Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekofyziologie rašeliništních erikoidních keříků - mrazová odolnost a aspekty vodního provozu
Daněk, Michal ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hájek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá sezónními změnami v odolnosti k mrazu a ve vodním provozu u keříků z čeledi Ericaceae: brusinky - Vaccinium vitis-idaea, borůvky - V. myrtillus, vlochyně - V. uliginosum a klikvy - Oxycoccus palustris na dvou lokalitách výrazně se lišících nadmořskou výškou. Celkem bylo během vegetačního období roku 2009 učiněno 8 odběrů vzorků k vyšetření odolnosti k mrazu a 6 odběrů ke stanovení parametrů vodního provozu. Zkoumanými parametry byly pro popis mrazové odolnosti: teplota při níž dochází k nukleaci (exoterma), teplota vyvolávající 50% poškození (LT50). Pro popis vodního provozu byly sestrojeny p-V křivky, s jejichž pomocí byly nalezeny hodnoty parametrů: osmotický potenciál při maximálním turgoru, osmotický potenciál při nulovém turgoru, relativní obsah vody při ztrátě turgoru, poměr obsahu cytoplasmatické vody a celkového obsahu vody a modul elasticity při plném nasycení vodou. Byla zjištěna výrazná sezónní proměnlivost odolnosti k mrazu. Ta dosahovala nejvyšších hodnot na jaře a na podzim, nejnižší byla v létě. Rovněž se měnily využívané mechanismy odolnosti - po většinu roku byly rostliny tolerantní, pouze v letním období vykazovaly mechanismy avoidance. Sezónní průběh hodnot parametrů vodního provozu byl méně jednoznačný. Většina rostlin projevovala neprůkazný pokles v...
Differences in photosynthesis and plant water status between coppice and high forest
Matoušková, Marie
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním fotosyntézy a vodního provozu vysokého a nízkého lesa. Během vegetační sezóny roku 2016 byly zkoumány tři rozdílné hospodářské způsoby dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.): vysoký les ve dvou růstových stupních: semenáčky v náletu a porost ve stádiu kmenoviny, nízký les a střední les. Na úrovni listu byla studována transpirace, fotosyntéza a její reakce na různé intenzity světla a rozdílnou koncentraci CO2 a vodní potenciál. Všechny tyto fyziologické parametry byly dány do souvislostí s počasím a různými úrovněmi stresu suchem. Za nelimitujícího obsahu vody v půdě nebyly významné rozdíly mezi jednotlivými variantami experimentu. Avšak nízký les lépe odolával stresu suchem než les vysoký. Za mírného vodního stresu měly výmladky daleko vyšší rychlost fotosyntézy (2.49 umol m-2 s-1) než semenáčky (0.86 umol m-2 s-1). Nízký les prokázal také vyšší stomatální vodivost a kvantový výtěžek fotosyntézy než vysoký les, což mu také umožnilo vyšší rychlost fotosyntézy. Nejnižší hodnota vodního potenciálu před rozbřeskem byla naměřena u vysokého lesa (-3.27 MPa), zatímco nejvyšší byla v nízkém lese (-2.01 MPa), což indikuje lepší přístup k vodě a nižší evapotranspiraci zapříčiněnou pravděpodobně celkově nižší aerodynamickou vodivostí nízkého lesa. Reakce fotosyntézy na změny koncentrací CO2 odhalila vyšší rychlost karboxylace u vysokého lesa než u nízkého lesa, nicméně jejich nízká stomatální vodivost byla důvodem k celkově nižší rychlosti fotosyntézy, než tomu bylo u nízkého lesa. Schopnost nízkého lesa odolávat suchu jej předurčuje jako možnou alternativu lesního hospodaření na vysychavých lokalitách v procesu globálních klimatických změn.
Vliv anatomické struktury na optické vlastnosti listu vybraných dřevin - vztah k vodnímu režimu.
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
V důsledku důlní činnosti dochází k vyvážení substrátu, který často bývá jílovitého charakteru se špatnou propustností vody, je zatížený nedostatkem živin a může být nehostinný pro většinu vegetace. Na Velké podkrušnohorské výsypce (VPS), z materiálu z povrchových uhelných dolů na Sokolovsku, vznikají rozsáhlé lokality vykazující charakteristiky devastované krajiny následkem antropogenní činnosti. Cílem mé práce bylo porovnání strukturálních a biochemických parametrů listu ve vztahu k reflektanci listu dvou pionýrských dřevin Salix caprea a Populus tremula, s ohledem k vodnímu režimu a jeho přizpůsobení ke ztrátám vody. Z metodického hlediska by práce měla přispět k určení vztahu mezi vybranými strukturálními parametry listu k odrazivosti listu, což je problematika, o které mnoho studií nepojednává. Materiálem mého studia bylo listoví ze stromů P. tremula a S. caprea, rostoucí na 30 let starých sukcesních lokalitách S2 a S3. Na tomto materiálu byla pomocí příčných řezů studována anatomická struktura listu (tloušťka vrstev a celého listu) a pomocí stahování spodní pokožky listu byly kvantifikovány rozměry, hustota a plocha průduchů. Dalším sledovaným parametrem byl obsah fotosyntetických pigmentů, specifická listová plocha (SLA), vodní potenciál (VP) a odrazivost ve viditelné a infračervené části...
Ekofyziologie rašeliništních erikoidních keříků - mrazová odolnost a aspekty vodního provozu
Daněk, Michal ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hájek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá sezónními změnami v odolnosti k mrazu a ve vodním provozu u keříků z čeledi Ericaceae: brusinky - Vaccinium vitis-idaea, borůvky - V. myrtillus, vlochyně - V. uliginosum a klikvy - Oxycoccus palustris na dvou lokalitách výrazně se lišících nadmořskou výškou. Celkem bylo během vegetačního období roku 2009 učiněno 8 odběrů vzorků k vyšetření odolnosti k mrazu a 6 odběrů ke stanovení parametrů vodního provozu. Zkoumanými parametry byly pro popis mrazové odolnosti: teplota při níž dochází k nukleaci (exoterma), teplota vyvolávající 50% poškození (LT50). Pro popis vodního provozu byly sestrojeny p-V křivky, s jejichž pomocí byly nalezeny hodnoty parametrů: osmotický potenciál při maximálním turgoru, osmotický potenciál při nulovém turgoru, relativní obsah vody při ztrátě turgoru, poměr obsahu cytoplasmatické vody a celkového obsahu vody a modul elasticity při plném nasycení vodou. Byla zjištěna výrazná sezónní proměnlivost odolnosti k mrazu. Ta dosahovala nejvyšších hodnot na jaře a na podzim, nejnižší byla v létě. Rovněž se měnily využívané mechanismy odolnosti - po většinu roku byly rostliny tolerantní, pouze v letním období vykazovaly mechanismy avoidance. Sezónní průběh hodnot parametrů vodního provozu byl méně jednoznačný. Většina rostlin projevovala neprůkazný pokles v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.