|
|
Studium regenerace a růstu kořenů pcháče osetu (Cirsium arvense L.)
Čítek, Jaroslav ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Pcháč oset (Cirsium arvense L.) je vytrvalý, hluboce kořenící, bylinný plevel z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae), rozmnožující se generativně i vegetativně. Patří mezi velmi významné plevele, je řazen mezi deset nejvýznamnějších plevelů světa. Mimořádně významným plevelem se stal především pro svoji schopnost osídlovat ornou půdu a vysokou reprodukční a konkurenční schopnost. Cílem práce je vytvoření ucelené informace o biologických vlastnostech pcháče osetu, významných z hlediska jeho reprodukce a schopnosti přežívání na stanovišti. Dále popsat a analyzovat efektivní způsoby jeho regulace, které jsou v současné době používány.
Literární přehled se zabývá biologickými vlastnostmi pcháče osetu. Popisuje jeho význam a škodlivost, morfologii, rozmnožování a šíření. Dále uvádí způsoby jeho přímé a nepřímé regulace.
V experimentální části byla popsána dynamika tvorby listových růžic
a zjišťována schopnost regenerace různě dlouhých řízků kořenových výběžků pcháče osetu, uložených do různých hloubek. Předpokladem pokusu bylo, že celkovou regeneraci pcháče osetu ovlivní jak délka kořenových výběžků, tak i hloubka uložení. Délka kořenových výběžků regeneraci statisticky průkazně ovlivnila, měla vliv na všech pět sledovaných znaků: počet nově vytvořených rostlin (p<0,001), počet lodyh (p=0,046), hmotnost nadzemní (p=0,016) a kořenové (p<0,001) biomasy a délku nově vytvořeného kořenového systému (p<0,001). Vliv hloubky uložení výběžků byl statisticky prokázán u počtu rostlin (p=0,038), počtu lodyh (p<0,001)
a hmotnost kořenového systému (p=0,045). Jedna nádoba vytvořila průměrně
121,5 g celkové biomasy. Nejvíce výběžky dlouhé 8 cm (160,1 g). Rostliny vzešlé z nejkratších fragmentů vytvořily 115,1 g celkové biomasy.
|
|
|
Metody regulace vytrvalých plevelů na orné půdě
NOVOTNÝ, Václav
Vytrvalé plevele se vyznačují především vysokou odolností resp. schopností přizpůsobit se používaným regulačním opatřením, od posklizňových ošetření strniště po předsklizňovou aplikaci herbicidů. Vzhledem k tomu, že výskyt vytrvalých plevelů je mimo jiné určen samotnými vlastnostmi pěstovaných rostlin nebo aplikovanými agrotechnickými postupy, je otázka způsobu řešení zaplevelení orné půdy vytrvalými plevely stále aktuální. Práce je zaměřena na problematiku škodlivosti a výskytu vybraných vytrvalých plevelů, tj. pýru plazivého, pcháče rolního (osetu) a šťovíku tupolistého na vybraném stanovišti. V maloparcelkovém pokusu bylo provedeno sledování, měření početnosti výskytu plevelů a jejich hodnocení z hlediska účinku po aplikaci herbicidních přípravků na tyto vytrvalé plevele, které se vyskytovaly na sledovaných stanovištích v porostu ječmene jarního odrůdy Bojos. Cílem bakalářské práce je rozšíření poznatků z hlediska využití metod regulace vytrvalých plevelů na orné půdě a navrhnout doporučení pro jejich využití v zemědělské praxi.
|
host ::
RSS.