|
|
Využití časových informací pro identifikaci počítače
Jirásek, Jakub ; Grégr, Matěj (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vzdálené identifikace počítače. Využívá k tomu časová razítka TCP získaná od sledovaného počítače. Z těchto razítek je možné určit posun vnitřních hodin sledovaného počítače. Tento posun je pro každý počítač jedinečný. Výsledek identifikace není ovlivněn lokací sledovaného počítače, síťovou adresou ani způsobem připojení. Díky využití pasivního odposlechu je tato identifikace pro sledovaný počítač neviditelná. Předpokladem úspěšného rozpoznání je možnost sledujícího počítače zachytit síťovou komunikaci od sledovaného počítače. Tato komunikace musí probíhat nad protokolem TCP a pakety musí ve svých hlavičkách obsahovat časová razítka.
|
|
|
Využití časových značek jazyka JavaScript pro identifikaci počítače
Jireš, Michal ; Večeřa, Vojtěch (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá identifikací počítačů na základě posunu jejich vnitřních hodin. Tento posun bude zjišťován pomocí časových značek JavaScriptu. Cílem práce je vytvořit webovou stránku, která se pomocí výpočtu posunu bude snažit identifikovat počítač. Stránka bude také použita pro testování rozšíření do prohlížeče JavaScript Restrictor. Stránka bude zkoušet identifikovat počítač při použití různých úrovní zabezpečení a tím testovat jejich efektivnost.
|
|
|
Určování identity počítače pomocí odchylky vnitřních hodin
Franková, Barbora ; Matoušek, Petr (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá identifikací vzdálených počítačů na základě odchylky vnitřních hodin. Podává informaci o různých metodách sběru a vyhodnocení dat založených na časových razítkách získaných pomocí TCP, ICMP a Javascriptu. Součástí práce je balík software, který vybrané techniky uvádí do praxe. S jeho pomocí bylo provedeno velké množství experimentů, které se zabývaly působením různých faktorů na výsledky měření. Testován byl vliv software (operační systémy, prohlížeče a synchronizační nástroje) i hardware (teplota, typ napájení, vzdálenost a typ připojení k počítačové síti). Zajímavé výsledky přinesly zejména snahy o párování IPv4 a IPv6 adres a analýza vlivu NTP.
|
|
|
Využití časových značek jazyka JavaScript pro identifikaci počítače
Jireš, Michal ; Večeřa, Vojtěch (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá identifikací počítačů na základě posunu jejich vnitřních hodin. Tento posun bude zjišťován pomocí časových značek JavaScriptu. Cílem práce je vytvořit webovou stránku, která se pomocí výpočtu posunu bude snažit identifikovat počítač. Stránka bude také použita pro testování rozšíření do prohlížeče JavaScript Restrictor. Stránka bude zkoušet identifikovat počítač při použití různých úrovní zabezpečení a tím testovat jejich efektivnost.
|
|
|
Určování identity počítače pomocí odchylky vnitřních hodin
Franková, Barbora ; Matoušek, Petr (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá identifikací vzdálených počítačů na základě odchylky vnitřních hodin. Podává informaci o různých metodách sběru a vyhodnocení dat založených na časových razítkách získaných pomocí TCP, ICMP a Javascriptu. Součástí práce je balík software, který vybrané techniky uvádí do praxe. S jeho pomocí bylo provedeno velké množství experimentů, které se zabývaly působením různých faktorů na výsledky měření. Testován byl vliv software (operační systémy, prohlížeče a synchronizační nástroje) i hardware (teplota, typ napájení, vzdálenost a typ připojení k počítačové síti). Zajímavé výsledky přinesly zejména snahy o párování IPv4 a IPv6 adres a analýza vlivu NTP.
|
|
|
Využití časových informací pro identifikaci počítače
Jirásek, Jakub ; Grégr, Matěj (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vzdálené identifikace počítače. Využívá k tomu časová razítka TCP získaná od sledovaného počítače. Z těchto razítek je možné určit posun vnitřních hodin sledovaného počítače. Tento posun je pro každý počítač jedinečný. Výsledek identifikace není ovlivněn lokací sledovaného počítače, síťovou adresou ani způsobem připojení. Díky využití pasivního odposlechu je tato identifikace pro sledovaný počítač neviditelná. Předpokladem úspěšného rozpoznání je možnost sledujícího počítače zachytit síťovou komunikaci od sledovaného počítače. Tato komunikace musí probíhat nad protokolem TCP a pakety musí ve svých hlavičkách obsahovat časová razítka.
|
|
|
Poruchy nočního spánku u dětí
MAŘÍKOVÁ, Linda
Tématem této diplomové práce jsou poruchy nočního spánku u dětí. Jelikož stížností rodičů na nespavost především kojenců a batolat přibývá, stává se toto téma velmi aktuálním a často diskutovaným nejen mezi samotnými rodiči, ale také mezi zdravotnickými pracovníky, kteří se péčí o děti zabývají. Jednoznačná příčina toho, proč některé děti spí dobře a jiné ne, nebyla zatím prokázána. Odborníci, kteří se touto problematikou zabývají, však v literatuře uvádějí názor, že hlavní příčinou je nesprávný přístup rodičů při vytváření spánkových návyků u dětí. Svůj názor doplňují souborem doporučení, jak vhodným přístupem problémům předcházet, popř. jak je řešit. Za cíl naší diplomové práce jsme si tedy určili zjistit, jak ovlivňuje přístup rodičů vytváření nesprávných spánkových návyků u dětí v kojeneckém a batolivém věku. Dalším cílem bylo následné vypracování ošetřovatelské diagnózy a plánu ošetřovatelské péče, s jejichž pomocí by sestry mohly problematiku poruch spánku u dětí samostatně řešit. Proveden byl kvalitativní výzkum metodou dotazování. Technikou sběru dat byl standardizovaný rozhovor, uskutečněný se dvěma malými soubory matek dětí. První soubor tvořily matky dětí, které se spánkem problémy nemají, druhý soubor byl složen z matek dětí, které se spánkem problémy mají. Připravené otázky se týkaly především spánkových návyků dětí. Oba soubory byly porovnávány a u dat byl proveden také Fisherův test. Přestože nebylo možné prokázat, že nevhodný přístup rodičů k vytváření spánkových návyků u dětí je jednoznačnou příčinou jejich problémů se spánkem, domníváme se, že souvisejícím faktorem takový nevhodný přístup je. V této domněnce nás utvrzuje také výsledek další části výzkumu, a to nestandardizovaného rozhovoru. Tento rozhovor, z něhož byla posléze vytvořena kasuistika, byl proveden s jednou z matek, jejíž dítě mělo se spánkem problémy. Matka byla ochotná pokusit se zavést doporučovaná opatření a následně nám popsala, jak se problémy se spánkem jejího syna výrazně zmírnily. Na základě naší hypotézy, že vytvoření správných spánkových návyků dětem, trpícím poruchami spánku, může pomoci, i přesto, že přímá závislost mezi spánkovými návyky dětí a jejich problémy se spánkem prokázána nebyla, jsme jako výstup této diplomové práce zpracovali již zmíněnou ošetřovatelskou diagnózu a plán ošetřovatelské péče, které by měly dětským sestrám pomoci samostatně problémy dětí se spánkem řešit. Současně se domníváme, že by bylo vhodné, v budoucnu zpracovat výzkum, zabývající se přímo hodnocením úspěchu či neúspěchu doporučených opatření při řešení poruch spánku u kojenců a batolat.
|
host ::
RSS.