|
|
Využití rekvalifikací uchazečů o zaměstnání pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
VYBÍRALOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je rekvalifikace jako jedna z forem celoživotního vzdělávání a její zasazení do celkového kontextu politiky zaměstnanosti a trhu práce v České republice. Od ledna 2012 byl na úřadech práce České republiky využíván nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - zvolená rekvalifikace. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání si sám volí rekvalifikaci (pracovní činnost), kterou potřebuje ke svému uplatnění na trhu práce a rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. Jedná se zejména o netypické kurzy, které běžně Úřad práce České republiky nenabízí, a který většinou vede k podnikání v daném oboru. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na porovnání, kolik uchazečů o zaměstnání touto novou rekvalifikací v okrese Jindřichův Hradec prošlo a zda je motivuje více než klasická rekvalifikace, kterou uchazečům nabízí úřad práce. Cílem této práce byla analýza využívání nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v Jihočeském kraji. Konkrétně jsem si vybrala okres, ve kterém žiji, tedy Jindřichův Hradec. V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala především tématy pasivní či aktivní politiky zaměstnanosti, více se zaměřila na rekvalifikace a s ní spojené pojmy. Dále jsem popsala Úřad práce České republiky a jeho Kontaktní pracoviště v Jindřichově Hradci, situaci tohoto okresu na trhu práce a práci s uchazeči o zaměstnání. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz jsem si vybrala kombinaci analýzy dat Úřadu práce České republiky a kvalitativního výzkumu. Konkrétně jsem využila data na základě podkladů Úřadu práce České republiky za roky 2008-2012 a polořízené rozhovory, které měly podpořit analýzu dat. Tyto rozhovory byly vedeny v březnu 2013 se 3 respondenty spadajícími do evidence Kontaktního pracoviště Úřadu práce v Jindřichově Hradci. Každý z nich si zvolil jiný typ zvolené rekvalifikace. Mým hlavním cílem bylo především porovnat, zda je zvolená rekvalifikace účinnější a motivující více než klasická, zprostředkovaná úřadem práce. Dále jsem se zaměřila na srovnání financování rekvalifikací ze státního rozpočtu a z rozpočtu Evropského sociálního fondu. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy a 1 výzkumná otázka. Hypotéza č. 1: Zvolená rekvalifikace uchazeče přispívá ke zvýšení uplatnitelnosti uchazečů o zaměstnání. Hypotéza č. 2: Prostředky z evropských fondů prokazatelně přispívají k vyššímu počtu uchazečů - rekvalifikantů. Výzkumná otázka: Motivuje možnost rekvalifikace uchazeče o zaměstnání ke změně dosavadní kvalifikace? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že hypotéza č. 1 se potvrdila a hypotéza č. 2 také. Tato práce by mohla pomoct ke zvýšení informovanosti o jednom z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti - rekvalifikaci a dále sloužit jako studijní literatura pro studenty. Také může poskytnout zpětnou vazbu krajské pobočce Úřadu práce České republiky v Českých Budějovicích o názorech uchazečů na rekvalifikaci.
|
|
|
Využití rekvalifikací na úřadech práce pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
SUKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se věnuje využití rekvalifikací na úřadech práce, čímž by měla být zvýšena uplatnitelnost uchazečů a zájemců o zaměstnání na trhu práce. Úvodní část práce je zaměřena na teoretické vymezení této problematiky, včetně souvisejících témat. Prvním hlavním cílem výzkumu je zmapování názorů uchazečů a zájemců o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ve Strakonicích na uplatnitelnost příjemců rekvalifikace na trhu práce.. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat je použito kvantitativního šetření, metoda dotazování, technika dotazník. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Příjemci rekvalifikace hodnotí rekvalifikaci jako méně účelnou než uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří tuto službu zatím nevyužívali. Hypotéza 2: Uchazeči a zájemci o zaměstnání shledávají jako dostupnější nespecifickou rekvalifikaci než rekvalifikaci specifickou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že hypotéza 2 se potvrdila, zatímco hypotéza 1 potvrzena nebyla. Druhým hlavním cílem je zmapovat názory poradců na úřadech práce na využití rekvalifikací. Výzkum byl doplněn kvalitativním šetřením, při kterém byla použita metoda dotazování, technika polořízený rozhovor. Rozhovory byly vedeny s odbornými pracovníky na úřadech práce, které se rekvalifikacemi zabývají. Bylo zjišťováno, jakým způsobem jsou rekvalifikace prováděny a jaký mají názor na jejich význam. Rozhovory byly prováděny face to face. Z kvalitativního šetření vzešla hypotéza. Hypotéza 3: Zaměstnankyně úřadu práce hodnotí rekvalifikaci pozitivně nejen proto, že příjemci získávají nové znalosti a dovednosti, ale i proto že podpoří jejich psychiku, která je při hledání zaměstnání také velice důležitá.
|
host ::
RSS.