|
|
Změna role sestry v péči o chronické rány
LUSKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce je zaměřena na péči o chronické rány. Snaží se mapovat vzdělání sester v této oblasti, spolupráci mezi lékařem a sestrou, vztahy na pracovišti, co lékaře i sestry ovlivňuje při výběru materiálu, úspěšnost v hojení a v neposlední řadě seznamuje více s produkty vlhkého hojení. Chronická rána je porucha integrity kožního krytu, která i přes adekvátní terapii po dobu 6-9 týdnů nevykazuje žádné známky hojení. Chronické rány představují ošetřovatelský problém a péče o pacienta s chronickou ranou s sebou nese určitá specifika. Znalost fázového hojení a moderních produktů je hlavním pilířem úspěchu, díky kterému lze výrazně pomoct při léčbě chronických ran. Cílem této práce bylo vyzdvihnout velký pokrok v oblasti péče o chronickou ránu a také více se dostat do hloubky celé této problematiky. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a empirickou. První část této práce seznamuje s pojmy chronická rána, s typy chronických ran a celkovým hojením ran, fázemi hojení a prostředky, kterými lze hojení ovlivnit. Dále se zaměřila na hodnocení rány, převazování, vedení dokumentace, moderní produkty vlhkého hojení, roli sester a v neposlední řadě na vzdělávání v této oblasti. Druhá část této práce byla věnována výzkumnému šetření. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zmapovat spolupráci lékaře a sestry v péči o chronické rány. Druhý cíl: Zmapovat rozhodování sestry ve výběru materiálu v péči o chronické rány. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jak bude probíhat spolupráce sestry a lékaře v péči o chronické rány? 2. Jaký materiál při hojení chronických ran sestry nejčastěji používají? 3. Jaké faktory sestru ovlivňují při výběru materiálu v péči o chronické rány? 4. Jakou roli sestra zastává v péči o chronickou ránu? Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými sestrami a lékaři, kteří se denně starají o chronické rány. Rozhovor obsahoval 16-18 otázek, které se během rozhovoru rozvíjely, aby respondenti mohli říct více svých dojmů ohledně této problematiky. Výsledky byly následně rozděleny do kategorií a dále zpracovány. Z výsledků šetření vyplynulo, že spolupráce mezi sestrou a lékařem probíhá v celku efektivně, komunikace a důvěra je mezi nimi na dobré úrovni, a proto sestry mají velký podíl na rozhodování ohledně výběru materiálu. Finanční náročnost některých produktů však nedovoluje, aby s nimi personál pracoval, ačkoliv se zdají personálu užitečné. V celkovém srovnání však metoda vlhkého hojení vychází ekonomicky jako méně náročná, také velmi účinná a komfortnější pro pacienty. Sestry jsou s jednotlivými produkty dobře zaškolovány a jejich pracoviště jim nabízí spoustu možností v rozvoji vzdělání, o které většina jeví zájem. Závěrem práce je, že v péči o chronické rány stále přibývá velké množství nových produktů, a proto je velmi důležité se v této oblasti neustále vzdělávat. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro lidi, kteří se zajímají o tuto problematiku, a nese s sebou užitečné názory sester a lékařů.
|
|
|
Vlhké hojení ran v konfrontaci s klasickou metodou převazů ran
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce je zaměřená na porovnávání klasické metody hojení ran a vlhké metody hojení ran. Především se již používá metoda vlhkého hojení ran, ale jsou oddělení, kde využívají i klasickou metodu. Vlhká metoda hojení je velmi oblíbená, ale existují sestry, které stále prosazují klasické hojení ran. Varianta, která se často využívá v hojení, je kombinace těchto metod. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. První, teoretická část se zaměřuje na anatomii kůže, historii, dělení a na rány obecně, celkově na hojení ran (na fáze hojení, faktory ovlivňující proces hojení). Dále na možnosti převazování, hodnocení ran a zaznamenávání do dokumentace, na materiály pro vlhké hojení ran a také na vzdělávání sester v této problematice. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření. V empirické části byly stanoveny dva cíle. První z cílů zní: Zjistit rozdíl v délce hojení ran mezi klasickou a vlhkou metodou. Druhý cíl je: Zjistit rozdíl v náročnosti ošetřovatelské péče při klasické metodě a vlhké metodě hojení ran. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné 4 otázky. První výzkumná otázka: Jaké problémy řeší sestry při hojení ran klasickou metodou? Druhá otázka: Jaké problémy řeší sestry při hojení ran vlhkou metodou? Třetí otázka: Jaký druh převazu sestry preferují? A čtvrtá otázka: Jaký je rozdíl v délce hojení mezi klasickou metodou a metodou vlhkého hojení ran? Ke zpracování výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Techniky sběru byly polostrukturované rozhovory se sestrami, zabývajícími se převazy ran a kazuistiky pacientů s chronickými ranami. Rozhovor se sestrami obsahoval 16 otázek (Příloha 2), byl doplněn během rozhovoru o podotázky. Výsledky byly rozřazeny do kategorií a dále zpracovány. Kazuistiky byly zaměřeny na pacienty s chronickými ranami, hospitalizované na oddělení následné péče. Kazuistiky byly doplněny o fotodokumentaci ran. Z výsledků vyplynulo, že sestry preferují metodu vlhkého hojení ran. Metodu vlhkého hojení ran sestry hodnotily jako rychlejší metodu hojení, ve výsledku méně ekonomicky náročnější a komfortnější pro pacienta. S těmito materiály se ale musí umět adekvátně pracovat. Proto je důležité se v problematice průběžně vzdělávat. Z výsledků dále vyplynulo, že i klasická metoda nebo její prvky se stále k léčbě ran využívají a i zde můžeme najít pozitiva. Na některé materiály i v dnešní době sestry nedají dopustit a k této metodě se rády vracejí. Výsledky výzkumu ukázaly, že výborných výsledků lze dosáhnout i kombinací těchto metod. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro ty, kteří se zajímají o problematiku hojení ran. Zájemci se dozvědí základní informace o obou metodách hojení ran a mohou si přečíst názory sester, které se převazy zabývají. V kazuistikách se dozví o průběhu hojení a mohou podle fotodokumentace porovnávat, jak se rány hojily.
|
host ::
RSS.