|
|
Analýza volebních výsledků proruských politických stran v Estonsku a Lotyšsku
Škodák, Josef ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se věnuje volebním výsledkům proruských politických stran ve dvou státech bývalého SSSR - Estonsku a Lotyšsku. Napětí mezi početnou rusky mluvící menšinou a většinovým obyvatelstvem vytváří silnou etnickou štěpnou linii. Na jejím základě vznikly proruské politické strany, na které se zaměří tato práce. Jejím cílem je vyhodnocení volebních výsledků a nalezení geografické podmíněnosti volební podpory těchto stran v posledních dvou parlamentních volbách. Práce zároveň představuje jednotlivé proruské strany a přibližuje koncept identity rusky mluvící menšiny. V analytické části jsou z volebních výsledků vytvořeny mapy volební podpory a nalezena jádra volební podpory. Práce dále popisuje vývoj volební podpory a zkoumá závislost mezi výsledky proruských stran a národnostním složením. Klíčová slova Proruské strany, Pobaltí, Rusové, volební podpora
|
|
|
Volební geografie SPD
Milev, Matěj ; Ondruška, Michal (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou volební geografie hnutí SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2017 a 2021, a jejím zasazením do kontextu se vzorci prostorového rozložení volebních výsledků ideologicky nejbližších relevantních volebních stran, kterými se ve zkoumaném druhu voleb stalo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v r. 2013 a hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci v r. 2021. Analýza těchto vzorců je zkoumána na úrovni administrativních obvodů obcí za využití metody P. Jehličky a L. Sýkory. Následně je využita analýza podmíněnosti těchto volebních výsledků se sociálně- ekonomickými charakteristikami elektorátu České republiky. K nejvýznamnějším zjištěním patří identifikace vysoké volební podpory SPD v příhraničních oblastech, potvrzení shodných charakteristik této podpory z r. 2017 s hnutím Úsvit a naopak jejich nenalezením ve volbách v r. 2021 s hnutím TSS. Rovněž byla potvrzena pozitivní souvislost volební podpory s podílem nezaměstnanosti a osobami bez maturity.
|
|
|
Proměna sociodemografických charakteristik voličů hnutí ANO a teritoriálního aspektu podpory v letech 2013-2017
Sviták, Matyáš ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Coufalová, Linda (oponent)
SVITÁK, Matyáš. Proměna sociodemografických charakteristik voličů hnutí ANO a teritoriálního aspektu podpory v letech 2013-2017. Praha, 2022. 54 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Abstrakt Bakalářská práce se zabývá proměnou sociodemografických, životně-hodnotových proměnných a teritoriálních aspektů volební podpory u hnutí ANO v období mezi lety 2013 a 2017. Je členěna do tří částí - teoretické, metodologické a analytické. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější rysy populismu, které jsou následně identifikovány ve volební strategii hnutí ANO. Strategie hnutí je nadále detailněji rozebírána; pozornost je věnována také minulým výzkumům zabývajícím se charakteristikami voličů hnutí ANO. Metodologická a analytická část se zaměřuje na sekundární analýzu dat z mezinárodního výzkumného projektu ESS (konkrétně z let 2014 a 2018). Ke zjištění změn v charakteristikách voličů hnutí ANO mezi těmito dvěma lety byla prostřednictvím programu SPSS provedena řada analýz (chí-kvadrát testy, t-testy, binární logistická regrese) které odhalily odpovědi na výzkumné otázky - a sice v čem se voliči nejvíce liší, v čem si jsou nejvíce podobní, jaké proměnné zvyšují šanci na volbu...
|
|
|
Geografické faktory volební podpory hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Šicnerová, Barbora ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomeš, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prostorovou analýzu volebních výsledků hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v České republice v roce 2013. Práce si klade za cíl identifikovat prostorové vzorce volební podpory a odhalit možné podmiňující faktory, které voliče k podpoře tohoto hnutí vedly. Dále se snaží odpovědět na otázky, zda je ANO novou pravicovou stranou nahrazující předchozí pravicové strany (zejména ODS), jestli získalo nejvíce podpory právě tam, kde ji jiné pravicové strany ztratily a zda existují významné regionální rozdíly v podpoře daného hnutí. Jako vysvětlující faktory jsou v práci využívány jak charakteristiky socio-demografické či ekonomické vyjadřující strukturu populace, tak i vlivy místního prostředí, jelikož práce se rovněž snaží zjistit, zda prostorové vzorce volební podpory ANO nějak souvisí s aktivitami společnosti Agrofert, vlastněné předsedou hnutí Andrejem Babišem. Metodicky je práce založena především na analýze agregátních dat o výsledcích voleb v jednotlivých obcích a na analýze sociologických výběrových šetření získávajících informace o volebním chování na individuální úrovni. K analýze byly využity multivariantní statistické metody (především korelační a regresní analýza). Klíčová slova: volební geografie - hnutí ANO - volby - volební podpora
|
|
|
Voliči české krajní pravice po r. 1990 z geografické perspektivy
Fráně, Luděk ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Madleňák, Tibor (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá politologicko-geografickou analýzou české krajní pravice, jejích voličů a volební podpory v období po roce 1990. Práce si klade za cíl zhodnotit vývoj české krajní pravice v období 1990 až 2010 z hlediska jejího významu v českém politickém systému a především z pohledu regionální diferenciace její volební podpory a odhalit možné podmiňující faktory, které voliče k podpoře tohoto politického proudu vedou. Snahou je odpovědět na otázku, zda existují významné regionální rozdíly v podpoře pravicově extremistických stran a pokud ano, zda jsou tyto rozdíly dlouhodobě stabilní. Právě sledování za delší časový horizont let 1990 až 2010 umožní specifikovat, jestli jsou oblasti s nadprůměrně vysokou podporou krajně pravicových stran stabilní, či zda je vysoká podpora těchto stran v průběhu sledovaného období regionálně proměnlivá a dochází k posunům například v důsledku společensko-ekonomických změn během doby transformace. Zkoumány jsou také faktory, které mohou regionální rozdíly ve volební podpoře krajní pravice vysvětlovat. Snahou je zde využít jak charakteristiky socio-demografické či ekonomické vyjadřující strukturu populace, tak i vlivy místního prostředí. Analýzy jsou prováděny na agregátní úrovni a zohledněny jsou pouze veškeré parlamentní volby konané ve...
|
host ::
RSS.