|
|
Systémy pro rychlé analýzy mléka v dojírnách
DURČANSKÁ, Michaela
První část bakalářské práce, zpracovaná formou literárního přehledu, se zabývá popisem vlastností a složení kravského mléka a využitím ukazatelů kvality mléka při řízení stáda dojnic. Dále se v bakalářské práci nachází popis typů dojíren a pravidla pro jejich výběr. V druhé části jsou popsány in-line analyzátory mléka, které jsou dostupné na trhu a provozně se využívají. Tyto analyzátory pomocí různých senzorů měří složky mléka (bílkoviny, tuky, laktózu, počet somatických buněk, enzymy, přítomnost krve), vlastnosti mléka (barvu, teplotu, elektrickou vodivost) a množství nadojeného mléka v reálném čase v průběhu dojení od jednotlivých krav. V praxi se nejvíce využívají analyzátory mléka výrobců Afimilk, Lely, DeLaval, LIC Automation, Fullwood Packo, GEA a Boumatic. Základním nedostatkem analyzátorů je nižší přesnost měření ve srovnání s laboratořemi. K přesnějšímu měření je důležitý další výzkum a vývoj těchto technologií. Mezi potencionální metody patří infračervená spektroskopie, biosenzory nebo bioluminiscenční metoda ATP. Nepřesnost výsledků ale nebrání k využití při posuzování změn naměřených hodnot a trendů v průběhu času. Potřebný by byl vývoj zařízení, které by dokázalo přímo stanovit počet somatických buněk v mléce. Tím by se zpřesnil monitoring výskytu mastitid oproti dosud používané, ale méně spolehlivé změny ve vodivosti mléka. Využití takového zařízení by zefektivnilo prevenci a léčení mastitid zejména u robotického dojení.
|
|
|
Vliv vybraných prvků chovného prostředí dojnic na technologické vlastnosti jejich mléka =: Influence of selected breeding dairy elements on the technological properties of their milk /
Henzl, Vratislav
Předmětem této disertační práce byla analýza vlivu vybraných prvků chovného prostředí dojnic na technologické vlastnosti jejich mléka. Sledování probíhalo od října 2012 do října 2013 (53 týdnů) u celkem šesti dodavatelů mléka v rámci kraje Vysočina. Během pokusu bylo rozborováno celkem 318 rozborů mléka v zemědělské a analytické laboratoři v Pribině Přibyslav a 172 rozborů vzorků v CL (Centrální laboratoř) Buštěhrad. Chovné prostředí bylo sledováno nepřetržitě, konkrétně teploty ve stájích a teploty a relativní vlhkosti mimo stáje. Sledovanými parametry chovného prostředí byly teplota ve stáji, teplota mimo stáj pro porovnání a relativní vlhkost vzduchu. Dodavatelé mléka byli vybráni podle chovaného plemene dojnic, způsobu ustájení dojnic a způsobu dojení. Bylo prokázáno, že způsob dojení dojnic (dojírny, konve a potrubí) mělo statisticky prokazatelný vliv na obsahové složky mléka. Obsah tuku byl statisticky průkazně nižší v případě dojení v dojírnách oproti dojení do potrubí a konví. Obsah bílkovin a sušiny měl opačný trend, tedy vyšší obsah při dojení v dojírnách a nižší obsah při dojení do konví a potrubí. Tento fakt byl potvrzen i při dalším rozboru dat, podle podmínek ustájení, kdy se opakoval stejný stav. Byl prokázán vliv způsobu ustájení na teplotní podmínky ve stáji, ve vazných stáních byla zjištěna jednoznačně mnohem vyšší teplota, což má v konečném důsledku zásadní vliv na syřitelnost a kvalitu sýřeniny, jak již bylo popsáno. Byl prokázán vliv způsobu dojení na mikrobiální zatížení mléka. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány při dojení v dojírně, ať už CPM (celkový počet mikroorganizmů), počet koliformních bakterií nebo SB (počet somatických buněk).
|
host ::
RSS.