|
|
Aplikovaný kondiční trénink pro nevidomé se zaměřením na úpravu svalových dysbalancí
Starková, Kateřina ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Abstrakt
Název: Aplikovaný kondiční trénink pro nevidomé se zaměřením na úpravu svalových dysbalancí. Cíle: Hlavním cílem bylo navrhnout pohybovou intervenci pro nevidomé a pomocí vybraných svalových testů vyhodnotit svalové dysbalance. Metody: Práce má empiricko-teoretický charakter. Jako typ studie byl zvolen kvaziexperiment. V práci se setkáváme s prvky one-group pretest-posttest designu, kdy nebyla žádná kontrolní skupina, ale pouze skupina cvičících. Cvičení bylo koncipováno jako cvičení kondiční, kdy se pohybové intervence zúčastnilo 9 nevidomých osob, z čehož 5 bylo zařazeno do bakalářské práce. Byly použity tři svalové testy pro vyhodnocení svalových dysbalancí. Výsledky: V testu zapažených paží 4 z 5 testovaných dosáhlo zlepšení, u zkoušky na flexory kolenního kloubu se 3 z 5 probandů zlepšili, u jednoho případu byly výsledky u jedné dolní končetiny stejné, u posledního případu došlo ke zhoršení. V testu předklonu dosáhli zlepšení všichni z 5 testovaných. Důvodem u druhého a třetího testu je i chybně zvolený způsob měření, který se stal pro vyšetřované výhodou. Klíčová slova: tělesná kondice, cvičební lekce, zrakové znevýhodnění, svalové testy.
|
|
|
Aplikovaný kondiční trénink pro nevidomé se zaměřením na úpravu svalových dysbalancí
Starková, Kateřina ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Abstrakt
Název: Aplikovaný kondiční trénink pro nevidomé se zaměřením na úpravu svalových dysbalancí. Cíle: Hlavním cílem bylo navrhnout pohybovou intervenci pro nevidomé a pomocí vybraných svalových testů vyhodnotit svalové dysbalance. Metody: Práce má empiricko-teoretický charakter. Jako typ studie byl zvolen kvaziexperiment. V práci se setkáváme s prvky one-group pretest-posttest designu, kdy nebyla žádná kontrolní skupina, ale pouze skupina cvičících. Cvičení bylo koncipováno jako cvičení kondiční, kdy se pohybové intervence zúčastnilo 9 nevidomých osob, z čehož 5 bylo zařazeno do bakalářské práce. Byly použity tři svalové testy pro vyhodnocení svalových dysbalancí. Výsledky: V testu zapažených paží 4 z 5 testovaných dosáhlo zlepšení, u zkoušky na flexory kolenního kloubu se 3 z 5 probandů zlepšili, u jednoho případu byly výsledky u jedné dolní končetiny stejné, u posledního případu došlo ke zhoršení. V testu předklonu dosáhli zlepšení všichni z 5 testovaných. Důvodem u druhého a třetího testu je i chybně zvolený způsob měření, který se stal pro vyšetřované výhodou. Klíčová slova: tělesná kondice, cvičební lekce, zrakové znevýhodnění, svalové testy.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami
BLÁHOVÁ, Veronika
Zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na zdravotně sociální dopady dětí s vybranými očními poruchami. Oči jsou pro člověka velice důležitým orgánem, prostřednictvím kterého získává zdravý jedinec až 80 % informací z okolního světa. Právě proto je považován za nejdůležitější ze všech smyslů. Mezi námi se však vyskytují i tací, kterým není plné zdravý tohoto smyslu dopřáno, takže z různých příčin mají vidění narušené, či zcela poškozené. Tito jedinci trpí některou ze zrakových poruch a musí i přes mnohá znevýhodnění zvládat nástrahy běžného života. Některé činnosti, které zdravý člověk považuje za naprosto běžné, jsou pro člověka s takovýmto znevýhodněním zcela vyloučené. Cílem teoretické části práce bylo popsat zrakové ústrojí, nastínit problematiku jednotlivých zrakových vad a v neposlední řadě popsat zdravotně-sociální dopady nejen na děti, ale i na jejich okolí, tedy především rodinu. Cílem praktické části práce bylo zjistit vliv očního postižení u dětí na kvalitu života. Věkovou kategorii dětí jsem si vybrala ve věku 13 18 let. Tedy takové děti, které si jsou již schopny samy uvědomovat aktuální dopad na jejich přítomnost, či dopady budoucí. Pro naplnění cíle práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum metodu dotazníku PedsQL pro děti a jejich rodiny. Výzkumný soubor tvořilo šest osob (dětí) a šest rodičů. Konkrétně se jednalo o pět dívek a jednoho chlapce. Z rodičů se vždy zúčastnily matky. S těmito oslovenými jsem vyplnila dotazník PedsQL, který je pro toto dotazování určený. Výzkum probíhal vod února do března 2017. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a do přídavné myšlenkové mapy, která vždy zastupuje jednotlivého dotazovaného. Výzkumem bylo zjištěno mnoho zajímavých informací, například, že žádné z dětí netrpí pocitem "nekvalitního" života, naopak někteří rodiče mají o dítě větší strach kvůli jeho znevýhodnění, nebo nemají dostatečnou podporu v rodině. Výsledky by mohly upozornit sociální pracovníky na možná rizika a přispět k prevenci a zkvalitňování života znevýhodněných.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
|
|
Životní styl a kompetence majitelů vodících psů.
HANZLÍKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá životním stylem a kompetencemi majitelů vodících psů. Vodící pes patří mezi kompenzační pomůcky osob s vážnějšími formami zrakového znevýhodnění. Legislativní vymezení kompenzační pomůcky vodící pes se nachází ve vyhlášce č. 388/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů. Tato kompenzační pomůcka je poskytována dle zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Teoretická část bakalářské práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola teoretické části se zabývá definováním zrakového postižení a jeho vlivem na osobnost člověka. V druhé části je definována kompenzační pomůcka vodící pes a také její vymezení ve vyhlášce č. 388/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů. Její podkapitoly se zabývají plemeny vhodnými k výcviku vodícího psa, výběrem vhodného štěněte, výcvikem vodícího psa, který zahrnuje předvýchovu, vlastní výcvik a následné předání novému majiteli, dále také organizacemi, které se zabývají výcvikem vodících psů, a v neposlední řadě je zde stručně shrnuta historie výcviku vodících psů v České republice. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s kompetencemi majitele vodícího psa, jeho právy a povinnostmi, je zde nastíněna také legislativa a jiné dokumenty týkající se této problematiky. Poslední kapitola je věnována definování životního stylu a také vlivu osobnosti na jeho životní styl. V praktické části je zaznamenán průběh a výsledky kvalitativního výzkumu na téma Životní styl a kompetence majitelů vodících psů. Byla zde použita metoda dotazování, pro techniku sběru dat byl zvolen polostandardizovaný rozhovor. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují nově nabytá práva a povinnosti životní styl držitele vodícího psa. Dílčím cílem bylo rovněž vytvořit rámcovou představu o chovatelských standardech a postojích běžných uživatelů vodícího psa. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký vliv na život klienta mají jeho chovatelské povinnosti a jak se na ně dívá v kontextu výhod přinesených vodícím psem? 2. Jakým způsobem se majitel vodícího psa vyrovnává s faktem stavícím rovnítko mezi pojmy pomůcka - živý tvor? Výsledky výzkumu jsou charakteristické svojí shodností, jejich rozdíly jsou v zásadě pouze nepatrné. Výsledky výzkumu u respondenta, který se v současnosti nesdružuje v Tyflokabinetu České Budějovice, o.p.s., nejsou oproti ostatním respondentům rozdílné. Výzkum u všech respondentů jasně potvrdil kladný vztah mezi uživatelem vodícího psa a jeho vodícím psem. U majitelů vodícího psa došlo k předpokládanému zvýšení kvality života. Povinnosti související s držbou vodícího psa, jako je péče o něj, venčení, očkování, nejsou u uživatelů překážkou a znalost práv a výhod je u respondentů na vysoké úrovni. Výzkumná praxe přivedla autorku ke zjištění, že respondenti, s nimiž byl proveden výzkum, vnímají předěl mezi pojmy vodící pes - pomůcka nebo živý tvor velmi abstraktně. Role vodícího psa se v různých situacích mění, v některých vodící pes zastává roli kamaráda, společníka a v jiných je brán jako pomocník. Tuto bakalářskou práci lze využít ke studijním účelům studentů příbuzných oborů. Může sloužit jako inspirace pro sepsání jiné vědecké práce.
|
|
|
Podpora zaměstnanosti osob se zrakovým postižením v Českých Budějovicích
PALEČKOVÁ, Zdeňka
Práce sleduje podporu zaměstnanosti jedinců s postižením zraku. Teoretická část klasifikuje jedince se zrakovým postižením, zabývá se vzdělávacím systémem, problematikou zaměstnávání osob se zrakovým postižením a právní úpravou. Praktická část zjišťuje jakými formami a způsoby je osobám se zrakovým postižením poskytována podpora zaměstnanosti a jak se pracovníci orientují v této problematice a jaké mínění o ní mají. Výsledky práce ukazují nedostatečnou podporu zaměstnanosti osob se zrakovým postižením a neorientaci pracovníků v oblasti zaměstnávání v Českých Budějovicích.
|
|
|
Etické a pragmatické aspekty tyflopedické praxe
KLŮCOVÁ, Helena
Jako osobu se zrakovým znevýhodněním lze označit jedince, jehož poškození zraku nějakým způsobem ovlivňuje vykonávání běžných činností a zároveň mu nepostačuje běžná optická korekce. Tyflopedie / oftalmopedie je oborem speciální pedagogiky zaměřeným na výchovu, vzdělávání a rozvoj osob se zrakovým znevýhodněním. Byla prověřena všeobecná informovanost o tyxflopedii, správném přístupu a chování k osobám se zrakovým znevýhodněním a zmapován současný postoj široké veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním. Byla použita metoda dotazování (techniky sběru dat pomocí dotazníku/dotazníková metoda). Výzkum proběhl v běžném českém velkoměstě (České budějovice). Celkem byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla, že informovanost veřejnosti ohledně tyflopedie a správného přístupu k osobám se zrakovým znevýhodněním je průměrná (až nedostačující). Druhá hypotéza zněla, že postoj veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním je pozitivní. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny.
|
host ::
RSS.