|
|
Duševní zdraví vychovatelek ve školní družině
SICHINGEROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou duševního zdraví vychovatelek působících ve školních družinách. Cílem této práce je zjistit, jak o své duševní zdraví vychovatelky pečují, co jim pomáhá, jak se vypořádávají se stresem a zda mají osobní zkušenost se syndromem vyhořením. Práce je strukturována do teoretické a praktické části. V teoretické části se zaměřuji na základní charakteristiku školní družiny a povolání vychovatelky. Podrobněji pak zkoumám oblast duševního zdraví a duševní hygieny. Dále se věnuji stresu a syndromu vyhoření. Praktická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Pro analýzu dat byla použita metoda zakotvené teorie. V závěru práce jsou prezentovány a shrnuty hlavní výsledky získané z kvalitativního šetření.
|
|
|
Duševní hygiena jako součást osobnostního rozvoje učitelů v MŠ
HUNYADYOVÁ, Eva
Tato práce se věnuje tématu psychohygieny, přičemž nahlíží tento obor z perspektivy jeho možností přispět k osobnostnímu růstu učitelek mateřských škol. Teoretická část proto nejprve popisuje roli psychohygieny učitelek ve vzdělávání a výchově dětí a propojuje ji s jejich profesními kompetencemi. V dalších kapitolách se pak zabývá vybranými oblastmi, které mají potenciál rozvoje osobnosti. Patří sem sebevýchova, seberealizace, rozvoj resilience a životospráva. Jedna z kapitol je věnována také stresu a syndromu vyhoření spojenému s profesí učitele a způsobům jejich zvládání. Navazující praktická část práce seznamuje s výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo podniknout sondu do postojů a praktikování psychohygieny učitelkami mateřských škol. Dále zjistit jakou vnímají podporu v oblasti udržování dobrého psychického zdraví a zaměřit se na to, jak učitelky reflektují působení vlastního rozpoložení na klima ve třídě. K realizaci výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup metodou hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti u sociálních pracovníků
FORMÁNKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je soustředěna na percepci pracovní zátěže a spokojenosti sociálních pracovníků. Dále se zaměřuje na pracovní a psychickou zátěž sociálních pracovníků, její kompenzaci a udržitelnou motivační složku této profese. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je blíže uvedena profese sociálního pracovníka definovaná zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a s ní spojené základní pojmy. Rozpracovány jsou pak oblasti zaměřené na pracovní a psychickou zátěž, syndrom vyhoření, motivaci a odměňování sociálních pracovníků a s tím spojenou spokojenost. V neposlední řadě je zde rozpracována oblast zaměřená na zvládání a prevenci psychické a pracovní zátěže. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Data byla střádána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s deseti sociálními pracovníky různorodých organizací v České republice. Hlavním cílem analytické části této práce je zdůraznit pracovní a psychickou zátěž sociálních pracovníků a zjistit, jaký vliv má tato zátěž na jejich profesní i soukromou životní stránku. Výzkumné otázky byly zaměřeny především na motivaci a odměňování sociálních pracovníků, percepci konkrétních stresorů a pracovní zátěže, ale také na působení sociální a rodinné sféry, a především pracovního kolektivu. V návaznosti na poskytnuté rozhovory bylo možné poukázat na současnou percepci výkonu profese sociálního pracovníka. Přínosná by tato práce mohla být pro studenty oboru Sociální práce. Mohla by být vhledem na současnou percepci profese sociálního pracovníka z reálného a praktického pohledu. Výsledek této bakalářské práce může také poskytnout náhled na současný stav pracovní a psychické zátěže sociálních pracovníků a poukázat na možnou optimalizaci prevence psychických potíží spojených s výkonem této profese.
|
host ::
RSS.