin s vybranou zubní pastou. Každou pastu definovala hodnota RDA v rozmezí 0-250, vyjadřující míru abrazivity, tedy schopnost pasty opotřebit materiál. Opotřebení bylo analyzováno na optickém profilometru Contour GT-X Bruker. Z naměřených hodnot bylo zjištěno, že vliv abrazivních částic je významný z hlediska opotřebení zubních výplní. U součinitele tření i u úbytku materiálu při měření pouze v přítomnosti umělých slin byly výsledné hodnoty obecně nižší. Úbytek materiálu při měření se zubními pastami však nestoupal lineárně s hodnotou RDA dle předpokladu. Studie literárních pramenů i měření prokázaly, že to mohou způsobovat další faktory ovlivňující opotřebení. V budoucnu by výzkum těchto faktorů mohl vést k volbě šetrnějších zubních past ve stomatologii a zabránění zvyšování opotřebení zubních výplní.
Vliv abrazivity zubní pasty na tření a opotřebení zubních výplní
Formánková, Pavla ; Čípek, Pavel (oponent) ; Vrbka, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala výzkumem spojujícím problémy dentální hygieny s tribologií. Cílem práce bylo analyzovat vliv abrazivních částic zubních past na tření a opotřebení zubních výplní. Součinitel tření byl vyhodnocován při simulaci čištění zubů na tribometru UMT TriboLab, které trvalo 260 minut. Tribologickou soustavu tvořil zubní kartáček, vzorek kompozitního materiálu a roztok umělých slin s vybranou zubní pastou. Každou pastu definovala hodnota RDA v rozmezí 0-250, vyjadřující míru abrazivity, tedy schopnost pasty opotřebit materiál. Opotřebení bylo analyzováno na optickém profilometru Contour GT-X Bruker. Z naměřených hodnot bylo zjištěno, že vliv abrazivních částic je významný z hlediska opotřebení zubních výplní. U součinitele tření i u úbytku materiálu při měření pouze v přítomnosti umělých slin byly výsledné hodnoty obecně nižší. Úbytek materiálu při měření se zubními pastami však nestoupal lineárně s hodnotou RDA dle předpokladu. Studie literárních pramenů i měření prokázaly, že to mohou způsobovat další faktory ovlivňující opotřebení. V budoucnu by výzkum těchto faktorů mohl vést k volbě šetrnějších zubních past ve stomatologii a zabránění zvyšování opotřebení zubních výplní.
Dentální profylaxe u psů
Franeková, Tereza ; Karlasová, Barbora (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tato diplomová práce je věnována problematice dutiny ústní psa, zejména zubům a jejich nejčastějším onemocněním. Poškození a především onemocnění zubů je u psů stále častějším a čím dále více diskutovaným veterinárním tématem. Teoretická část je věnována anatomii hlavy, dutiny ústní a zubů. Jsou zde předloženy obecné základy veterinární stomatologie a výčet nejčastějších onemocnění dutiny ústní. Praktická část zkoumá vhodnost a účinnost dvou různých preventivních opatření proti vzniku zubního plaku a potažmo proti vzniku parodontitidy. Onemocnění parodontu je u psů stále častějším problémem, hovořeno je o něm jako o nejčastějším onemocnění malých zvířat nad věkovou hranici pěti let. Parodontální onemocnění má dvě nejčastější formy. První formou je reverzibilní zánět dásně, gingivitida. Druhá forma, parodontitida, je bez odborného zásahu ireverzibilní a může docházet až ke ztrátám zubů. Prevence je v udržování zdraví dutiny ústní hlavním kritériem. V praktické části jsou proto porovnávány dvě metody domácích preventivních opatření. Pacienti prošli nejprve kompletním ošetřením zubů ve veterinární ordinaci, tzn. důkladné vyčištění zubů ultrazvukem a leštící pastou. Poté byla polovině podávána každý den mořská řasa Ascophyllum nodosum, tzv. kelpa, do krmné dávky, zuby tak byly čištěny pasivním způsobem. Druhé polovině psů byly zuby každý den čištěny enzymatickou zubní pastou Orozyme a byla tak zkoumána účinnost aktivního čištění zubů. Tyto dvě metody byly pomocí speciální barvící tyčinky odhalující plak na zubech porovnávány po šesti týdnech od ošetření zubů psa ve veterinární ordinaci. Při statistickém vyhodnocování výsledků nebyly shledány významné rozdíly mezi použitím pasty a kelpy. Jako nejlepší možné řešení prevence proti zubnímu plaku je nakonec doporučována kombinace obou metod.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.