Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Segmentace obrazu pomocí superpixelů pro vylepšení predikce uvnitř snímku
Soukeník, Ondřej ; Fliegel, Karel (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce podává přehled o technologiích použitých pro kompresi obrazových dat, metodách měření kvality videa a metod segmentace obrazu. Práce je rozdělena na pět kapitol. V první kapitole je stručný přehled tehnologií a stavebních prvků používaných při komprimaci obrazu a videa. V druhé kapitole je stručný přehled objektivních metrik kvality videa a obrazu. Třetí kapitola podává přehled metod segmentace obrazu a na konci této kapitoly je popsána nová optimalizovaná implementace SLIC. Čtvrtá kapitola má za cíl popsat úpravu enkodéru rav1e standardu AV1. V páté kapitole je experimentální část, kde je úprava enkodéru ověřena a výsledky analyzovány a podány v přehledné podobě.
Pokročilé algoritmy pro komprimaci videosekvencí ve velmi vysokém rozlišení
Soukeník, Ondřej ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce podává přehled o pokročilých video kodecích a zkoumá jejich použitelnost pro komprimaci videa v ultra vysokém rozlišení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a experimentální. Teoretická část práce obsahuje přehled o pokročilých video kodeků pro komprimaci videa. Dále jsou stručné popsané objektivní metriky pro hodnocení kvality komprimovaného videa. Táto část práce rovněž obsahuje podrobný popis vytvořeného nástroje, využívající referenci implementaci vybraných video kodeků, pro snadnou komprimaci videosekvencí v ultra vysokém rozlišení. Pomocí tohoto nástroje v experimentální části práce jsou komprimované různě videosekvence. Komprimační účinnost jednotlivých video kodeků je hodnocena pomocí objektivních metrik. Pomocí pokročilé analýzy Bjntegaard Delta byly získané informace o efektivitě komprimování.
Moderní video kodeky
Bílek, Jan ; Čučka, Milan (oponent) ; Číka, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá moderními video kodeky a hodnocením jejich výstupní kvality videa. Nejprve jsou vysvětleny principy některých objektivních i subjektivních metod hodnocení. V další části jsou poté představeny nejpoužívanější video kodeky, konkrétně H.264, H.265, VP8, VP9, Dirac~2.2.3, WMV a Sorenson Spark. Výstupem práce je desktopová aplikace VideoCodecs napsaná v jazyce C++, která pro kódování a dekódování používá knihovnu ffmpeg. Součástí aplikace jsou také algoritmy PSNR, SSIM a~M--SVD pro objektivní hodnocení videa, dále pak simulace přenosového kanálu, umožňující zanesení chyb. Pomocí této aplikace bylo provedeno měření na čtyřech testovacích sekvencích v HD rozlišení při různých bitových rychlostech. Ze srovnání jednotlivých kodeků vyplývá, že nejlepším kodekem, s ohledem na kvalitu obrazu, je kodek H.265 před kodekem H.264, VP9 a VP8.
Pokročilé algoritmy pro komprimaci videosekvencí ve velmi vysokém rozlišení
Soukeník, Ondřej ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce podává přehled o pokročilých video kodecích a zkoumá jejich použitelnost pro komprimaci videa v ultra vysokém rozlišení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a experimentální. Teoretická část práce obsahuje přehled o pokročilých video kodeků pro komprimaci videa. Dále jsou stručné popsané objektivní metriky pro hodnocení kvality komprimovaného videa. Táto část práce rovněž obsahuje podrobný popis vytvořeného nástroje, využívající referenci implementaci vybraných video kodeků, pro snadnou komprimaci videosekvencí v ultra vysokém rozlišení. Pomocí tohoto nástroje v experimentální části práce jsou komprimované různě videosekvence. Komprimační účinnost jednotlivých video kodeků je hodnocena pomocí objektivních metrik. Pomocí pokročilé analýzy Bjntegaard Delta byly získané informace o efektivitě komprimování.
Moderní video kodeky
Bílek, Jan ; Čučka, Milan (oponent) ; Číka, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá moderními video kodeky a hodnocením jejich výstupní kvality videa. Nejprve jsou vysvětleny principy některých objektivních i subjektivních metod hodnocení. V další části jsou poté představeny nejpoužívanější video kodeky, konkrétně H.264, H.265, VP8, VP9, Dirac~2.2.3, WMV a Sorenson Spark. Výstupem práce je desktopová aplikace VideoCodecs napsaná v jazyce C++, která pro kódování a dekódování používá knihovnu ffmpeg. Součástí aplikace jsou také algoritmy PSNR, SSIM a~M--SVD pro objektivní hodnocení videa, dále pak simulace přenosového kanálu, umožňující zanesení chyb. Pomocí této aplikace bylo provedeno měření na čtyřech testovacích sekvencích v HD rozlišení při různých bitových rychlostech. Ze srovnání jednotlivých kodeků vyplývá, že nejlepším kodekem, s ohledem na kvalitu obrazu, je kodek H.265 před kodekem H.264, VP9 a VP8.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.