|
|
Možnosti zlepšení kvality vody v chovu ryb pomocí plovoucích mokřadů - přehledová studie
JINDRA, Tomáš
Bakalářská práce pojednává o technologii plovoucích mokřadů, jejichž výstavba by mohla vést ke zlepšování kvality vody v rybnících. Cílem bylo popsat dosavadní způsoby čištění vod využívající mokřady s povrchovým a podpovrchovým průtokem vody (kořenové čistírny). Dále pak popsat způsob dočišťování v biologických nádržích. Jednou ze stěžejních kapitol je samotná problematika výstavby umělého plovoucího mokřadu. Při výstavbě se často klade důraz na poměr nákladů a funkčnosti. Opomíjí se však, že ne všechny materiály mají pozitivní vliv na vodní zdroje, jako např. umělé a plastické materiály. Pokud je možné, tak by měli být upřednostněny přírodní biodegradabilní materiály, které jsou neškodné životnímu prostředí a často jsou i snazší na manipulaci. Navíc se mohou v prostředí nechat rozložit a ušetří se náklady za jejich likvidaci. V rámci bakalářské práce byl vypracován i seznam vhodných druhů mokřadních rostlin se zaměřením na druhy schopné růstu a přežití v našich klimatických podmínkách. Výběr druhů je závislý na tom, jaký je původní habitat rostlin. Vzhledem k nízké průhlednosti vody v rybnících se jeví jako vhodné vynořené a plovoucí druhy rostlin, mezi které patří např. rákos obecný (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), orobince (Typha spp.), zblochan vodní (Glyceria maxima), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a okřehek (Lemna spp.) Nyní jsou rybníky s chovem ryb v neudržitelném stavu. Do budoucna lze očekávat, že limitujícím faktorem produkce ryb se stane kvalita vody. Významnou roli v jejím zlepšení by mohly sehrát plovoucí mokřady.
|
|
|
Podzemní biomasa ostřice štíhlé (\kur{Carex acuta\kur{}}) v travinném mokřadu
NEŠPOR, Marek
Diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151"Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště". Cílem práce je zhodnotit sezónní dynamiku podzemní biomasy ostřice štíhlé v modelovém travinném mokřadu (Mokré Louky u Třeboně). Odběry podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. V roce 2014 byly stanoveny čtyři odběry, při každém byla vybrána tři odběrová místa. Z každého místa byly odebrány pomocí rýče tři bulty ostřice štíhlé (Carex acuta) a tři vzorky zeminy v bezprostředním okolí odběru bultu. Živé kořeny převažovaly nad odumřelými ve všech odběrech. Jejich celková hmotnost v průběhu roku mírně kolísala . Poměr živých kořenů vůči odumřelým se výrazně nelišil. V bultu se vyskytovalo větší množství živých kořenů než pod bultem. Vodní kořeny tvořily pouze malou část živých kořenů v bultu ve všech odběrech. Výrazné zvýšení celkové hmotnosti kořenů v odběru 21.10. 2014, v porovnání s odběrem 5.8. 2014, bylo způsobeno větším podílem podzemních částí ostatních rostlin. Nadzemní části odnoží v průběhu roku rostly a přibývaly na hmotnosti. Největší hmotnost odnoží byla zaznamenána 5.8. 2014. Při jarním odběru 25.3. 2014 nebyly zaznamenány žádné odumřelé odnože. Hmotnost odumřelých odnoží byla převážně podobná ve všech odběrech. Objemový obsah vody půdních válečků v (%) byl zpravidla vyšší ve vrchních vrstvách půdy. Oběmová hmotnost půdy byla téměř shodná na všech odběrovýchlokalitách, až na vrchní vrstvu na lokalitě 1, kde byla průměrná oběmová hmotnost půdy znatelně nižší.
|
|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
host ::
RSS.