|
|
Osobní zkušenosti a znalosti v oblasti předlékařské první pomoci vybraných pedagogických pracovníků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami
Vojířová, Jana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou předlékařské první pomoci, zkušenostmi a znalostmi pedagogických pracovníků v této oblasti. Hlavním cílem teoretické části bylo vymezit pojmy a postupy předlékařské první pomoci. Cíle praktické části se zaměřovaly na zjištění osobních zkušeností s poskytováním předlékařské první pomoci vybraných pedagogických pracovníků Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami, a také na zjištění jejich znalostí v této oblasti. Sběr dat proběhl kvalitativní formou metodou rozhovoru. Získaná data byla následně vyhodnocena a byly z nich vyvozeny doporučení pro praxi. Bylo zjištěno, že všichni vybraní pedagogičtí pracovníci se již někdy setkali se situací, ve které bylo nezbytné poskytnout předlékařskou první pomoc. Druhým důležitým zjištěním je, že respondenti mají výborné teoretické znalosti. Na těchto výsledcích se mimo jiné ukazuje pozitivní vliv pravidelných kurzů/školení v první pomoci poskytovaných stávajícím zaměstnavatelem, kterých se opakovaně účastní 84 % respondentů.
|
|
|
Akutní intoxikace v přednemocniční neodkladné péči
KUTLÁK, Ondřej
Tato bakalářská práce na téma Akutní intoxikace v přednemocniční neodkladné péči je rozdělena na dvě části. Teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je z počátku zaměřena na příčiny akutních intoxikací a vlivy na lidský organismus. Nejvíce prostoru je věnováno vybraným druhům intoxikací a jejich terapii. Pro výzkumnou část byl stanoven Cíl 1: Zmapovat úroveň teoretických vědomostí zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče u intoxikovaných osob. Na podkladě tohoto cíle byly určeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Jakým způsobem postupují z pohledu diferenciální diagnostiky zdravotničtí záchranáři při péči o intoxikovaného pacienta? Výzkumná otázka 2: Jakým způsobem postupují z pohledu terapie zdravotničtí záchranáři při péči o intoxikovaného pacienta? K získání potřebných dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů s 8 zdravotnickými záchranáři vykonávajícími svou profesi u Zdravotnické záchranné služby v Písku a Českém Krumlově. Získaná data byla rozdělena do 12 kategorií. Sumarizace výzkumného šetření poukázala na dostatečnou znalost klinických projevů vybraných akutních intoxikací uvedených v praktické části této práce. Další zkoumanou skupinou byla terapie vybraných akutních intoxikací uvedených v praktické části této práce. Výzkumné šetření poukázalo, že znalosti terapie akutních intoxikací jsou průměrné. Vzhledem k tomu, že jsou patřičné znalosti zdravotnických záchranářů nutné ke zvládání této profese považuji za důležité jejich periodické prověřování.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o zraněné na motocyklu při dopravních nehodách
SEIDL, Miroslav
V současné době dochází každý den na našich silnicích k velkému počtu dopravních nehod. Některé nehody jsou provázeny velmi vážnými poraněními, která je potřeba rychle a správně ošetřit. Poslední roky jsou právě v této skupině vážně zraněných ve velké míře motocyklisté a jejich počet i nadále stoupá. Posádka přivolané zdravotnické záchranné služby musí na místě nehody podat správnou a rychlou první pomoc většinou mladému člověku, kdy často rozhodují o životě, případně jeho další kvalitě. Záchranáři musí umět správně sejmout ochrannou přilbu, stabilizovat základní životní funkce pacienta a diagnostikovat případný šok nebo polytrauma. Ne všechna poranění jsou přitom záchranáři schopni s dostupnou technikou diagnostikovat na místě. Ve vzrůstající tendenci této nehodovosti je dobrý výsledek zaručen především za podmínek, kdy jsou členové výjezdových týmů kontinuálně vzděláváni v této specifické problematice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku přednemocniční neodkladné péče o zraněné na motocyklu při dopravních nehodách a vytvořit standard pro ošetření takto zraněných posádkou zdravotnické záchranné služby. Výzkumný soubor tvořili pracovníci Zdravotní záchranné služby Jihočeského kraje a pracovníci Traumatologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou řízeného rozhovoru a sekundární analýzou dat. Výzkum proběhl v březnu 2010. Na základě provedeného výzkumu byly stanoveny následující hypotézy a vytvořen standard pro ošetření poraněného motocyklisty posádkou zdravotní záchranné služby. Hypotéza 1: Pracovníci zdravotní záchranné služby využívají správně imobilizační pomůcky u poraněných motocyklistů. Hypotéza 2: Pracovníci zdravotní záchranné služby neumí správně sejmout poraněnému motocyklistovi ochrannou přilbu.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
host ::
RSS.