|
|
Vliv změny technologie ustájení a výživy na užitkovost, složení mléka a zdraví dojnic
Kobalčíková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv změny technologie ustájení a krmení při rekonstrukci vazné stáje typu K-174 na volné boxové ustájení. Sledování probíhalo od ledna roku 2015 do únoru 2016. Na základě dat získaných z kontroly užitkovosti (KU) o vyšetření individuálních vzorků mléka (aplikace Milk Profit Data) a hodnot bazénových vzorků byly během jednotlivých měsíců zhodnoceny tyto parametry: celková denní produkce mléka, složky mléka a zdraví dojnic. V září roku 2015 byly dojnice přesunuty z vazného ustájení do provizorních podmínek, kde došlo ke změně v technice krmení, systému ustájení a dojení. Dne 16. prosince 2015 byly dojnice přesunuty do nově zrekonstruované stáje s rybinovou dojírnou. Po ukončení všech stresových vlivů došlo k celkovému zlepšení životních podmínek dojnic. Značně se zlepšila hygiena získávání mléka, tím došlo ke snížení CPM a PSB. To vypovídá i o zlepšení zdravotního stavu dojnic, k čemuž přispěla i změna v technice krmení. Původně jednotlivě zkrmované komponenty byly nahrazeny směsnou krmnou dávkou (TMR). Tím došlo ke stabilizaci bachorového prostředí, což se odrazilo na vyrovnanosti obsahu složek mléka, které na vazném ustájení ukazovaly na chyby ve výživě a s tím spojený výskyt metabolických poruch a onemocnění mléčné žlázy (mastitida). Výsledky práce dokumentují převážně pozitivní vliv změny technologie ustájení, dojení a krmení na hodnocené parametry užitkovosti, kvality a hygieny mléka a také metabolismu dojnic.
|
|
|
Zhodnocení brakace dojnic v systému volného ustájení
KLAP, Martin
Diplomová práce je zaměřena na skot s tržní produkcí mléka a jeho vyřazování z chovu. Hlavním cílem této práce bylo porovnat a vyhodnotit brakaci dojnic v systémech volného ustájení ve dvou na sobě nezávislých chovech v období od roku 2012 až 2014. Diplomová práce dále poskytuje informace o tom, kolik bylo vyřazeno prvotelek a dojnic do 90 dnů po otelení, důvody vyřazení, věk při vyřazení, věk při prvním otelení, pořadí laktace na které byly dojnice vyřazeny a porovnání jednotlivých složek mléka při vyřazení. Práce byla zpracována z datového souboru, který obsahuje informace o ukazatelích 474 jedinců s mléčnou a kombinovanou užitkovostí. Podnik Senagro a.s. Senožaty disponoval čistokrevnými jedinci nebo kříženci se zastoupením hlavního plemene v krvi 51-100 %. V podniku Nečerák Vystrkov jsou chovány pouze čistokrevní jedinci. Z provedeného výzkumu je patrné, že podnik Senagro a.s. Senožaty jednoznačně nesplňuje za celé sledované období brakaci do 30 % z celkového počtu chovaných dojnic, a je výrazně nad tímto procentem, což má za následek ovlivnění rentability podniku. Naopak podnik Nečerák Vystrkov se dle provedeného výzkumu může zařadit mezi podniky, které tuto hranici splňují.
|
|
|
Převod dojnic z vazného ustájení na volné ustájení z hlediska jejich welfare.
KLAP, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na ustájení skotu s tržní produkcí mléka. Cílem této práce bylo stanovit a vyhodnotit vybrané ukazatele welfare na vazném a volném ustájení.Práce byla zpracována z datového souboru, který obsahuje informace o ukazatelích 675 jedinců s mléčnou a kombinovanou užitkovostí chovaných ve dvou odlišných typech zemědělských podniků. Jedná se o dva na sobě nezávislé chovy. Sledovaní jedinci byli čistokrevní nebo kříženci se zastoupením hlavního plemene v krvi 50 - 100 %.Dle provedeného výzkumu a sběru dat je z práce patrné, že vazná stáj se po všech vyhodnocených faktorech stává nevyhovující. Volné ustájení jednoznačně splňuje podmínky pro welfare dojnic.
|
|
|
Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic
DUBOVÁ, Dagmar
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý. Základním předpokladem pro úspěšné využívání dojících robotů je, abychom dojnicím poskytli dostatek kvalitního krmiva, vody a v neposlední řadě pohody. Cílem bakalářské práce bylo porovnat v provozních podmínkách vliv vazného ustájení s dojením do potrubí a volného ustájení s robotickým dojením na základní kategorie chování dojnic, mléčnou užitkovost a reprodukci. Vlastní sledování bylo provedeno v každém systému ustájení po dobu 24 hodin prostřednictvím intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Byly zjišťovány základní životní projevy dojnic, jako je: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Vše bylo hodnoceno v provozních podmínkách na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Práce byla prováděna v zrekonstruované stáji, ve které jsou provozovány oba systémy. V průběhu celého dne se dojnice nejvíce věnovaly ležení 50,33 % ve vazném ustájení a 49,54 % ve volném. Při ustájení na stání se dojnice věnovaly příjmu krmiva 23,78 %, na robotu to bylo 27,05 %. Stání zaujímalo 25,89 % ve vazném ustájení a 19,31 % ve volném. Pohyb byl zaznamenán pouze u dojnic ve volném ustájení a tvořil 4,1 %. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka i v kg bílkovin. Z reprodukčních ukazatelů byla zaznamenána délka inseminačního intervalu u vazného ustájení 129 dní, ve volném 95 dní. U uvázaných dojnic byla délka servis periody 144 dní a u dojnic dojených robotem 109 dní. Byl prokázán pozitivní vliv volného pohybu jak na užitkovost, plodnost, tak i welfare dojnic.
|
host ::
RSS.