|
|
Samovolná obnova drobných mokřadů na orné půdě.
VITTEK, Petr
V této práci byla sledována spontánní obnova mokřadů na orné půdě v části Jihočeského kraje. Hlavním cílem bylo zjistit kolonizaci těchto míst rostlinami ve vztahu k charakteru stanoviště a jeho okolí (stáří a velikost mokřadu, vzdálenost od okraje pole a vzdálenost od trvalého mokřadu). Data byla sbírána během tří sezón (2011, 2012 a 2013) a vyhodnocena použitím lineární regrese a ordinačních metod (DCA, CCA). Nebyl nalezen průkazný vliv vzdálenosti od trvalého mokřadu a vzdálenosti okraje pole na druhové složení nově vzniklého mokřadu, avšak určité trendy zjištěny byly. Vliv stáří mokřadů na druhové složení byl prokázán. Celkově se ukázalo, že spontánní obnova mokřadů na orné půdě je možná.
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na anatomickou stavbu listu ostřice štíhlé
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Tato práce je součástí projektu GA ČR 526/06/0276, který sleduje vliv eutrofizace mokrých luk na interakci půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku. Jejím cílem bylo určit rozdíly v anatomické stavbě listu ostřice štíhlé v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamerské louky s minerální půdou. Vliv hnojení byl sledován na plochách, na které byla aplikována dávka minerálního hnojiva: 300 kg NPK .ha-2 (varianta HIGH) a na plochách kontrolních, které nebyly hnojeny (varianta NO). Hnojení probíhalo v letech 2006 {--} 2008. V roce 2009 hnojení neproběhlo kvůli dlouhotrvající záplavě. Listy C. acuta byly hypostomatické. Na Hamerských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 724 {$\pm$} 88 mm-2 ve variantě nehnojené a 820 {$\pm$} 130 mm-2 ve variantě hnojené. Na Záblatských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 872{$\pm$}114 mm-2 ve variantě nehnojené a 849{$\pm$}125 mm-2 ve variantě hnojené.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu obratlovců - modelová skupina ptáci
SOBÍŠKOVÁ, Kateřina
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity byli zvoleni ptáci, kteří díky své schopnosti přizpůsobit se indukují kvalitu životního prostředí. Úkolem této práce bylo zjistit a porovnat biodiverzitu ornitofauny na různým způsobem zrekultivovaných plochách výsypek Sokolovské hnědouhelné pánve. Byla zvolena jednoduchá metoda vizuálního a akustického pozorování, při které lze většinu druhů bezpečně určit do druhů, bez rušivých zásahů do jejich populací. Celkem bylo zaznamenáno 19 ptačích druhů. Jako druhově nejpestřejší se jevily plochy rekultivované hydricky , pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Z výsledků plyne, že mokřady jsou velmi důležité, nejen pro vodní režim a kvalitu vody rekultivovaných oblastí, ale také pro jejich biodiverzitu.
|
|
| |
|
|
Vliv živinové zátěže na rhizosférní efekt v mokřadních půdách
BURIANOVÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá zvýšeným vstupem živin do mokřadních ekosystémů. Studovanými lokalitami byly Záblatské louky na organické půdě a Hamr na minerální půdě, obě lokality se vyskytují v CHKO Třeboňsko. V této práci byl sledován efekt eutrofizace na počty bakterií a koncentrace Ctot a Ntot v rhizosférní a volné půdě. Zároveň byly sledovány změny v koncentracích Norg,N-NH4 a N-NO3.Změny těchto parametrů byly sledovány během vegetačních sezon 2006-2007.
|
|
| |
|
|
Úloha mokřadů v uhlíkovém cyklu
Dušek, Jiří ; Vavrušková, Michaela ; Čížková, Hana
Zvýšení vázaní (sekvestrace) uhlíku v mokřadním ekosystému lze docílit podporou anaerobních procesů které se podílejí na dlouhodobé akumulaci organického uhlíku v půdě, tj. hromadění organických látek v zaplavené neprovzdušněné půdě. Mokřady mohou za vhodného managementu sloužit jako uhlíkový sink ("vazač"). Omezení rychlosti dekompozice je možno dosáhnout dlouhodobě vysokou vodní hladinou (omezení přístupu kyslíku) a současně ochranou před eutrofizací (tj. před nadbytkem dusíku a fosforu). V mokřadních ekosystémech, které jsou hospodářsky využívané, je nutno optimalizovat sklizňový režim tak, aby nedocházelo narušení vodního cyklu mokřadu nebo jeho poškození sklízecí mechanizací.
|
|
|
Retence živin v nivách
Vymazal, Jan
V nivních systémech dochází k velmi intenzivním transformacím dusíku a fosforu. Intenzita těchto procesů je ale velmi často vázána na klimatické a geomorfologické podmínky a podstatnou roli může hrát i složení vegetačního pokryvu. Nejvýznamnějším procesem, který odstraňuje dusík ze záplavové vody je denitrifikace, která probíhá v sedimentech a ve vrstvě stařiny a detritu na povrchu sedimentů. Významná může být i kumulace dusíku (a fosforu) v nadzemních částech rostlin. Tento proces však neodstraňuje živiny ze systému, pokud není biomasa sklízena. Fosfor je, kromě ukládání do biomasy, zadržován v nivách především vázáním na naplavené půdní částice a stávající sedimenty.
|
|
| |
|
|
Ekosystémové služby říční nivy
Pithart, David ; Benedová, Zdeňka ; Křováková, Kateřina
Sborník obsahuje příspěvky, týkající se funkcí říční nivy v krajině. Zabývá se konceptem ekosystémových služeb, problematikou retence vody, živin a uhlíku, biodiversitou, morfologií a vývojem niv, hydrologickými aspekty říčních aluvií, vodohospodářskou politikou a revitalizacemi.
|
host ::
RSS.