|
|
Pohled rodičky na roli otce v průběhu těhotenství a při porodu.
Honetschlägerová, Lucie ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kolek, Petr (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je pohled rodičky na roli otce v průběhu těhotenství a při porodu. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá stručně historií této problematiky, přípravami v průběhu těhotenství na zcela jiný život, jaký význam mají psychoprofylaktické kurzy, pozitiva a negativa otcovy přítomnosti u porodu a jaké jsou role partnera u porodu. Hlavním cílem praktické části bylo zjistit, zda aktivní či pasivní pomoct partnera v průběhu těhotenství ovlivnila psychický stav ženy, zda partneři navštěvují psychoprofylaktické kurzy, jak rodičky hodnotí přítomnost partnera u porodu, jaké role splňoval partner u porodu a zdali společná účast u porodu měla vliv na jejich vzájemný vztah. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány ženám, které měly partnera u porodu. Výzkumem bylo zjištěno, že většina dotazovaných žen si nemůže stěžovat na nedostatek pozornosti ze strany partnerů, ať už se jedná o těhotenství chtěné či nechtěné. Z výzkumu také vyplývá, že vesměs u všech dotazovaných žen byla přítomnost otce u porodu přáním oboustranným. V menšině případů se jednalo o přání ze strany žen, kdy jim partneři vyhověli. Dalším poznatkem z mého výzkumu je zjištění, že ženy nepovažují za...
|
|
|
Pohled rodičky na roli otce v průběhu těhotenství a při porodu.
Honetschlägerová, Lucie ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kolek, Petr (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je pohled rodičky na roli otce v průběhu těhotenství a při porodu. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá stručně historií této problematiky, přípravami v průběhu těhotenství na zcela jiný život, jaký význam mají psychoprofylaktické kurzy, pozitiva a negativa otcovy přítomnosti u porodu a jaké jsou role partnera u porodu. Hlavním cílem praktické části bylo zjistit, zda aktivní či pasivní pomoct partnera v průběhu těhotenství ovlivnila psychický stav ženy, zda partneři navštěvují psychoprofylaktické kurzy, jak rodičky hodnotí přítomnost partnera u porodu, jaké role splňoval partner u porodu a zdali společná účast u porodu měla vliv na jejich vzájemný vztah. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány ženám, které měly partnera u porodu. Výzkumem bylo zjištěno, že většina dotazovaných žen si nemůže stěžovat na nedostatek pozornosti ze strany partnerů, ať už se jedná o těhotenství chtěné či nechtěné. Z výzkumu také vyplývá, že vesměs u všech dotazovaných žen byla přítomnost otce u porodu přáním oboustranným. V menšině případů se jednalo o přání ze strany žen, kdy jim partneři vyhověli. Dalším poznatkem z mého výzkumu je zjištění, že ženy nepovažují za...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o rodičku a novorozence v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
KADEŘÁBEK, Petr
Ošetřovatelskou péči o rodičku a novorozence vykonává jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nelékařský zdravotnický pracovník. Nelékařským zdravotnickým pracovníkem se rozumí všeobecná sestra se specializací, nebo zdravotnický záchranář. Zdravotnický záchranář se může během své praxe setkat s probíhajícím, nebo dokončeným porodem mimo nemocniční prostředí. Má k dispozici pouze porodnický balíček a jiné standardní vybavení vozu zdravotnické záchranné služby. I přes tento handicap oproti nemocničnímu zařízení musí zdravotnický záchranář, stejně jako v jiných akutních situacích odvést profesionální výkon. Poskytnout matce a novorozenci maximální péči a především minimalizovat ohrožení jejich života. Jeho úkolem je proto být adekvátně teoreticky a prakticky připraven k odvedení porodu v terénu včetně následné ošetřovatelské péče o rodičku a novorozence mimo zdravotnické zařízení. Bakalářská práce na téma ,,Ošetřovatelská péče o rodičku a novorozence v podmínkách přednemocniční neodkladné péče" je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá probíhajícím porodem mimo nemocniční zařízení za přítomnosti zdravotnického záchranáře bez dočasné přítomnosti lékaře záchranné služby. Mezi hlavní body v této bakalářské práci patří vybavení vozu zdravotnické záchranné služby k porodu, vyšetření rodičky, transport rodičky a plodu in utero, tedy v děloze do nemocničního zařízení, odvedení porodu v mimonemocničním prostředí a následná ošetřovatelská péče o rodičku a novorozence. Z důvodu obsáhlosti daného tématu se zabývám výhradně fyziologickým porodem a nezahrnuji veškeré komplikace, které mohou porod provázet. Výzkumná část bakalářské práce si kladla za cíle zmapovat teoretické znalosti a tím i praktické zkušenosti zdravotnických záchranářů s již probíhajícím porodem v přednemocničních podmínkách, včetně následné ošetřovatelské péče o matku a novorozence. V souvislosti s cíli byla stanovena hypotéza, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné teoretické znalosti v souvislosti s již probíhajícím porodem včetně následné ošetřovatelské péče o matku a novorozence. V této práci byl uplatněn kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazník. Jako techniku dotazování byl použit tištěný standardizovaný dotazník, který byl anonymní. Dotazníková data byla získávána od února do března 2013. Cílovou skupinou byli zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Velikost zkoumaného vzorku činil 102 osob. Pro potvrzení dané hypotézy byla určena konkrétní oblast otázek se sedmnácti otázkami zaměřenými na ošetřovatelskou péči o rodičku a novorozence. Odpovědi na tyto otázky byly sečteny, zpracovány a vyhodnoceny SPSS programem a následně vloženy do přehledných tabulek. Každá otázka byla následně statisticky vyhodnocena chí - kvadrát testem. Dostatečná úroveň teoretických znalostí byla prokázána pouze u deseti otázek, zbylých sedm otázek nedosahovalo určené dostatečné hladiny statistické významnosti. Z výzkumného šetření tedy vyplývá, že zdravotničtí záchranáři nemají dostatečné teoretické znalosti a tím tedy byla stanovená hypotéza zamítnuta. Příčinou tohoto zjištění je pravděpodobně nízká četnost porodnických situací v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Tato práce by především měla posloužit studentům a zdravotnickým záchranářům, jako zdroj a souhrn potřebných informací zejména v oblasti porodu v přednemocniční neodkladné péči a ošetřovatelské péče o rodičku a novorozence. Výsledky výzkumného šetření by mohly být prvotním impulsem pro zavedení odborných seminářů obsahující teoretickou část ale i praktický nácvik zaměřených na porodnické situace v přednemocničních podmínkách.
|
|
|
Komunikace na porodním sále
MELÍŠKOVÁ, Jana
Vzhledem k tomu,jak je období těhotenství a porodu významné pro ženu,je důležitost komunikace zásadním bodem, který přispívá ke zdárnému průběhu a zvládnutí tohoto nelehkého období. Vhodně vedená a správná komunikace je prevencí nepochopení a následného nedorozumění mezi klientem a zdravotníkem. Všichni máme potřebu komunikovat, zvláště, jsme-li ve zdravotnickém zařízení a čekáme ze strany zdravotníků slova vysvětlení, povzbuzení a útěchy. Teoretická část práce se zabývá komunikací porodní asistentky s rodičkou. Obecná část shrnuje komunikaci na porodním sále a uvádí také bolest a předporodní přípravu, činitele, které ovlivňují komunikaci. Hlavními cíly práce bylo zjistit, jaký vliv má předporodní příprava na komunikaci rodičky a zdravotnického personálu v průběhu porodu, dále zjistit, zda jsou porodní asistentky u rodiček schopny adekvátně reagovat na stavy provázející porod, a zda je zvládání komunikace s rodičkami podmíněno zkušenostmi porodních asistentek. Na základě provedeného výzkumu se podařilo cíle splnit. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvalitativního výzkumu, metoda rozhovoru. Rozhovor byl uskutečněn s osmi porodními asistentkami, z nichž čtyři pracovaly déle jak deset let na porodním sále, a ostatní porodní asistentky měly praxi na porodním sále jeden rok. Dále rozhovor probíhal s osmi rodičkami druhý den po porodu. Čtyři z nich rodily poprvé a čtyři počtvrté. Rozhovor byl sestaven tak, abychom si mohli odpovědět na výzkumné otázky: 1. Jak hodnotí porodní asistentky vliv předporodní přípravy na komunikaci s rodičkami v průběhu porodu? Na tuto otázku odpověděly porodní asistentky převážně kladně. Rodičky s předporodní přípravou komunikují lépe, mají více znalostí a dovedností. 2. Jak rodičky vnímají komunikaci na porodním sále? Rodičky vnímají komunikaci od prvního kontaktu na porodním sále pozitivně, vyzdvihují především ochotu, trpělivost, zájem, profesionalitu a lidský přístup zdravotnického personálu. 3. Mají porodní asistentky dostatek znalostí a zkušeností s komunikací na porodním sále? Porodní asistentky s délkou praxe deset a více let mají dostatek znalostí a zkušeností, porodním asistentkám s roční délkou praxe na porodním sále zkušenosti chybí. Tato práce se pokusila nastínit problematiku komunikace v porodní asistenci. Může být určena jak studentkám a medikům tohoto oboru, tak porodním asistentkám a lékařům k nahlédnutí a posouzení komunikačních schopností a dovedností a jako zdroj informací ke zlepšení komunikace v porodní asistenci.
|
host ::
RSS.