|
|
Farnosti Volyňského vikariátu a jejich fungování v období druhé poloviny 19. a v první polovině 20. století
STANĚK, Libor
Předkládaná práce se věnuje historii Volyňského vikariátu s vymezením časového období hlavně na druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století. Její obsah tvoří tři hlavní části, které přibližují dění ve Volyňském vikariátu z různých úhlů pohledu. První z nich se věnuje představení pramenné základny, z které práce vychází. Najdeme v ní představení archivních fondů farních a vikariátních úřadů, upozornění na možnosti využití fondu okresních úřadů pro poznání církevních správy. Kromě toho obsahuje rozbor i popis tří typů archivních dokumentů, a to farních kronik, vizitačních písemností kanonických vizitací, inventářů kostelního a farního majetku. Druhá část práce se zaměřuje na popsání movité a nemovité vybavenosti farností Volyňského vikariátu. Obsahuje přehled stavebního vývoje a oprav u kostelních a farních budov Volyňského vikariátu. Součástí je i přehled vybavení kostelních budov kovovými předměty, bohoslužebnými rouchy, zvony a varhany. Poslední část práce se věnuje duchovním Volyňského vikariátu. Její snahou je ukázat různorodou náplň práce faráře, povinnosti kaplanů a sžití obou duchovních. Obsahuje rovněž vymezení povinností vikariátního úřadu. V práci nechybí úvod, závěr, dále stručné shrnutí využité literatury a základní přehled historického vývoje Volyňského vikariátu. Na konci práce jsou umístěny tabulky a grafy jako vhodný a ilustrativní doplněk k jednotlivým kapitolám.
|
|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
host ::
RSS.