|
Ekofyziologie rašeliništních erikoidních keříků - mrazová odolnost a aspekty vodního provozu
Daněk, Michal ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hájek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá sezónními změnami v odolnosti k mrazu a ve vodním provozu u keříků z čeledi Ericaceae: brusinky - Vaccinium vitis-idaea, borůvky - V. myrtillus, vlochyně - V. uliginosum a klikvy - Oxycoccus palustris na dvou lokalitách výrazně se lišících nadmořskou výškou. Celkem bylo během vegetačního období roku 2009 učiněno 8 odběrů vzorků k vyšetření odolnosti k mrazu a 6 odběrů ke stanovení parametrů vodního provozu. Zkoumanými parametry byly pro popis mrazové odolnosti: teplota při níž dochází k nukleaci (exoterma), teplota vyvolávající 50% poškození (LT50). Pro popis vodního provozu byly sestrojeny p-V křivky, s jejichž pomocí byly nalezeny hodnoty parametrů: osmotický potenciál při maximálním turgoru, osmotický potenciál při nulovém turgoru, relativní obsah vody při ztrátě turgoru, poměr obsahu cytoplasmatické vody a celkového obsahu vody a modul elasticity při plném nasycení vodou. Byla zjištěna výrazná sezónní proměnlivost odolnosti k mrazu. Ta dosahovala nejvyšších hodnot na jaře a na podzim, nejnižší byla v létě. Rovněž se měnily využívané mechanismy odolnosti - po většinu roku byly rostliny tolerantní, pouze v letním období vykazovaly mechanismy avoidance. Sezónní průběh hodnot parametrů vodního provozu byl méně jednoznačný. Většina rostlin projevovala neprůkazný pokles v...
|
|
Differences in photosynthesis and plant water status between coppice and high forest
Matoušková, Marie
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním fotosyntézy a vodního provozu vysokého a nízkého lesa. Během vegetační sezóny roku 2016 byly zkoumány tři rozdílné hospodářské způsoby dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.): vysoký les ve dvou růstových stupních: semenáčky v náletu a porost ve stádiu kmenoviny, nízký les a střední les. Na úrovni listu byla studována transpirace, fotosyntéza a její reakce na různé intenzity světla a rozdílnou koncentraci CO2 a vodní potenciál. Všechny tyto fyziologické parametry byly dány do souvislostí s počasím a různými úrovněmi stresu suchem. Za nelimitujícího obsahu vody v půdě nebyly významné rozdíly mezi jednotlivými variantami experimentu. Avšak nízký les lépe odolával stresu suchem než les vysoký. Za mírného vodního stresu měly výmladky daleko vyšší rychlost fotosyntézy (2.49 umol m-2 s-1) než semenáčky (0.86 umol m-2 s-1). Nízký les prokázal také vyšší stomatální vodivost a kvantový výtěžek fotosyntézy než vysoký les, což mu také umožnilo vyšší rychlost fotosyntézy. Nejnižší hodnota vodního potenciálu před rozbřeskem byla naměřena u vysokého lesa (-3.27 MPa), zatímco nejvyšší byla v nízkém lese (-2.01 MPa), což indikuje lepší přístup k vodě a nižší evapotranspiraci zapříčiněnou pravděpodobně celkově nižší aerodynamickou vodivostí nízkého lesa. Reakce fotosyntézy na změny koncentrací CO2 odhalila vyšší rychlost karboxylace u vysokého lesa než u nízkého lesa, nicméně jejich nízká stomatální vodivost byla důvodem k celkově nižší rychlosti fotosyntézy, než tomu bylo u nízkého lesa. Schopnost nízkého lesa odolávat suchu jej předurčuje jako možnou alternativu lesního hospodaření na vysychavých lokalitách v procesu globálních klimatických změn.
|
|
Vliv anatomické struktury na optické vlastnosti listu vybraných dřevin - vztah k vodnímu režimu.
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
V důsledku důlní činnosti dochází k vyvážení substrátu, který často bývá jílovitého charakteru se špatnou propustností vody, je zatížený nedostatkem živin a může být nehostinný pro většinu vegetace. Na Velké podkrušnohorské výsypce (VPS), z materiálu z povrchových uhelných dolů na Sokolovsku, vznikají rozsáhlé lokality vykazující charakteristiky devastované krajiny následkem antropogenní činnosti. Cílem mé práce bylo porovnání strukturálních a biochemických parametrů listu ve vztahu k reflektanci listu dvou pionýrských dřevin Salix caprea a Populus tremula, s ohledem k vodnímu režimu a jeho přizpůsobení ke ztrátám vody. Z metodického hlediska by práce měla přispět k určení vztahu mezi vybranými strukturálními parametry listu k odrazivosti listu, což je problematika, o které mnoho studií nepojednává. Materiálem mého studia bylo listoví ze stromů P. tremula a S. caprea, rostoucí na 30 let starých sukcesních lokalitách S2 a S3. Na tomto materiálu byla pomocí příčných řezů studována anatomická struktura listu (tloušťka vrstev a celého listu) a pomocí stahování spodní pokožky listu byly kvantifikovány rozměry, hustota a plocha průduchů. Dalším sledovaným parametrem byl obsah fotosyntetických pigmentů, specifická listová plocha (SLA), vodní potenciál (VP) a odrazivost ve viditelné a infračervené části...
|
|
Ekofyziologie rašeliništních erikoidních keříků - mrazová odolnost a aspekty vodního provozu
Daněk, Michal ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hájek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá sezónními změnami v odolnosti k mrazu a ve vodním provozu u keříků z čeledi Ericaceae: brusinky - Vaccinium vitis-idaea, borůvky - V. myrtillus, vlochyně - V. uliginosum a klikvy - Oxycoccus palustris na dvou lokalitách výrazně se lišících nadmořskou výškou. Celkem bylo během vegetačního období roku 2009 učiněno 8 odběrů vzorků k vyšetření odolnosti k mrazu a 6 odběrů ke stanovení parametrů vodního provozu. Zkoumanými parametry byly pro popis mrazové odolnosti: teplota při níž dochází k nukleaci (exoterma), teplota vyvolávající 50% poškození (LT50). Pro popis vodního provozu byly sestrojeny p-V křivky, s jejichž pomocí byly nalezeny hodnoty parametrů: osmotický potenciál při maximálním turgoru, osmotický potenciál při nulovém turgoru, relativní obsah vody při ztrátě turgoru, poměr obsahu cytoplasmatické vody a celkového obsahu vody a modul elasticity při plném nasycení vodou. Byla zjištěna výrazná sezónní proměnlivost odolnosti k mrazu. Ta dosahovala nejvyšších hodnot na jaře a na podzim, nejnižší byla v létě. Rovněž se měnily využívané mechanismy odolnosti - po většinu roku byly rostliny tolerantní, pouze v letním období vykazovaly mechanismy avoidance. Sezónní průběh hodnot parametrů vodního provozu byl méně jednoznačný. Většina rostlin projevovala neprůkazný pokles v...
|