|
|
Motivace vojenských profesionálů ke službě v ozbrojených silách ČR na pozadí zkušeností z transformace záchranných praporů
Wiesner, Radovan ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Rašek, Antonín (oponent)
Diplomová práce "Motivace vojenských profesionálů ke službě v ozbrojených silách ČR na pozadí zkušeností z transformace záchranných praporů" pojednává o vlivech, které rozhodujícím způsobem ovlivňují motivaci vojenských profesionálů k setrvání ve službě v ozbrojených silách ČR. Práce reaguje na prohlubující se problémy ozbrojených sil ČR se zajištěním dostatečných lidských zdrojů pro svoji činnost a rozvoj. Vedle rekrutace nových profesionálů spatřuje jádro řešení problému především v retenci stávajícího kvalifikovaného personálu a lepším využití jeho lidského kapitálu. Při zkoumání geneze problému vychází z analýzy procesu reformy ozbrojených sil a jejich profesionalizace i praktických zkušeností z transformace záchranných praporů, která proběhla v roce 2008. Na základě těchto poznatků i teoretických poznatků z oblasti motivace chování hledá a zkoumá hlavní motivační faktory, které ovlivňují stávající vojenské profesionály v rozhodování zda nadále setrvat ve služebním poměru, nebo ho ukončit. Současně se snaží navrhnout konkrétní opatření, která by mohla pomoci tuto motivaci zvýšit a jsou realizovatelná stávajícími nástroji veřejné a sociální politiky.
|
|
|
Sociální profil uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání
VURM, Michal
Česká republika a její armáda, to jsou pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Země v srdci Evropy a základní instituce k obraně jejího území a ochraně obyvatel. V minulosti i v současnosti. Nejnovější kapitola v historii naší státnosti začíná listopadem roku 1989. Pádem totalitního režimu v Československu se pro naši zemi otevřela perspektiva zásadních změn, cesta k obnově suverénního demokratického státu. Nastartování zásadních ekonomických reforem a reformy státní správy bylo základním východiskem i pro návrat do společenství demokratických států Evropy. Věrnost prvorepublikovým a meziválečným demokratickým tradicím prokázala Česká republika při postupném začleňování do evropských struktur. Její přijetí do orgánů tvořících rámec evropské i světové demokracie a bezpečnosti {--} do NATO v březnu 1999 a do Evropské unie v květnu 2004 {--} jsou toho přesvědčivým důkazem. Zkoumaný soubor měl 80 respondentů, z toho bylo 79 % mužů a 21 % žen. Hlavní věkové zastoupení bylo v rozmezí 18 až 20 let. Z ekonomických ukazatelů, které ovlivňují vstup do AČR je požadavek hrubého příjmu v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč měsíčně. U 58 % uchazečů sehrál rovněž velkou úlohu náborový příspěvek a u 53 % uchazečů měly velký význam zaměstnanecké výhody. Nezávislost na stávající rodině uvedlo jako velmi významné 50 % a jako významné 31 % . Velkou úlohu také sehrála jistota budoucího povolání , a 79 % uchazečů hodnotilo vyšší finanční ohodnocení oproti stávajícímu v civilu. Minimální význam při vstupu do AČR měla možnost působení v zahraničních misích ( 10 % ), malý význam měla také touha po dobrodružství ( 13 % ). Naproti tomu 73 % uchazečů uvedlo jako velmi významné možnost udržování fyzické kondice a sportování. Výzkum byl realizován na základě kvantitativního výzkumu. Stanoveny byly dvě hypotézy. H1: Největší podíl uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání tvoří absolventi středních škol s maturitou. H2: Motivací vstupu do Armády České republiky je ekonomické zabezpečení rodiny na základě, kterých byl výzkum realizován. Obě hypotézy byly potvrzeny. Tudíž do služebního poměru vojáka z povolání se hlásí muži a ženy převážně ve věku 18 až 20 let, motivací ke vstupu do služebního poměru je ekonomické zabezpečení rodiny.
|
host ::
RSS.