Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jiřička obecná (Delichon urbica) v kulturní krajině České republiky
Dvořáková, Denisa
V literárním přehledu se práce soustředí na shromáždění informací o tomto druhu, včetně jeho ochrany, hlavně na území České republiky, ale i ve světě. Praktická část práce se věnuje stanovištím populací jiřičky obecné, zkoumá rozšíření a hnízdní hustotu v lokalitě městyse Lomnice, v roce 2016. Informace o hnízdění v lokalitě byly získány průzkumem oblasti, byla spočítána všechna hnízda a získány informace o předchozím hnízdění, z pozůstatků po bývalých hnízdech. Dále se práce věnuje monitoringu obecného povědomí obyvatel o jiřičce obecné a jejich názoru, v případě zahnízdění na jejich vlastních domech a budovách. Tyto informace byly získány s pomocí dotazníkového šetření, ale i z literárních zdrojů. Z práce vyvozuji, že jiřička je na člověku dnes víceméně závislá a velikost jejích populací se příliš nemění, aby tento stav setrval a nebo se i v budoucnu zlepšil, je nutný monitoring vývoje hnízdění a početnosti populace a v případě zjištěného poklesu zajistit nápravná opatření (umělá hnízda, správný typ omítky na budovách).
Hnízdní preference jiřičky obecné (Delichon urbica) v urbánní krajině
Dvořáková, Denisa
Práce hodnotí preference výskytu jiřičky obecné na území České republiky. V literárním přehledu se soustředí na získání informací z dostupných zdrojů, které se týkají hnízdních preferencí podle různých determinantů, od environmentálních podmínek stanovišť, až po vliv lidského faktoru. V praktické části bylo shromážděno 12 094 záznamů týkající se hnízdění jiřičky obecné z let 2009 až 2017 v ČR a které pocházejí z faunistické databáze ČSO. Data byla dána do kontextu s údaji o podmínkách jednotlivých stanovišť a byla zanalyzována dvěma statistickými metodami, metodou „Boosted regression trees“ (BRT) a „Generalised least squares“ (GLS). Na základě získaných výsledků bylo zjištěno, že jiřička obecná nejvíce preferuje oblasti s výskytem polních a mokřadních ekosystémů z důvodu výskytu hmyzu a spíše suburbánní krajinu nížin. Největší negativní vliv na jiřičku měly plochy, které se využívají jako průmyslové těžební oblasti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.