|
| |
|
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Paukovček, Michal
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po třetím vegetačním období má rozdílná velikost (krytí) holiny, doba sadby a typ použitého sadebního materiálu. Výzkum byl realizován na holinách s rozměry 55 x 70 m, 25 x 70 m, v Podsadbe, na velké Kalamitní holině (4,4 ha) a byly použité čtyři provenience s úpravou kořenového systému nebo bez úpravy. Na každém jedinci bylo naměřeno a zaznamenáno 10 parametrů a znaků. Zjištěné hodnoty byly statisticky vyhodnoceny a doplněny slovním komentářem. Výsledky výzkumu nám potvrdily, že pro zakládání kultur douglasky jsou vhodnější menší obnovní prvky, které jim poskytují příznivější mikroklimatické podmínky. Na těchto plochách jsou nižší ztráty a rostliny vykazují vyšší přírůst nadzemní části. Z hlediska doby sadby se jako nejvhodnější jevily výsadby v prvních jarních termínech. Vliv úpravy kořenového systému před sadbou měl negativní účinek, protože upravené sazenice měly nižší přírůst a také ztráty byly v průměru vyšší.
|
|
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání douglasky tisolisté
Ludvík, Ladislav
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má v porostu rozdílná velikost holiny a její krytí na odrůstání kultur douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco). Součástí práce bylo i zhodnocení vlivu různých typů sadebních materiálů (2 + 1, 2 + 2, 3 + 0 a f1 + k1) na odrůstání kultur douglasky na částečně krytých lokalitách. Práce byla realizována na výzkumných plochách ÚZPL založených v roce 2010 (17 ploch) a 2011 (4 plochy) na území Lesů města Brna. Měření probíhalo po ukončení vegetační doby v měsících září a říjen roku 2013. Navazuje na předchozí měření, které bylo realizováno na podzim roku 2012. Na všech plochách bylo měřeno a hodnoceno minimálně 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny zejména tyto parametry a znaky: výška nadzemní části rostliny (v roce 2012 a 2013), přírůsty terminálu, tloušťka kořenového krčku, počet rostlin s vícečetným kmenem, zvlnění kmene (přímý, do 3 průměrů kmene a nad 3 průměry kmene), tvar koruny (trojúhelníkovitá, elipsovitá, kulovitá a jednostranná), délka letošních jehlic, barva asimilačního aparátu (zelená, světle zelená a žlutá) a ztráty. Výsledky práce byly konfrontovány s výsledky zjištěnými již v předešlých letech. Výsledky diplomové práce potvrdily, že rozdílná velikost (krytí) holiny i použitý typ sadebního materiálu mají vliv na úspěšné odrůstání kultur douglasky tisolisté. Douglaska po výsadbě nejlépe odrůstá na plochách krytých okolním porostem alespoň ze tří stran, kde holina nemá větší šířku než 35 m. Při použití kvalitního materiálu lze na těchto plochách čekat i průměrně nejmenší ztráty. Přibližně po třech letech se začínají přírůsty i šířky kořenových krčků rostlin mezi jednotlivými krytími postupně srovnávat. Na plochách krytých okolním porostem ze dvou stran a se vzdáleností holiny od porostu poskytujícího krytí nepřesahující 1,5 násobek jeho výšky i po třetím vegetačním období nejlépe odrůstají a dosahují nejmenších ztrát sazenice typu f1 + k1 a 2 + 1. Ztráty vzniklé v roce 2013 byly oproti ztrátám z předešlého měření realizovaného v roce 2012 výrazně nižší.
|
|
|
Vliv velikosti a expozice holiny na růst kultur douglasky tisolisté
Janoušková roz. Schindlerová, Hana
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po druhém vegetačním roce má velikost (krytí) a expozice holin, doba sadby a typ užitého sadebního materiálu. Ověřování bylo založeno na čtyřech plochách - Velká oplocenka (60x70m), Malá oplocenka (25x70m), Podsadba (zakmenění 1,0) a Velká kalamitní holina (4,4 ha). Byly zde vysázeny čtyři různé provenience a to s úpravou nebo bez úpravy kořenového systému, které byly vysázeny v šesti různých termínech (jaro - podzim). Sledovány a vyhodnocovány byly zejména tyto znaky: ztráty, délka nadzemní části, přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, délka a počet větví, délka jehlic, barva asimilačního aparátu, poškození biotickými a abiotickými činiteli. Výsledky diplomové práce potvrdily, že je nejvhodnější douglasku vysazovat na malé obnovní prvky, s dostatečným krytím okolním porostem. Velká a Malá oplocenka vykazují nižší ztráty a vyšší přírůst nadzemních částí. Nejvhodnější termín výsadby je na počátku jara. Také se potvrdila značná různorodost v nárocích jednotlivých proveniencí a citlivost douglasky na sucho. Vliv úpravy kořenového systému se jevil jako minimální.
|
|
| |
host ::
RSS.