|
|
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.
|
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Posouzení trendů aktivních a efektivních teplot v období 1961-2010
Kourek, Zdeněk
Práce analyzuje meteorologický prvek teplota vzduchu na třech klimatologických stanicích. Cílem bylo posoudit změny v hodnotách teplotních sum, a to sum aktivních teplot (sumy teplot nad stanovenou teplotní hodnotu) a sumy efektivních teplot (sumy teplot nad stanovenou teplotní hodnotu mínus daný stanovenou teplotní hodnotu) za období 1961 - 2010. Současně byla analyzována doba velkého (počet dnů kdy průměrná denní teplota je trvale nad 5 °C), hlavního (počet dnů kdy průměrná denní teplota je trvale nad 10 °C vegetačního období) a vegetačního léta (počet dnů kdy průměrná denní teplota je trvale nad 15 °C). Tyto výsledky porovnány s proxy daty z oboru fenologie rostlin a živočichů. Ze zástupců vyšších rostlin byl vybrán dub letní (Quercus robur) a z ptačích druhů sýkora koňadra (Parus major) a to v lokalitě Lednice. Na základě výpočtu sum aktivních a efektivních teplot, lze konstatovat, že se jejich hodnoty ve sledované časové řadě zvyšují, stejně jako počet dnů vegetačních období. Výsledky vykazují regionální rozdíly.
|
|
|
Fenologická pozorování ve smrkovém porostu na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina
Mizerová, Lucie
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnocení nástupu fenologických fází s ohledem na měnící se mikroklimatické podmínky prostředí u smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst) v dospělé a mladé smrkové monokultuře na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina. Společně se smrkem byla sledována také fenologie smrkového podrostu. Využita byla metoda jak pozemní fenologie, tak pozorování fenokamerami. Výsledky byly porovnávány jak mezi sebou, tak v kontextu dlouhodobých průměrů. Díky závislosti fenologických fází lesních dřevin i bylin na klimatických poměrech jsou výsledky dlouhodobých fenologických pozorování průkazným ukazatelem změn klimatu. Výsledky této diplomové práce mohou přispět k rozšíření databáze fenologických záznamů.
|
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Změny délek odobí s charakteristickými teplotami vzduchu
Černochová, Eva ; Metelka, Ladislav (oponent) ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce)
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Zpracování dlouhodobých řad aktivních a efektivních teplot
Kourek, Zdeněk
Práce analyzuje meteorologický prvek teplota vzduchu na třech klimatologických stanicích. Cílem bylo posoudit změny v hodnotách teplotních sum, a to sum aktivních teplot (sumy teplot na stanovený práh) a sum efektivních teplot (sumy teplot nad stanovený práh -- stanovený práh) za období 1961-2009. Současně byla analyzována doba velkého (počet dnů kdy průměrná denní teplota je trvale nad 5 °C), hlavního (počet dnů kdy průměrná denní teplota je trvale nad 10 °C vegetačního období) a vegetačního léta (počet dnů kdy průměrná denní teplota je trvale nad 15 °C). Na základě výpočtu sum aktivních a efektivních sum, lze konstatovat, že se jejich hodnoty v čase zvyšují, stejně jako počet dnů vegetačních období. Výsledky vykazují regionální rozdíly.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.