|
|
Radioterapie karcinomu prsu
TRAKALOVÁ, Barbora
Pod diagnózou C50 se skrývá nádorové onemocnění karcinom prsu. Je to nejčastější nádorové onemocnění u žen. Za rok 2009 bylo v České Republice nově diagnostikováno 5975 případů u žen a 1607 žen na toto onemocnění zemřelo. Existuje mnoho rizikových faktorů, které podmiňují vznik nádoru, jako je například dědičná dispozice, věk, menstruace, menopauza a další faktory. Zároveň existuje i mnoho faktorů, které můžeme my sami ovlivnit a onemocnění tak předcházet. Důležitá je i prevence, ať už ve formě samovyšetření prsu nebo mamografického screeningu, který je pojišťovnou hrazen od 45. roku. Léčba karcinomu prsu zahrnuje spoustu léčebných modalit, jako je například chirurgická, hormonální a biologická léčba, chemoterapie a radioterapie. Tato práce se podrobněji zabývá radioterapií, která je v léčbě tohoto onemocnění nenahraditelná. Radioterapie je léčba zhoubných i nezhoubných nádorů pomocí ionizujícího záření. Aby mohl být pacient ozářen, musí mu tým lékařů a radiologických asistentů vytvořit individuální ozařovací plán, ve kterém je přesně uveden cílový objem, kritické orgány, ozařovací technika, frakcionace a jednotlivé dávky záření, ozařovací poloha a spousta dalších údajů, které jsou potřebné k přesnému ozáření. Nejvyužívanější technikou při léčbě karcinomu prsu je technika dvou tangenciálních polí. Tato technika se využívá i v Nemocnici České Budějovice a.s., kde jsem vytvořila soubor 60 pacientek s karcinomem prsu léčených na onkologickém oddělení v roce 2011. Použito bylo celkem 536 verifikačních snímků, tedy 1608 hodnocení. V průběhu léčby by měl pacient zaujímat totožnou ozařovací polohu, které dosahujeme pomocí ozařovacích a fixačních pomůcek. Z různých důvodů však při jednotlivém ozařování dochází k malým či větším odchylkám od optimální polohy, tudíž dochází k možnosti ozáření jiného objemu, než je požadovaný cílový objem. Je nutné si uvědomit, že v průběhu léčby onkologických pacientů dochází často ke změně hmotnosti, změně tvaru těla pacienta a u pokročilých stádií třeba i změně fyzického stavu a pohyblivosti pacienta. Z tohoto důvodu u pacientů s karcinomem prsu může docházet k velkým odchylkám a to například v případě deformace prsu nebo při nadměrném hubnutí způsobeném léčbou. V Nemocnici České Budějovice a.s. je stanovena maximální povolená odchylka pro vertikální, laterální a longitudinální osu 0,7 cm a pro rotaci 3°. Získané hodnoty odchylek z verifikačních snímků jsem tedy zaznamenala do tabulky a následně do grafů, kde jsou zobrazeny průměrné odchylky a četnosti těchto odchylek v jednotlivých osách pro každé ozařovací pole. K největším odchylkám docházelo ve vertikální ose a průměrná odchylka v této ose byla 0,29 cm. Z celkového počtu hodnocení byla maximální povolená odchylka překročena pouze u 3 %, tedy u 45 odchylek. Snahou této práce bylo dokázat, že verifikační snímky umožňují předcházet případným chybám při ozařování. Tato hypotéza byla potvrzena, protože k překročení maximálních povolených odchylek došlo pouze u 3 % hodnocení. Díky verifikačním snímkům můžeme tedy odhalit nesprávnou ozařovací polohu, tudíž je ozářen pouze cílový objem a nedochází k ozařování okolní zdravé tkáně a kritických orgánů.
|
|
|
Léčba bronchogenního karcinomu
RAČÁKOVÁ, Jana
V mé bakalářské práci se věnuji problematice bronchogenního karcinomu a léčbě tohoto onemocnění pomocí radioterapie. Toto téma jsem si zvolila, abych měla větší přehled jak o daném onemocnění, tak o metodách léčby radioterapií a o radioterapii celkově. Na úvod jen krátká charakteristika bronchogenního karcinomu. Karcinom plic je jedním z nejčastějších příčin úmrtí na maligní nádor. Nejčastěji jsou tímto onemocněním postiženi muži mezi 40. - 70. rokem života, ale ani ženy nejsou výjimkou. Nemocný je ohrožen jednak intenzivním růstem nádoru, ale také metastazováním do okolních orgánů. Hlavní příčinou je kouření. Tudíž silní kuřáci mají mnohem větší pravděpodobnost, že je toto onemocnění postihne. První část práce je věnována teorii. Je zde popsána a rozebrána problematika bronchogenního karcinomu a možnosti léčby tohoto onemocnění. Dále popisuji možnosti diagnostikování bronchogenního karcinomu, přehled TNM klasifikace a velmi okrajově zmiňuji chirurgickou léčbu a chemoterapii. Podrobněji se zde zabývám hlavně léčbou zářením, tedy radioterapií, postupem léčby, frakcionačním režimem, případnými vedlejšími účinky apod. Prvním cílem mé práce bylo uvedení ozařovacích technik bronchogenního karcinomu od historie až po současnost. Tyto techniky jsem uvedla na začátek praktické části práce. Z toho důvodu, aby bylo patrné, jak se postupně techniky radioterapie zdokonalovaly a umožnily tak především poskytnout mnohem kvalitnější léčbu pacientovi a také usnadnit práci radiologickému asistentovi. Dále jsem uvedla algoritmus léčby bronchogenního karcinomu na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., kde popisuji léčbu pacienta s bronchogenním karcinomem postupně od diagnostikování tohoto onemocnění až po první ozáření. Druhým a zároveň hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit soubor pacientů léčených na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a u nich porovnat správnost nastavení ozařovací polohy pomocí verifikačního systému. Soubor jsem vytvořila z 67 pacientů s diagnózou bronchogenního karcinomu léčených na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. v období od března 2012 do března 2013. Podle mé hypotézy je nezbytnou součástí léčby zářením verifikační systém. To také dokazují mé výsledky. Vytvořením verifikačních (kontrolních) snímků je ve většině případů možné předcházet případným chybám (překročení maximálních tolerovaných odchylek) při nastavování ozařovací polohy u pacienta. Zhotovením kontrolního snímku u pacienta (jednou týdně) je umožněno radiologickému asistentovi srovnat případné překročené odchylky a tudíž pacientovi při následném záření není zbytečně ozařována okolní zdravá tkáň a orgány. Bohužel nám verifikační systém neumožní 100% přesnost (odchylky ve všech směrech a v úhlu mít vždy v toleranci), ale jsme tomuto cíli velmi blízko. Aby bylo dosaženo vyšší kvality při ozařování pacientů, nabízí se hned dvě možnosti. První možností je využití IGRT (Image Guided Radiation Therapy), což je obrazem řízená radioterapie, která umožňuje přesnější kontrolu polohy pacienta před každou frakcí a také zaměření cílového objemu a kritických orgánů před každou frakcí nebo během ní. To znamená zdokonalení verifikačního systému, ale z důvodu vysokých pořizovacích nákladů se v Českobudějovické nemocnici nevyužívá. Druhou možností jak zlepšit kvalitu léčby pro pacienta, je použití techniky breath ? gating radioterapie, což je technika, která umožní pacienta ozařovat jen v určité fázi dechového cyklu. Touto technikou tedy dokážeme eliminovat dýchací pohyby a je možné aplikovat podstatně vyšší dávku do cílového objemu a to s větší přesností.
|
|
|
Význam verifikačních snímků při IMRT v oblasti hlavy a krku.
MYSLÍKOVÁ, Petra
Nádory hlavy a krku patří v České Republice k pátému nejčastějšímu nádorovému onemocnění. I přes snadnou dostupnost vyšetření a dobře zjistitelné příznaky přichází většina pacientů k léčbě s různými typy nádorů v pokročilých stádiích, čímž se snižuje jejich šance na vyléčení. Technika IMRT se stala v posledních letech nejčastěji využívanou metodou v léčbě tumorů hlavy a krku, umožňující dokonalejší šetření zdravých tkání a kritických orgánů v této lokalitě. Bakalářskou práci rozděluji na část teoretickou a praktickou. V jednotlivých kapitolách první části jsou rozebírány oblasti hlavy a krku a typy nádorového onemocnění, které v těchto lokalitách můžeme nalézt - jejich příznaky, etiologii, diagnostiku, prognózu a samozřejmě jejich léčbu. Dále jsem do této části zahrnula obecný průběh plánování a nakonec jsem zmínila historii a současnost verifikačních snímků. Druhá část obsahuje kapitoly zahrnující cíle práce a hypotézu. Cílem práce je posouzení a zhodnocení portálových verifikačních snímků cílového objemu u tumorů v oblasti hlavy a krku a jejich srovnání s referenčními verifikačními snímky, stanovení odchylek v ozařovací poloze a z toho následné potvrzení významu verifikačních snímků v oblasti hlavy a krku. Dále jsou v této části zahrnuty kapitoly popisující metodiku, ve které jsou uvedeny zdroje, ze kterých bylo čerpáno do této práce, průběh procesu plánování u pacienta s IMRT technikou a dále výsledky zkoumaného souboru 50 pacientů s tumorem hlavy a krku, kteří podstoupili ozáření technikou IMRT a u kterých byly hodnoceny verifikační snímky cílového objemu. Předpokládané cíle práce byly splněny a hypotéza byla vyvrácena. Verifikační portálové snímky se na onkologickém oddělení zhotovují jedenkrát týdně. Navrhovala bych, aby se portálové snímky s fixační maskou zhotovovaly alespoň dvakrát týdně za účelem dosažení ještě lepší přesnosti a kontroly ozařovací polohy.
|
host ::
RSS.