|
| |
|
|
Proteom a metabolom parazitů rodu Phytophthora
Zelená, Pavla
Rod Phytophthora představuje celosvětově rozšířeného patogena s více než stovkou uznaných druhů a jeho ničivý účinek na rostliny má vážný ekonomický a ekologický dopad. Tato diplomová práce s názvem "Proteom a metabolom parazitů rodu Phytophthora" stručně shrnuje znalosti o tomto patogenu, včetně jeho životního cyklu a interakcí s jeho hostitelem. Dále podrobně popisuje dvanáct druhů, které reprezentují šest rozdílných klad vybraných pro experimenty v praktické části diplomové práce. Izoláty druhů rodu Phytophthora byly charakterizovány na proteomové a metabolomové úrovni za použití LC-MS necíleného proteomového profilování a GC-MS analýzy volatilních látek. Na základě výsledků měření byly nalezeny kandidátní molekuly pro cílenou identifikaci druhů rodu Phytophthora a tyto výsledky byly validovány v nezávislém experimentu s P. palmivora a ječmenem. Zjistili jsme, že profilování proteomu může být použito jako nástroj pro rozlišení jednotlivých druhů rodu Phytophthora a že specifické peptidy mohou být použity pro cílené sledování přítomnosti druhů rodu Phytophthora v rostlinách.
|
|
|
Porovnání analytických a senzorických vlastností vín před a po sekundární fermentaci
Prokeš, Kamil
Disertační práce byla zaměřena na senzorické a analytické hodnocení vín před sekundární fermentací (základní víno) a po sekundární fermentaci s pomocí imobilizovaných a klasických kvasinek. V teoretické části je podrobně popsán proces autolýzy kvasinek a následně obecná problematika aminokyselin, fenolických a volatilních látek. Pozornost je dále věnována především problematice vlivu aminokyselin, fenolických a volatilních látek na analytické složení a zastoupení jednotlivých látek s vlivem senzorických vjemů u šumivých vín. Senzorický vjem byl hodnocen stobodovou stupnicí a také pomocí profilu mohutnosti a aromatického profilu. Tato hodnocení byla srovnána na základě průměrných hodnot hodnocení podle kategorizačních kritérií - před a po sekundární fermentaci, podle typu vína (základní víno, vína vyrobená imobilizovanými kvasinkami a vína vyrobená klasickými kvasinkami), podle cukernatosti moštu (17, 19 a 21 °NM), dle ročníku (2010 a 2011) a dle odrůdy (Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské modré, Sauvignon a Tramín červený). Pro tuto práci bylo cílem stanovit aminokyseliny, volatilní a fenolické látky u základního vína, šumivého vína vyrobeného imobilizovanými kvasinkami a šumivého vína vyrobeného klasickými kvasinkami. Všechny tyto stanovené analytické hodnoty budou srovnány a zhodnoceny dle výše uvedených kategorizačních kritérií. Následně byla data statisticky zpracována a hodnocena z hlediska jednotlivých ovlivňujících faktorů a jejich vzájemných interakcí pomocí grafického znázornění a vzájemné závislosti také pomocí Spearmenových korelací. Hlavním cílem je mezi sebou porovnat a statisticky vyhodnotit vliv obsahu aminokyselin, volatilních a fenolických látek na hodnocení stobodovou stupnicí, profil mohutnosti a aromatický profil. Dle tohoto vzájemného porovnání analytického a senzorického hodnocení byl analyzován vliv aminokyselin, volatilních a fenolických látek na senzorický projev a výslednou jakost šumivých vín. V práci byl nalezen statisticky průkazný vliv aminokyselin treonin, serin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, glycin alanin, valin, tyrozin, fenylalanin, beta-alanin, kyselina beta-aminomáselná, arginin a kyselina aminoadipová na aromatický profil autolyzátové, který je charakterizován jako aroma másla, briošky a droždí. U fenolických látek nebyl prokázán rozdíl v jejich obsahu před sekundární fermentací a po sekundární fermentaci. Největší vliv obsah fenolických látek má ročník, odrůda a cukernatost moštu. Byl také prokázán negativní vliv fenolických látek (DPPH Troloxu, hydroxyskořicových kyselin, flavan-3-olů s stilbenů) na perlení šumivých vín. U volatilních látek byly potvrzeny hypotézy, které popisují to, že některé volatilní látky jsou zastoupeny pouze u základního vína nebo se jejich koncentrace po sekundární fermentaci snižuje a jiné zase naopak jsou zastoupeny až u vín po sekundární fermentaci nebo se jejich zastoupení o sekundární fermentaci zvyšuje. Obsah jednotlivých volatilních látek je závislý na sekundární fermentaci, odrůdě, ročníku i cukernatosti moštu. U senzorického hodnocení můžeme nalézt pozitivní statisticky významnou korelaci mezi perlením a autolyzátovým aroma u šumivých vín.
|
|
|
Porovnání vín školených v různých sudech typu barrique
Čevela, Jakub
Diplomová práce se zabývá porovnáním vín školených v různých sudech typu barrique.V teroetické části jsou popsány druhy a původ dřeva, opracování dřeva a chemické látky, které se dostávají do vína během zrání. Praktická část se zabývá porovnáním dat ze spektrofotmetrické a chromatografické analýzy.
|
|
|
Porovnání révových a ovocných vín z hlediska obsahu senzoricky významných látek
Vagnerová, Petra
V první části diplomové práce je zpracována literární rešerše zaměřená na látkové složení ovoce, výrobu ovocných vín a jejich rozdělení a také nemoci a vady těchto vín. Experimentální část práce je zaměřena na porovnání senzorických látek mezi ovocnými a révovými víny. Pro experiment byla použita ovocná vína z červeného rybízu, třešní a višní a révová vína červená, z odrůdy Modrý Portugal, bílá z odrůdy Müller Thurgau a růžová z odrůdy Svatovavřinecké. U ovocných moštů byl proveden základní rozbor látek. U vín byla provedena senzorická analýza stobodovým systémem. Spektrofotometricky byl stanoven celkový obsah flavanolů a antokyanů. Spektometrem Alpha FT-PR byl proveden podrobný rozbor látek ve víně. Nejlépe senzoricky ohodnoceno víno bylo rybízové a Svatovavřinecké rosé. Naopak nejhůře hodnocené víno bylo třešňové. Nejvyšších hodnot flavanolů dosáhlo višňové víno a révové víno Müller Thurgau, nejnižší množství bylo zaznamenáno u třešňového vína. Nejvyšší naměřená hodnota antokyanů byla u višňového vína, nejnižší naměřené množství bylo u révového vína Müller Thurgau. V komplexním hodnocení lze říci, že mezi sledovanými víny nebyly zaznamenány významné rozdíly.
|
|
|
Porovnání révových a ovocných vín z hlediska obsahu antioxidačních látek
Kučerová, Pavlína
Tato diplomová práce se zabývá výrobou ovocných vín ze stanovených druhů ovoce a k nim vybraných vhodných révových vín k porovnání. První část práce se zabývá literární rešerší, jenž je zaměřena na souhrn literárních zdrojů, které se zabývají ovocnými víny. Jsou v ní popsány druhy ovoce, ze kterých byla vyrobena ovocná vína. A dále vybraná révová vína k porovnání. Popsány jsou látky obsažené jak v daném ovoci, tak v hroznech. Samostatná kapitola je věnována antioxidantům. Je popsána technologie výroby vín. Experimentální část je zaměřena na porovnání ovocných a révových vín z hlediska obsahu antioxidantů. Pro experiment byla použita vyrobená ovocná vína (jablečné, jahodové a bezinkové) a vína révová (Müller --Thurgau, Svatovavřinecké rosé, Modrý Portugal). Byly provedeny základní rozbory ovocných moštů a ovocných i révových vín metodou ALPHA. Metodou GS/MC byly stanoveny volatilní látky ve vínech. Spetrofotometricky byl stanoven obsah základních antioxidantů. Spektrofotometricky byla stanovena, pomocí dvou metod DPPH Trolox a DPPH GA, antiradikálová aktivita. Součástí hodnocení ovocných a révových vín byla senzorická analýza. Nejvyšších hodnot antioxidantů dosáhly vína Modrý Portugal a víno bezinkové. Lze říci, že mezi sledovanými víny byl rozdíl v obsahu antioxidantů, což bylo ovlivněno výrobní technologií.
|
|
|
Volatilní látky v šumivých vínech
Skýbová, Markéta
Volatilní látky jsou zodpovědné za vonné vlastnosti nejen šumivých vín. Ve víně se jich podle výzkumů vyskytuje více než 400 sloučenin. V diplomové práci je ve zkratce zmíněna technologie výroby šumivých vín a šumivá vína ČR. Většina práce je věnována charakteristice volatilních látek, vyskytujících se v šumivých vínech. V experimentální části je vyhodnoceno senzorické hodnocení 26 zkoumaných vzorků i s ohledem na aroma. Následně je největší pozornost věnována volatilním látkám. Pomocí GC-MS bylo změřeno 65 sloučenin, které byly následně vyhodnoceny. Zaměření je především na látky, u nichž dochází během stárnutí k poklesu (isoamyl acetát), nebo k růstu (diethyl sukcinát, furfural, a další). Volatilní látky jsou hodnoceny nejen podle výrobců, ale také podle zemí původu a v poslední kapitole je porovnání s ohledem na technologii.
|
|
|
Volatilní látky ve víně školených v sudech typu barrique
Esterka, Vít
Tato bakalářská práce pojednává o volatilních látkách ve vínech školených v sudech typu barrique . Jsou zde popsány historické prameny při používání sudů , dále jejich rozdílnost a způsob zpracování. Zaměřil jsem se na rozdíly výrobců barrique sudů v České republice , tak i v zahraničí. V závěru jsem popsal metody ke stanovení volatilních látek ve víně .
|
|
|
Volatilné látky v zahraničních šumivých vínach
Fondrk, Miroslav
Tato diplomová práce pojednáva o senzorické a analytické analýze volatilních látek v zahraničních šumivých vínech. Celkem bylo vybráno a hodnoceno 32 vzorků ze 13 zemí světa. Nejvíce vzorků pocházelo z Francie. Teoretická část práce popisuje historii výroby a jednotlivé kroky podle toho jak vznikali. Uvádí dnes dostupné ve světe používané metody a technologie výroby. Věnuje se různým stylům a druhům vyráběných vín, jejich terroir a popisuje volatilní látky které obsahují. Experimentální část obsahuje opis metod senzorické a analytické analýzy. V části výsledky vyhodnocuje všechny vína pomocí senzorických a analytických metod. Výsledky práce byli mimo slovného opisu převedeny do tabulek a grafů a porovnány závyslosti mezi jednotlivými parametry. Tyto byli následně spracované a vyhodnocené programem STATISTICA.
|
host ::
RSS.