|
| |
|
|
Rešeršní studie fixátorů zlomenin dolních čelistí
Semerák, Jaroslav ; Florian, Zdeněk (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou léčby zlomenin dolní čelisti pomocí dlah a fixátorů. K danému tématu byla vypracována podrobná rešeršní studie na základě dostupné literatury. V práci je mimo jiné uvedena základní anatomie zkoumané oblasti a nejčastěji používané materiály fixátorů. Dále byla provedena analýza deformace a napjatosti soustavy zlomené čelisti s úhlově stabilním fixátorem. Řešení deformačně napěťové analýzy bylo realizováno výpočtovým modelováním pomocí metody konečných prvků v programu Ansys Workbench 16.2. V práci je podrobně popsána tvorba výpočtového modelu soustavy a jeho následné řešení.
|
|
|
Biomechanická studie fixace zlomenin horní končetiny
Rafaj, Svatomír ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá fixací a biomechanickými aspekty zlomenin horní končetiny. První část pojednává o anatomii, jejíž znalost je pro správnou fixaci zlomenin velice důležitá, popisuje historii vývoje vnitřní fixace zlomenin a moderní metody léčby zlomenin se zaměřením na LCP dlahy. Obsahem druhé části práce je deformačně napěťová analýza soustavy pažní kosti s aplikovanou LCP dlahou. Výpočtový model byl vytvořen za pomocí programů ANSYS Workbench 16.0 a SOLIDWORKS 2016. Výpočet byl proveden ve výpočtovém systému MKP ANSYS Workbench 16.0
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů se zlomeninou pažní kosti.
JORDÁNOVÁ, Hana
Základní teoretická východiska: Zlomeniny pažní kosti vznikají nejčastěji úderem nebo při pádu (15). Léčba zlomenin humeru se postupně vyvíjí nejen díky možnostem materiálu, ale také pokrokem techniky ve zdravotnictví (20). Cíle práce: Cílem práce bylo v kvalitativním výzkumu zjistit, zda mají sestry vědomosti v ošetřování o pacienty s touto problematikou. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Mají sestry znalosti a vědomosti o péči pacienta se zlomeninou humeru? Dále bylo šetřeno, jaké pacient se zlomeninou humeru, preferuje v době hospitalizace potřeby a zjistit jeho deficit sebepéče. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jaká je míra deficitu v sebeobslužných činnostech při zlomeninách humeru? Které potřeby pacienti uspokojují přednostně při zlomeninách humeru? Kvantitativní výzkum u pacientů zjistil závislost vzniku zlomeniny humeru s ohledem na věk či činnost. Výzkumné otázky byly stanoveny tyto: Jaký je výskyt zlomenin humeru v závislosti na věku? Jaký je výskyt zlomenin humeru v závislosti na zájmových činnostech? Jaký je výskyt zlomenin humeru v závislosti nesportovních nebo jiných volnočasových činnostech? Metodika: Empirická část byla vypracována pomocí smíšeného výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí sběru dat z dokumentace pacientů se zlomeninou humeru v Traumacentru České Budějovice, a.s. Celkem bylo ve výzkumu 152 respondentů. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaných rozhovorů s všeobecnými sestrami pracujícími v Traumacentru Nemocnice České Budějovice, a.s. a pacienti zde hospitalizováni se zlomeninou humeru. Výzkumný soubor tvořilo šest pacientů a šest všeobecných sester. Sběr dat proběhl v období květen 2013 až červen 2014. Výsledky: Po zpracování výsledků vznikli kategorie: Péče o pacienta před operací, Péče o pacienta po operaci, Specifika při převazu, Faktory RHB, Komplikace a příznaky. Před operací se pět z šesti sester zaměřuje na bolest, citlivost a prokrvení. Po operaci sledují všechny sestry krytí a bolest. Jako komplikace uváděly infekci, poškození nervus radialis a kompartment syndrom. Při poškození nervus radialis šest sester uvedlo, že může dojít k funkčním změnám končetiny. U kompartment syndromu šest sester sleduje bolest a ischémii jako příznak. O faktorech rehabilitace se zmínilo pět sester o vlivu infekce, bolesti a velikosti zranění. U pacientů vznikly kategorie: Oblékání, Denní činnosti a pohyb na lůžku, Hygiena a toaleta, Stravování, Preferované potřeby. V kategorii oblékání si čtyři pacienti neobléknou triko. Pohyb na lůžku činí problém pěti pacientům. U hygieny a toalety dělá problémy sprchování a to čtyřem pacientům přičemž dva ji vůbec nezvládnou. U stravování všichni pacienti uváděli, že si nezvládnou donést podnos s jídlem. Pacienti preferují dobrý vztah s rodinou. V sebeobslužných činnostech by si pět pacientů přálo zvládat hygienu a stravování. V kvantitativní části vznikly tyto grafy: Percentuální podíl pacientů, Věkový průměr, Věkové kategorie, Percentuální podíl věkových kategorií, Percentuální závislost vzniku úrazu na činnosti. Bylo zjištěno, že 68 % pacientů tvoří ženy a to ve věkovém průměru 58 let. Tyto údaje činí u mužů 32 % a 54 let. Nejčastěji je úraz zastoupen u žen ve věkové kategorii 66 70 let a to v 9,21%. U mužů to je v 61 65 a to v 4,61 %. Úraz v rámci zájmové činnosti se častěji stává u mužů v 8,55 % a u žen je častější volnočasová činnost v 64, 47 %. Závěr: Z výsledků vyplývá, že sestry mají dostatek vědomostí, ale v každé kategorii zůstává prostor pro rozšíření znalostí. Pacienti se potýkají s deficitem sebeobslužných činností a to ve všech oblastech a právě tuto oblast v době hospitalizace preferují i s rodinou stránkou. V kvalitativním výzkumu je zřejmé, že ženy jsou dvakrát častěji hospitalizovány se zlomeninou pažní kosti.
|
|
|
Kinezioterapie u pacientů s osteoporózou
BRAŠNIČKOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je kinezioterapie u pacientů s osteoporózou. Osteoporóza je onemocnění látkové výměny, při kterém dochází ke snížení hustoty kostní hmoty, čímž se kost stává méně pevnou a odolnou. Onemocnění může být dlouhodobě bezpříznakové, ale později s sebou přináší mnoho fyzických a psychických potíží, výrazně zhoršujících kvalitu života. Prvními projevy osteoporózy bývají chronické bolesti zad a zlomeniny vzniklé již při minimální zátěži. Tyto bolesti u pacientů často vyvolávají pocity deprese, úzkosti a strachu. Předpoklady pro vznik osteoporózy jsou genetické, ale formují se i od raného dětství, proto je důležité dbát na zdravý životní styl, který zahrnuje dostatečný příjem vápníku a vitamínu D, dostatek pohybu, správou stravu a vyhýbání se toxickým vlivům již od narození. Kinezioterapie je jedním z nejdůležitějších prostředků preventivní a léčebné péče o pacienty, kteří jsou osteoporózou ohroženi nebo již tímto onemocněním trpí. Zaměřuje se na zlepšení pohybových stereotypů, svalové síly, mobility, koordinace a na aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Učí správnému stereotypu dýchání, lehu, sedu, stoji, předklonu, zvedání břemen, nošení břemen a správné relaxaci. Světová zdravotnická organizace považuje toto onemocnění za jeden z největších zdravotních problémů lidstva, proto si myslím, že je důležité se této problematice důkladně věnovat. První část bakalářské práce je zaměřena na přehled teoretických poznatků, které jsou rozděleny na obecnou a speciální část. Obecná část se zabývá vybranými poznatky o struktuře a funkci kosti, definuje pojem osteoporóza, zabývá se její klasifikací, klinickými projevy, diagnostikou a rizikovými faktory. Dále jsou zde popsány možnosti léčby, preventivní opatření a důsledky osteoporózy. Ve speciální části je popsána definice kinezioterapie, její léčebný efekt a všeobecné zásady, které je nutné dodržovat při provádění kinezioterapeutických postupů. Zabývá se možnostmi kinezioterapie dle klinických stádií a následně popisuje jednotlivé kinezioterapeutické metody vhodné pro pacienty s osteoporózou. Cílem teoretické části bylo zmapovat možnosti kinezioterapie u pacientů s osteoporózou. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkum. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum byl zpracován formou kazuistik obsahujících anamnestická data, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, závěr a dlouhodobý rehabilitační plán. Sběr dat probíhal prostřednictvím rozhovoru s pacientkami, pozorováním, odběru anamnézy, kineziologického vyšetření a analýzy dat ze zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor tvořily 2 pacientky s diagnostikovanou osteoporózou. Výzkum byl prováděn po dobu 4 týdnů na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih v Českých Budějovicích. Cvičení probíhalo vždy dvakrát týdně po dobu cca 20-30 minut. V rámci terapie byly využity techniky měkkých tkání, jemné mobilizace, postizometrické relaxace, protahovací, posilovací, dechová a relaxační cvičení, prvky školy zad, cvičení na velkém míči, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, senzomotorická stimulace a aktivace hlubokého stabilizačního systému. Cílem vlastního výzkumu bylo sestavení a realizace co nejefektivnějších kinezioterapeutických postupů u vybraných pacientů, kterým byla diagnostikována osteoporóza. Z výsledků vyplývá, že vybrané kinezioterapeutické postupy pozitivně ovlivnily stav obou pacientek. Z jejich subjektivního hodnocení je patrné, že došlo ke zmírnění bolestí v oblasti zad a ke zlepšení držení těla. Terapii hodnotí jako pozitivní a prospěšnou pro svůj zdravotní stav. Z kineziologického rozboru je zřejmé zlepšení dechového stereotypu, držení těla a zmenšení některých asymetrií a svalových dysbalancí, které negativně ovlivňovaly fyzickou i psychickou stránku pacientek.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu
ROKŮSKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tématikou fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu. Úrazy hlezenního kloubu patří mezi četné úrazy pohybového aparátu. Následkem poranění v této oblasti vzniká pro organismus patologická situace, která má za následek změny v blízkém i vzdáleném okolí hlezenního kloubu. Mezi významné lokální problémy vztahující se k průběhu fyzioterapeutické terapie patří bolestivost a otok přilehlé tkáně, omezení hybnosti, porucha svalové funkce a změny v oblasti okolních měkkých tkání. Hlavní úlohou fyzioterapeutické léčby bylo odstranění lokálních problémů a tím obnovení správné funkce hlezenního kloubu. Následně probíhala reedukace chůze se snahou zamezení vzniku chybných pohybových stereotypů a rozvoji kompenzačních mechanismů. Terapie se nezaměřovala pouze na oblast hlezenního kloubu a přilehlé segmenty, ale věnovala se tělu jako celku z hlediska posturální svalové funkce. V teoretické části je popsána anatomická stavba nohy a hlezenního kloubu, kineziologie hlezenního kloubu a biomechanika chůze. Dále je popisována traumatologie oblasti hlezenního kloubu se zaměřením na etiologii, diagnostiku, léčbu a komplikace zlomeniny hlezenního kloubu. Samostatnou kapitolou jsou fyzioterapeutické postupy využívané v době hojení a po zhojení zlomeniny. Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla zpracována formou kazuistik obsahujících anamnestické údaje, vstupní vyšetření, návrh a popis terapie, výstupní vyšetření a návrh dlouhodobého fyzioterapeutického plánu. Využitými technikami ke sběru dat byly rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma pacienty s diagnostikovanou zlomeninou v oblasti hlezenního kloubu. Pacienti byli vybráni ze dvou ambulantních pracovišť, a to z Nemocnice České Budějovice, a.s. a z Centra léčebné rehabilitace Marie Kotrbové s.r.o. Celková doba terapie byla u obou pacientů čtyři týdny. Na začátku terapie byli oba pacienti seznámeni s postupem a cílem terapie. Cílem práce bylo využití dosud získaných teoretických znalostí a praktických dovedností při studiu fyzioterapie ke stanovení co nejefektivnější léčby a úpravy stavu pacienta. Prvním cílem mé práce bylo uvést ucelené poznatky z kineziologie a fyzioterapie vztahující se k problematice zlomenin v oblasti hlezenního kloubu. Toho bylo dosaženo v rámci teoretické části mé práce Druhým cílem bylo popsat možnosti terapeutické péče s následným praktickým posouzením jejich efektivity. Na počátku výzkumu byla k tomuto cíli stanovena výzkumná otázka: Jsou doporučené možnosti fyzioterapeutické péče u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu efektivní? Průběh a výsledek terapie byl hodnocen u konzervativně i operačně řešené zlomeniny hlezenního kloubu. U konzervativně léčené zlomeniny byla terapie efektivní. Došlo k úpravě otoku, rozsahu pohybu, svalové síly a celkové koordinace pohybu. U druhé pacientky, která musela podstoupit operační zákrok, byla efektivita terapie zpomalena. Výsledky byly přesto znatelné a efekt terapie byl hodnocen pozitivně. Došlo k redukci otoku, zvýšení svalové síly, úpravě senzorických funkcí a zvětšení rozsahu pohybu. Bude otázkou času, než dojde k úplnému zotavení. Výsledky výzkumné části prokázaly na to, že použité terapeutické metody byly vhodně zvoleny, čímž byl cíl práce splněn. Výsledky práce budou poskytnuty odborné fyzioterapeutické veřejnosti. Přínos práce v klinické praxi může spočívat v poukázání na problematiku a na možné způsoby terapie zlomenin v oblasti hlezenního kloubu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru
VOPÁLKOVÁ, Milena
Název této bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace, stoupající oblibě adrenalinových sportů a rozvoji dopravy, lze předpokládat nárůst tohoto závažného poranění a proto je na místě, zabývat se problematikou ošetřovatelské péče u klientů s tímto typem zlomeniny. K poranění distální části femuru dochází náhle a nepředpokládaně, takže klient je nucen řešit zdravotní problém, který sebou nese mnoho změn, jak po stránce zdravotní, psychické, ale i sociální. Cílem této práce je zmapovat ošetřovatelská specifika a ošetřovatelskou problematiku u klientů po zlomenině distálního femuru z pohledu sester. Výsledky práce sumarizovat a analýzou výzkumného šetření stanovit specifika a možné komplikace v ošetřovatelské péči o tyto klienty. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá historickým vývojem ošetřování a léčby těchto zlomenin, anatomií dolní končetiny a příčinami vzniku těchto zlomenin. Dále se zabývá základním rozdělením těchto zlomenin, principy léčby osteosyntézou, edukací, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Empirická část práce zahrnuje výzkumné šetření, kde byly stanoveny dva cíle, které zmapují problematiku specifik a komplikací v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k tomu, že byla zjištěna různá specifika a komplikace v předoperačním a pooperačním období ošetřovatelské péče, byla tato specifika a komplikace kategorizačně rozdělena na předoperační a pooperační. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že specifikem je rozdílnost v ošetřovatelské předoperační péči o klienta po zlomenině distálního femuru, zvláště pokud je provedena stabilizace zlomené části femuru pomocí skeletální trakce či náplasťové trakce nebo kolenní ortézou. Od těchto imobilizačních intervencí zlomeniny distálního femuru, se odvíjí ošetřovatelské komplikace, které byly zjištěny. Dle dotazovaných sester je ošetřovatelský proces rozdílnější, zvláště v mobilitě postiženého klienta a ošetřovatelské péči. Dalšími specifiky v ošetřovatelské péči je sledování hybnosti a citlivosti traumatizované dolní končetiny, antidekubitní péče, deficit sebepéče a možné riziko působení pákové síly na distální femur při pohybu v lůžku. V pooperační ošetřovatelské péči u klientů s naloženou kolenní ortézou, jsou specifiky ošetřovatelské péče sledování hybnosti a citlivosti dolní končetiny, správná manipulace s ortézou, péče o ortézu, riziko působení pákové síly na oblast osteosyntézy, zvláště při sedu klienta na lůžku se spuštěnými dolními končetinami a cvičení na motodlaze. Z ošetřovatelských komplikací, které byly zjištěny v pooperačním období, je to zejména otok a hematom v místě operační rány, poruchy vyprazdňování moči a stolice, neadekvátní tlumení akutní bolesti, dekubity pod ortézou nebo na patách, dlouhodobější deficit sebepéče klienta z důvodů následků traumatu a další možné komplikace popsané v této práci. Výstupem práce jsou dvě jednoduché myšlenkové mapy, které jsou součástí příloh této práce. První myšlenková mapa znázorňuje specifika ošetřovatelské péče u klienta po zlomenině distálního femuru a druhá vystihuje nejčastější komplikace a intervence sestry v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Výsledky této práce mohou sloužit jako informační materiál pro sestry traumatologických oddělení, ale i pro sestry jiných komplementů.
|
|
|
Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách
KOVÁŘÍK, Ondřej
Obsahem bakalářské práce s názvem Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách je stručné shrnutí akutních stavů a onemocnění vyskytujících se především u dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá vybranými úrazy. A to od těch nejzávažnějších (resuscitace, poruchy vědomí, dušení) až po ty méně závažné (např. zlomeniny). U každého z úrazů je stručně popsána patofyziologie, příznaky a na závěr poskytnutí předlékařské první pomoci. V této části je také popsáno, podle jakých zákonů jsou povinni se pedagogové v problematice první pomoci vzdělávat. Ke zpracování této části jsem nejčastěji používal obsahovou analýzu z odborné publikace. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, kde záměrem bylo zjistit znalosti první pomoci u pedagogů v mateřské škole. Výzkum probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Dotazník byl sestaven ze čtrnácti otázek. Tento dotazník byl vyplňován pedagogy nejčastěji při osobní schůzce přímo v mateřských školách v nejbližším okolí mého bydliště v Brně. Výzkum je zpracován do grafů s popisem. Výsledky odpovědí jsou uvedeny u každého grafu v procentech. Hypotéza, která byla na začátku výzkumu stanovena, se výzkumem nepotvrdila. Pedagogičtí pracovníci mají dostatečné znalosti z předlékařské první pomoci. Mají však mezery v oblasti nových poznatků první pomoci (např. resuscitace, dušení). V těchto případech by většina pedagogů jednala podle zastaralých norem. V dalších otázkách dotazníku převládaly především správné odpovědi. Zajímavým zjištění bylo, že polovina dotázaných neabsolvovala žádné školení první pomoci.
|
|
|
Fyzioterapie po úrazech předloktí a ruky
POLÁKOVÁ, Jana
Má bakalářská práce na téma Fyzioterapie po úrazech předloktí a ruky popisuje nejen kompletní anatomii předloktí a ruky, charakteristiku jednotlivých úrazů a jejich komplikace, ale také metody vyšetření a možnosti rehabilitace, jejímž prostřednictvím pacient mnohdy opět získá dřívější funkce postižené končetiny. Cílem práce je zjistit, jestli je pacient schopen navrátit se do původního zaměstnání i k původním zálibám. Ve výzkumné části, kde byla použita technika kazuistik a volného rozhovoru s pacienty během jejich docházení na rehabilitační procedůry, jsou popsány diagnózy a vyšetřování dvou pacientů s rozdílnou úspěšností terapie. Závěr práce přinesl fakt, že hlavní roli v úspěšnosti rekonvalescence pacienta a jeho opětovnému nástupu do zaměstnání hraje komplikovanost diagnózy a charakter prováděné práce. Myslím si, že pacientovi by měla být poskytnuta komplexní péče, která zahrnuje včasnou lékařskou pomoc a následně fyzioterapii a ergoterapii. Velmi podstatný problém, který bývá opomíjen, je psychika pacienta a proto by měly být do procesu rekonvalescence zahrnuty i případné návštěvy psychologa. Velmi důležitá je soustavná informovanost pacienta o jeho stavu a budoucnosti a také jeho motivace ke snaze o zdokonalování.
|
|
|
Konvenční zobrazovací postupy v radiologii se zaměřením na muskuloskeletární systém (výukový program)
NEUMANN, Petr
Tato práce poskytuje informace o roli radiologického asistenta v konvenčních zobrazovacích postupech při postižení muskuloskeletálního systému. Od radiologického asistenta se očekává zobrazení požadované oblasti minimálně na hranicí diagnostické únosnosti při zachování všech principů radiační ochrany, etických norem a práv pacienta. První část práce popisuje vznik a tvorbu rentgenového obrazu, stručnou historii a přístrojovou techniku potřebnou ke kvalitnímu zobrazení muskuloskeletálního systému. V další části je rozepsán popis zobrazovacích technik v závislosti na diagnóze a požadavku indikujícího lékaře a taktéž následná léčebná péče během které je v mnoha případech nutná asistence radiologického asistenta. Lepší informovanost radiologických asistentů vede ke zkvalitňování péče o nemocné, zlepšování komunikace mezi personálem a pacientem a může vést i ke snižování radiační zátěže obyvatelstva při zachování vysokého standardu zobrazeni. Na závěr této práce jsou uvedeny chyby zobrazení, zapříčiněné špatnou komunikací mezi lékařem a radiologickým asistentem, respektive neznalostí terapeutického postupu ze strany radiologického asistenta. Chybná zobrazení jsou ze souboru pacientů, kteří navštívili radiodiagnostické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a.s. v období od 1.1.2007 do 30.6.2007 s diagnózou postižení kyčelního kloubu a proximální části femoru.
|
host ::
RSS.