|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Vnímavost kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb k CyHV-3
POSPÍCHAL, Aleš
"Kapří herpesvirus 3" - Cyprinid herpesvirus 3 (CyHV-3) známý také jako koi herpesvirus (KHV) je původcem vysoce nakažlivé choroby (koi herpesviróza) a může způsobit v populacích ryb značné ztráty. Tato choroba je v přirozených podmínkách hostitelsky omezena na barevné variety kapra - koi a kapry obecné. Nedávná šetření však ukázala, že i jiné kaprovité a nekaprovité druhy mohou být vůči tomuto viru asymptomaticky vnímavé a mohly by hrát roli potenciálních nosičů nebo mohou přispět k "biologickému zakonzervování" viru vedoucímu k jeho přetrvávání v prostředí. Proto se jeví jako důležité ověřit nejen citlivost jiných kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb, ale také jejich schopnost přenášet infekci CyHV-3 na vnímavé druhy. Z výše zmíněných důvodů jsme tedy testovali vnímavost mřenky mramorované (Barbatula barbatula) a sterbela - hybrida mezi jeseterem malým (Acipenser ruthenus) a vyzou velkou (Huso huso) vůči koi herpesviru. Experimentální infekce byla provedena metodou kohabitace - sdílení stejného vodního prostředí spolu s naivními koi kapry a koi kapry intraperitoneálně infikovanými KHV - primární část pokusu). Po této části experimentu následovala sekundární část pokusu, kdy část přeživších mřenek mramorovaných a sterbelů byla kohabitována se zdravými naivními koi (testování schopnosti přenášet KHV). Všechny vzorky ryb jak z primární části, tak ze sekundární části byly testovány na přítomnost KHV DNA pomocí nested PCR. Výsledky PCR z primární infekce ukázaly přítomnost KHV DNA v 95% vzorků odebraných z kohabitovaných koi, dale pak v 77.8% (7/9) vzorků mřenky mramorované a ve 22.2% (2/9) v případě sterbela. Ve vzorcích pocházejících ze sekundárního testu nested PCR neprokázala KHV DNA ani v jednom případě naivních koi kohabitovaných s mřenkami a sterbely z primární infekce. Náš další výzkum byl zaměřen na hodnocení vnímavosti střevličky východní (Pseudorasbora parva). I zde byla k experimentální infekci použita metoda kohabitace. V prvním experimentu, kde jsme kohabitovali střevličku s infikovanými koi za standardních podmínek, nested PCR neodhalila přítomnost KHV DNA ve tkáních tohoto testovaného druhu. V dalším experimentu jsme změnili experimentální podmínky a aplikovali jsme dva stresové faktory (plašení sítí a odstranění kožního hlenu), abychom napodobili stresové situace, které se mohou vyskytovat ve volné přírodě. Všechny experimenty se skládaly z primárních a sekundárních částí, stejně jako ve všech předchozích případech testování. Všechny ryby (mrtvé, přeživší a usmrcené) byly testovány na přítomnost KHV DNA pomocí konvenční nested PCR (experiment bez stresu) a real-time PCR (stresový experiment). Po primární části pokusu bez stresu nested PCR neodhalila přítomnost KHV DNA v žádném vzorku z kohabitovaných střevliček, ale všechny vzorky z uhynulých koi nested PCR pozitivní byly. Výsledky nested PCR rybích tkání ze sekundární části pokusu neprokázaly přenos viru na naivní ryby. Po vystavení střevličky východní stresu (odstranění kožního hlenu) kvantitativní PCR odhalila čtyři z pěti vzorků (80%) pozitivní na přítomnost KHV DNA. Dále bylo zjištěno, že dva z pěti vzorků (40%) plašených střevliček východních jsou pozitivní na přítomnost virové DNA. Kvantitativní PCR po sekundární expozici však neodhalila žádnou virovou DNA ve vzorcích střevliček dříve vystavených stresu. Stresové experimenty naznačují, že odstranění kožního hlenu by mohlo potenciálně vést k vyšší náchylnosti střevličky východní k infekci koi herpesvirem, nicméně přenos viru na koi kapra nebyl pozorován. Přestože PCR pozitivní nálezy KHV DNA v tkáních ryb byly relativně nízké, předložené výsledky kohabitačních testů kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb naznačují, že i jiné druhy ryb vykazují mírnou asymptomatickou vnímavost vůči CyHV-3. Na druhou stranu, na základě našich výsledků se nám nepodařilo u hybridů jesetera malého a vyzy velké, mřenky mramorované ani střevličky východní prokázat vironosičství.
|
|
|
Genes participating in response to Leishmania major revealed by targeted mutation.
Ezrová, Zuzana ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Leishmania major je intracelulární parazit, kterému se v mnoha případech daří úspěšně množit a šířit se v těle hostitele. Děje se tak díky strategiím, pomocí nichž Leishmanie unikají složkám imunitního systému daného organismu a způsobují narušení regulačních drah, jež za fyziologických podmínek vedou k expresi genů zapojených v odpovědi na tohoto parazita a jeho úspěšné eliminaci. Cílená genová delece, takzvaný genetický knock-out, se může projevit změnou fenotypu a s ním spojenou změnou vnímavosti daného hostitelského organismu. Přestože takto detekované geny nemusí být v populaci polymorfní a nemusí tak být nutně zodpovědné za zhoršený rozvoj leishmaniózy u některých lidí, jejich studie a přehled, jehož zpracování je náplní této práce, mohou společně s metodami přímé genetiky pomoci určit biochemické dráhy a jejich prvky ovlivňující celkový projev onemocnění a mohou tak usnadnit výzkumy pro tvorbu léčiv či genovou terapii.
|
|
|
Vnímavost vybraných hostitelů k infekci \kur{Cryptosporidium avium}
REIFOVÁ, Zuzana
Byly provedeny experimentální infekce Cryptosporidium avium u třech různých druhů ptáků (kur domácí, bažant obecný a kachna domácí) rozdělených do 3 věkových kategorií (1-denní, 21-denní a dospělí ptáci). Ptáci byli per orálně infikováni dávkou 380 tis. oocyst v 1 ml. Vzorky trusu byly odebírány denně po dobu 30 dnů pro mikroskopické a molekulární vyšetření. Zatímco všechny věkové kategorie bažanta obecného (Phasianus colchicus) byly nevnímavé k infekci C. avium, u všech věkových kategorií kura domácího (Gallus gallus f. domestica) a kachny domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) byla prokázána vnímavost k C. avium. Prepatentní perioda u kura domácího se pohybovala v rozmezí 9 11 dnů v závislosti na věkové kategorii a u kachny domácí 4 6 dnů. Patentní doba u obou druhů vnímavých hostitelů byla delší než 30 dnů. Na základě výsledků experimentálních infekcí je kachna domácí a kur domácí vhodným modelovým hostitelem Cryptosporidium avium.
|
|
|
Estetika Campu
NOVOTNÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá problematikou fenoménu camp a jeho projevy v západní moderní kultuře. Cílem práce je identifikovat signifikantní vlastnosti typické pro camp jakožto estetický postoj a pro camp jakožto objekt. Zkoumán je vztah campu a kýče, především je poukázáno na podobnosti těchto dvou fenoménu, stejně tak na jejich odlišnosti. Dále je zkoumán vztah campu k vysokému a nízkému umění či dandysmu. Výchozím textem pro tuto práci je esej Poznámky k fenoménu camp Susan Sontagové.
|
host ::
RSS.