Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny krajinného krytu na území Národního parku Podyjí
PĚNKA, Tomáš
V této diplomové práci jsem studoval využití území a změny krajinného pokryvu na území Národního parku Podyjí v období téměř osmdesáti let. Základní údaje byly získány z černobílých leteckých snímků z let 1952, 1974 a 1989 dále doplněny vektorovými vrstvami z let 1938 a 2014. Hlavními trendy ve sledovaném území bylo podstatné navýšení lesních ploch, snížení trvalých travních porostů a ploch využívaných k zemědělství. Analýza s využitím krajinných metrik ukázala, že rozloha lesu zapojeného vzrostla mezi lety 1952, 1974 a 1989 ze 66% na 75%, a rozloha otevřených lesů se za toto období snížila o 3% (z 10% na 7%). Získané výsledky také naznačily postupnou homogenizaci krajiny jako následek změny hospodaření v lesích. Tento trend může ohrozit zejména vzácné druhy organismů vázané na stanoviště otevřených lesů.
3D rekonstrukce zaniklých sídel ve středním Povltaví
Andrštová, Martina ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Jaroš, Jakub (oponent)
3D rekonstrukce zaniklých sídel ve středním Povltaví ABSTRAKT Tato práce se zabývá využitím geoinformačních systémů k vytvoření trojrozměrného modelu krajiny. Hlavním tématem bakalářské práce je 3D rekonstrukce zaniklých sídel ve středním Povltaví na území zatopeném Slapskou přehradou. Hlavním úkolem bylo především vytvořit digitální model terénu původního údolí Vltavy. Jako modelové území byl vybrán úsek od Zvírotic ke Svatojánským proudům. Zde byly důkladněji zpracovány dvě vybrané obce, a to Zvírotice a Živohošť. V práci bylo použito mnoho datových zdrojů jako jsou dobové fotografie, archivní letecké snímky či současná ortofota. Pomocí těchto dat a softwaru byly vytvořeny digitální modely území, které byly následně překryty ortofotem. Do modelů byly dále zasazeny 3D modely budov a vegetace. Byla srovnána dvě období, a to 50. léta 20. století a současnost. Výsledkem práce jsou průletové animace řešeným územím a obrázkové náhledy. Výstupy práce budou využity v nově budovaném muzeu zaniklého Povltaví v obci Chotilsko. Klíčová slova: 3D rekonstrukce, DTM, změny krajiny, ortofoto
Změny krajiny vlivem suburbanizace - příklad jihovýchodního zázemí Prahy
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn struktury krajiny a ekosystémových funkcí v modelovém území v zázemí Prahy s důrazem na proces suburbanizace. Zkoumá množství, velikost a typ změn krajiny způsobených procesem suburbanizace a jejich vliv na krajinnou strukturu i funkci. Změny krajinné struktury jsou hodnoceny s využitím dálkového průzkumu Země a počítačového software ArcGIS, ekosystémové funkce a služby pomocí modifikované hesenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Krajinná paměť venkova - případová studie regionu Židlochovicko
Drobílková, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje paměti krajiny, konkrétně krajiny venkovského typu obce Žabčice. Práce je metodicky zpracována formou literární rešerše. Zájmové území je charakterizováno z pohledu fyzicko-geografického, ekologického, krajinářského, historického, kulturního a jeho využití (land use). Pomocí srovnávací metody byly v práci zaznamenány změny z časového hlediska. Z výsledků vyplývá, že se území od roku 1953 změnilo převážně z krajinářského hlediska, zejména byla rozšířena sídelní zástavba obce. V zájmovém území je matricí stále zemědělské půda. V důsledku unifikace pozemků v 60. a 70. letech zmizela mozaikovitost a diverzita krajiny. To mělo negativní dopad na krajinný ráz a sekundární strukturu krajiny.
Změny mikrostruktury v různých krajinných typech
Lebduška, Lukáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Mikrostruktura krajiny je dána výsledkem působení přírodních a lidských faktorů. Změny, které se v mikrostruktuře krajiny Česka odehrály závisí na míře a intenzitě působení člověka v různých krajinných typech. Tato práce se věnuje problematice toho, jaký vliv měly změny krajinné mikrostruktury, které proběhly mezi lety 1950 a 2018 na mikrostruktury a krajinný pokryv v jednotlivých krajinných typech. Tyto změny byly vypočteny v modelových lokalitách o velikost 1x1 km, určených náhodným výběrem v rámci krajinných typů. Tyto modelové lokality byly porovnány na základě leteckých snímků z 50. let 20. století a z roku 2018, na jejichž základě byly vypočteny krajinné metriky a analyzován krajinný pokryv. Následně byly srovnány změny, které se v těchto modelových lokalitách odehrály. Výpočty následně prokázaly odlišnosti ve změně krajinné struktury, zejména v podobě homogenizace krajiny. V těchto změnách jsou také patrné odlišnosti, specifické pro každý krajinný typ. Klíčová slova: struktura krajiny, krajinná heterogenita, land-use, krajinné metriky, změny krajiny
Změny krajinného pokryvu a zábor zemědělské půdy v modelovém území po výstavbě Slapské přehrady
Bresťák, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zýka, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a analyzuje zábor zemědělské půdy po výstavbě Slapské přehrady v modelovém území. Obsahuje základní informace o změnách v krajině a jejích řídících silách, o změnách krajiny po výstavbě přehradních nádrží jak ve světě, tak v Česku. V praktické části práce jsou analyzovány změny makrostruktury a mikrostruktury krajiny s využitím dat získaných z leteckých snímků z 50. let a dat z databáze RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí), která byla upřesněna pomocí aktuální ortofotomapy z ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální, 2017), a ve studii byl vyhodnocen dopad těchto změn na zemědělský půdní fond. K vyhodnocení kvalitativních změn zemědělského půdního fondu jsou v práci využita data BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky).
Proměny české kulturní krajiny
Moláková, Soňa
Diplomová práce se zabývá proměnami kulturní krajiny v katastrálním území Jihlavy a Náměšti nad Oslavou. Teoretická část, týkající se kulturní krajiny České republiky, je podrobně popsána formou literární rešerše. Následuje charakteristika lokalit se zaměřením na otázky fyzicko-geografické, historické, demografické, etnografické a kulturní, včetně identifikace specifik a jejich srovnání. V praktické části byly formou dotazníkového šetření, SWOT analýzy a leteckého snímkování zachyceny u obou lokalit změny v krajině za posledních 60 let. Z výsledků jsou patrné značné změny v kulturní krajině, zejména rozsáhlé snížení zemědělské půdy na Jihlavsku a zvýšení ostatních ploch v Náměšti nad Oslavou. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny.
Krajinná paměť venkova
Vávra, Libor
Tématem této bakalářské práce je krajinná paměť venkova. Konkrétně se jedná obec Věstín, nacházející se v kraji Vysočina, v oblasti Nedvědické vrchoviny. Metodou, použitou v této práci, byla literární rešerše a srovnávací metoda. V první části byly zjištěny základní údaje o vybraném katastru a třech vesnicích nacházejících se v tomto území. V další části je zpracována primární struktura a sekundární struktura. Následuje srovnání krajinářské, fyzicko-geografické, ekologické a historicko-kulturní. V závěru, kde jsou řešeny výsledky, je uvedeno, že matricí byla v minulosti orná půda a dnes jsou to lesy. Nejvíce změn bylo naznáno při krajinářském srovnávání, kdy se po scelování pozemků velmi změnil krajinný ráz a velká změna nastala i poté, co byly postaveny areály zemědělských družstev a bytová jednotka ve Věstíně.
Změny krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách od poloviny 19. století
Hájek, Filip ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách  Brdy a Hradiště. Konkrétně se v těchto územích zaměřuje na změny ve využití ploch od poloviny 19. století do současnosti. Jejím hlavním cílem je vypátrat, zda a případně do jaké míry vojenský újezd ovlivňuje změny ve využití ploch  jejich charakter a intenzitu  ve svém zázemí. První část práce je věnována obecným východiskům spojeným s klíčovými okruhy/pojmy, s nimiž je dále pracováno (krajina, polarizace prostoru a vojenské újezdy). Jejím metodickým základem je rešerše a diskuse literatury a zdrojů. Ve druhé části je pozornost soustředěna na vymezení a charakteristiku obou zájmových území. Třetí část práce vychází z poznatků předchozích dvou a zabývá se samotným výzkumem změn ve využití ploch v zájmových územích. Výzkum kvantitativního charakteru je založen na využití statistických údajů databáze LUCC Czechia, které byly dále statisticky zpracovávány a hodnoceny. V závěru práce je na základě výsledků třetí části diskutován možný vliv vojenského újezdu na změny ve využití ploch v zázemí. Klíčová slova: krajina  změny krajiny  využití ploch  polarizace prostoru  periferie  marginalita  vojenský újezd
Změny krajiny vlivem suburbanizace - příklad jihovýchodního zázemí Prahy
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn struktury krajiny a ekosystémových funkcí v modelovém území v zázemí Prahy s důrazem na proces suburbanizace. Zkoumá množství, velikost a typ změn krajiny způsobených procesem suburbanizace a jejich vliv na krajinnou strukturu i funkci. Změny krajinné struktury jsou hodnoceny s využitím dálkového průzkumu Země a počítačového software ArcGIS, ekosystémové funkce a služby pomocí modifikované hesenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.