|
|
Svépomocné skupiny v České republice - analýza současného stavu
WASSERBAUEROVÁ, Klára
Bakalářská práce zpracovává téma Svépomocné skupiny v České republice - analýza současného stavu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán pojem svépomoc, historie svépomocných skupin, charakteristika a principy. Dále jsou zde specifikované cílové skupiny, práce sociálního pracovníka a popis významu skupiny. V druhé polovině teoretické části jsou charakterizovány svépomocné skupiny z pohledu terapeutického, konkrétně kapitolou Terapeutické faktory svépomocných skupin. Praktická část je rozdělena do dvou výzkumných souborů. První výzkumný soubor se věnuje kvalitativní strategii ve formě rozhovorů s klienty. Na základě těchto rozhovorů byla provedena SWOT analýza, která byla stěžejní pro naplnění cíle. Druhý výzkumný soubor je veden kvantitativní strategií, nebo-li sběrem existujících dat pomocí internetu. Sběr dat byl nezbytný k zodpovězení výzkumných otázek. První výzkumná otázka zněla: Jaké svépomocné skupiny jsou v České republice jednotlivým cílovým skupinám dostupné? Zadání druhé výzkumné otázky bylo: Absentují svépomocné skupiny pro některé cílové skupiny zájemců?. Na obě výzkumné otázky se podařilo odpovědět díky výzkumu, který zároveň ukázal, jaká je reálná situace svépomocných skupin v České republice. Vyhledávání informací a dat k výzkumným otázkám vedlo k rozdělení svépomocných skupin na ty, které jsou vedené profesionálně či vrstevnicky a na ty, které spadají pod určitou instituci nebo jsou vedené samostatně. I z toho důvodu jsou rozděleny svépomocné skupiny v České republice podle krajů, činnosti, typu vedení a působnosti. Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat dostupnost svépomocných skupin. Tohoto cíle bylo dosaženo díky provedenému výzkumu. Z analýzy vyplývá, že dostupnost svépomocných skupin v České republice je na rostoucí úrovni, avšak je zřejmé, že oproti západním zemím má Česká republika ještě určité rezervy, které je třeba do budoucna řešit.
|
|
|
Fixace na jehle a její dopady pro sociální práci s drogově závislými
HAJŠMANOVÁ, Alena
Injekční aplikace drog je uživateli hodnocena jako jejich nejintenzivnější prožitek. Tento způsob užívání vyvolává v těle daleko silnější a rychlejší nástup účinku chemické látky, než je tomu u alternativních způsobů aplikace drog. Jehla se tedy stala mezi uživateli tou nejpreferovanější volbou. Z hlediska odborníků však injekční aplikace s sebou přináší největší množství rizik, ať už v podobě přenosu infekčních onemocnění či devastace celého žilního systému. Dalším rizikem je vznik fixace na jehle. Tento jev byl definován jako: "Opakující se porušování integrity kůže injekcí s nebo bez aplikace psychoaktivní látky cestou žilní, podkožní nebo svalovou, a také bez vazby na očekávaný efekt, který způsobuje účinná látka."(McBride AJ, Pates RM, Arnold K, et al. Needle fixation, the drug users' perspective: a qualitative study, 2001, 1050). Mezi další příznaky závislosti na jehle patří například opakovaná aspirace, injekční aplikace jiné látky nebo rozdělování na menší dávky. Závislost na jehle vzniká na principu operantního podmiňování. Uživatelům injekční aplikace přináší sekundární zisky například v podobě sexuálního uspokojování. Falický tvar jehly může v některých lidech vyvolat pocit vzrušení, mezi páry proces vzájemného nastřelování mnohdy slouží jako předehra a u některých jedinců se může stát injekční aplikace postupem času úplnou náhradou za sex. Bolest, kterou jehla způsobuje, někteří klienti hodnotí jako příjemnou součást aplikace. Je jakýmsi ventilem nepříjemných pocitů či způsobem jak potrestat sám sebe. Dovednost správně injekčně aplikovat drogu mnohdy v drogové komunitě zajistí jakýsi post "nastřelovače" a obdiv od ostatních uživatelů. Fenomén fixace na jehle může být značnou komplikací v případě, kdy se uživatel rozhodne bojovat se svou závislostí na drogách. Například klienta na opiátech v této situaci čeká boj s fyzickou závislostí na droze, ale i s tou psychickou, která vzniká na jehle. Praktická část této bakalářské práce byla provedena v létě roku 2016 v Terénním programu neziskové organizace Spolek Ulice Plzeň, kde autorka působí jako dobrovolnice od ledna roku 2016. Stanoveny byly dva cíle. Popsat rozšířenost fenoménu fixace na jehle u uživatelů drog. A druhým cílem byly možné dopady tohoto jevu pro sociální práci s uživateli drog. Pro výzkum byly definovány následující výzkumné otázky a hypotézy. VO 1: Jaké demografické faktory ovlivňují fenomén fixace na jehle? H1: Fenomén fixace na jehle je rozšířenější u žen než u mužů. H2: Fenomén fixace na jehle je rozšířenější u mladších uživatelů drog než u starších uživatelů. VO2: Mají sociální pracovníci dostatečné povědomí o fixaci na jehle? Do kvalitativní části výzkumu byli zapojeni 4 terénní pracovníci Spolku Ulice Plzeň, se kterými byly provedeny polostrukturované rozhovory. Dvě ženy a dva muži. Jedna z těchto žen v době výzkumu působila ve Spolku Ulice Plzeň 5 let a druhá 6 měsíců. Muži v této době vykonávali profesi 10 a 7 let. Dále pak byl proveden rozhovor s lékařem Substitučního centra Spolku Ulice Plzeň. Pro analýzu dat byly rozhovory axiálně zakódovány a popsány v diagramech. Autorka zjistila, že dotázaní sociální pracovníci mají povědomí o fenoménu fixace na jehle, jsou seznámeni s odbornou literaturou a byli by schopni vymyslet postup při řešení situace. Otázkou je, zda by bylo optimální. Ve kvantitativní části výzkumu byl na základě dobrovolnosti proveden dotazník s klienty Spolku Ulice Plzeň. Dotazník byl proveden s 89 injekčními uživateli a jednalo se o standardizovaný dotazník, týkající se "závislosti na jehle" pro injekční uživatele drog v ČR (originální verze: R. Pates, A. McBride, K. Arnold, 2005; překlad a úprava: M. Pešek, O. Sklenář, 2013). Dotazník mapuje dimenze: dovednost, bolest, fascinace jehlou, rauš, náhrada za sex, sexuální vzrušení a aspirace. Data byla statisticky zpracována v programu SPSS. Výzkum ukázal, že fixace na jehle statisticky významně nesouvisí s věkem. Ukázal, že ženy jsou náchylnější ke vzniku závislosti na jehle.
|
|
|
Vliv času stráveného u počítače na hodnoty BMI.
LITVANOVÁ, Monika
Stále více lidí tráví v dnešní době hodně času u počítače, a to jak v práci, tak ve svém volném čase. Tato bakalářská práce má za úkol zjistit vliv času stráveného u počítače na hodnoty BMI. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik času tráví dnešní mladiství u počítače a dále například jakým činnostem se na počítači nejvíce věnují. Dále je práce zaměřena na stravovací návyky, na to jak vnímají sebe sama a jaký to má celkový dopad na jejich váhu a zdraví. V první části teorie jsou shrnuty základní informace o složkách výživy, pitném režimu, potravinové pyramidě a výživě dětí. Druhá část byla věnována poruchám příjmu potravy, obezitě, body image, pohybové aktivitě, médiím a volnému času a poslední kapitola nesla název počítač a rozvoj závislosti. V praktické části popisuji cíl práce a hypotézu, metody výzkumu a prezentuji dosažené výsledky. Pro sběr dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor tvořili žáci 6 ? 9 tříd základní školy ve věku 11 ? 17 let. Výzkumné šetření bylo prováděno na ZŠ Pohůrecká v Českých Budějovicích. Celkem bylo rozdáno 199 tištěných dotazníků, které děti mohly vyplnit až po písemném souhlasu rodičů. Ze 199 rozdaných dotazníků návratnost činila 102. Z toho bylo 53 dívek a 49 chlapců. Výsledky výzkumu ukázaly, že jednak počítač, tak i internet se stal naprosto běžnou součástí domácností. Žáci s počítačem stále více pracují a tráví u něj spoustu času, což se v jisté míře odráží i na jejich váze. Dále z výzkumu plyne, že se převážná většina respondentů, zejména chlapců, věnuje různým sportovním aktivitám více než dívky, a přesto je i u nich hodnota BMI vysoká. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací jak pro rodiče, tak pedagogy.
|
host ::
RSS.