|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Pracovní strategie sester na řídích pozicích
MARKOVÁ, Eva
Disertační práce "Pracovní strategie sester na řídících pozicích" se zabývá problematikou profesní dráhy a manažerské pozice vedoucí sestry. Vzhledem ke změnám v oblasti zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, ale i v souvislosti s otázkou pracovního uplatnění žen na trhu práce obecně, je důležité blíže poznat názory, ambice a motivace sester a jejich pracovní strategie na manažerských pozicích. Taktéž aspekty skloubení jejich rodinných a pracovních rolí, neboť v podstatě jde o momenty do značné míry určující postavení většiny žen v našich pracovních podmínkách. Řízení ošetřovatelského personálu a ošetřovatelské péče je v České republice totiž pozicí typickou pro ženy, které se přizpůsobují daným pravidlům organizace práce a hierarchické struktuře zdravotnických organizací. Cílem disertační práce tedy je pokusit se koncipovat takový úhel pohledu, který by umožnil lépe porozumět hodnotám a postojům vedoucích sester. Nezbytnou součástí tohoto náhledu je pochopit, jak se vyvíjely jejich kariérní dráhy, identifikovat jejich styly vedení a řízení ošetřovatelského týmu, jakož i zmapovat, jak se prolínají a vzájemně ovlivňují jejich životní a pracovní dráhy. V tomto procesu odkrývání dlouhodobé pracovní strategie vedoucích sester je významným zdrojem poznání současně i subjektivní reflexe těchto kontextů samotnými sestrami. Proto v rámci analýzy profesního života vedoucích sester byl nejprve popsán vývoj funkce sestry-manažerky, konkrétně pozice vrchní sestry a staniční sestry, a prezentovány závěry řady výzkumných studií, které se touto problematikou zabývaly. Dále byla analyzována specifika managementu v podmínkách ošetřovatelské péče, včetně jeho proměn po roce 1989, a taktéž možnosti vzdělávání sester-manažerek. Konečně byla realizována též empirická sonda do zkoumané problematiky. Data získaná technikou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými vrchními sestrami ve fakultních nemocnicích byla integrována za pomoci jednoho z klasických kvalitativních přístupů, prostřednictvím tzv. metody zakotvené teorie. Na základě provedené analýzy dat byl vytvořen model profesního paradigmatu, který dosvědčuje, že vrchní sestra prochází několika fázemi profesní kariéry, jež byly obrazně nazvány: Hledání oboru, Kolečko (střídání ošetřovatelských oborů a pracovišť), Z nouze ctnost (situace, kdy sestra vychovávající dítě, zvolí pracoviště s takovým režimem, který tuto péči dovoluje) a Ukotvení v ošetřovatelském oboru. Od fáze Ukotvení v ošetřovatelském oboru se potom odvíjí manažerská kariéra sestry. Životní příběhy vrchních sester, vystavěné na základě informací z kvalitativních rozhovorů, obsahují faktory, které se ukazují být predisponující pro manažerskou pozici. V neposlední řadě jde i o některé imprintingové aspekty z období dětství a dospívání (např. počet sourozenců, důvod volby studia). Sestra se stává po určité době vedoucí směny nebo zástupkyní staniční sestry a posléze staniční a vrchní sestrou. V této pozici používá podle okolností kombinaci několika manažerských stylů jako autoritativní, demokratický a konzultativní. Teoretický model profesního paradigmatu vrchních sester, zkonstruovaný na základě analýz empirických dat, otevírá cestu k dalšímu zkoumání, ve kterém bude případně možné prověřit některé detailnější konsekvence, např. průběh profesní dráhy sester, jejich styly řízení ad.Získané a utříděné poznatky přispívají k obohacení současného stavu poznání určitých segmentů problematiky ošetřovatelství. Top management zdravotnických organizací jich např. může využít při plánování a realizaci některých opatření v oblasti řízení lidských zdrojů a vzdělávací instituce pro lepší a přesnější nastavení vzdělávacích konceptů budoucích vedoucích sester.
|
|
|
Hlášení sester a sesterská vizita v praxi.
NOVÁKOVÁ, Jana
Sesterská vizita i hlášení sester jsou nedílnou součástí ošetřovatelské profese. V obou případech došlo v posledních letech k nemalým změnám, které je nutné, aby sestry, jako pěčovatelky o zdraví pacienta/klienta vnímaly. Výsledky práce bych ráda poskytla zdravotnickým zařízením, jež na výzkumu spolupracovaly. Diplomová práce by měla sloužit, jako rozšiřující informace o změnách v oblasti pojetí sesterských vizit a hlášení sester.
|
|
|
Podíl staničních a vrchních sester na kvalitě ošetřovatelské péče
NEKLOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá podílem staničních a vrchních sester na kvalitě ošetřovatelské péče. Teoretická část je tematicky členěna na tři části. První z nich pojednává o staničních a vrchních sestrách jako součásti ošetřovatelského managementu. Další se věnuje využití manažerských funkcí v činnosti těchto sester manažerek v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče. Poslední se zaměřuje na problematiku kvality ošetřovatelské péče. Cílem 1 bylo zmapovat oblasti působnosti staničních a vrchních sester vzhledem ke kvalitě ošetřovatelské péče. Cílem 2 bylo identifikovat klíčové problémy bránící staničním a vrchním sestrám zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče Cílem 3 bylo analyzovat spolupráci staničních a vrchních sester vzhledem ke kvalitě ošetřovatelské péče. Pro účely kvalitativního výzkumného šetření jsme stanovili 6 výzkumných otázek: 1. V jakých oblastech se podílejí staniční sestry FN Plzeň na kvalitě ošetřovatelské péče? 2. Jaké překážky brání staničním sestrám FN Plzeň podílet se na kontinuálním zvyšování kvality ošetřovatelské péče? 3. Jakým způsobem spolupracují staniční sestry s vrchními sestrami ve FN Plzeň v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče? 4. V jakých oblastech se podílejí vrchní sestry FN Plzeň na kvalitě ošetřovatelské péče? 5. Existují překážky, které brání vrchním sestrám FN Plzeň podílet se na kontinuálním zvyšování kvality ošetřovatelské péče? 6. Jakým způsobem spolupracují vrchní sestry se staničními sestrami ve FN Plzeň v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče? Sběr dat probíhal prostřednictvím nestandardizovaných rozhovorů s 10 staničními a 10 vrchními sestrami FN Plzeň. Ke zpracování získaných údajů bylo využito rámcové analýzy. Na podkladě těchto výsledků byly stanoveny odpovědi na výzkumné otázky. Z šetření vyplynulo, že hlavními problémy, které brání staničním a vrchním sestrám ve zvyšování kvality ošetřovatelské péče jsou: neefektivní time-management staničních sester, nedostatečné kompetence staničních sester v oblasti finančního odměňování, nedostatečné využívání nástrojů zvyšování kvality ošetřovatelské péče v praxi staničními i vrchními sestrami, malé zapojení staničních a vrchních sester do tvorby interních standardních postupů, maladaptace zdravotnických pracovníků na změny. Na základě zjištěných nedostatků jsme vypracovali návrh doporučených opatření pro praxi.
|
host ::
RSS.