|
|
Informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na vznik mimořáné události
DVOŘÁK, Ladislav
Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň informovanosti zdravotnického personálu vybraných zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na vznik mimořádné události. Výzkum probíhal v sedmi největších zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji, v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Tábor, a.s., Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Vzhledem k faktu, že se jedná o zařízení, kde je denně hospitalizováno několik tisíc pacientů je bezpochyby potřeba, aby byl veškerý zdravotnický personál dostatečně informován nejen o možných mimořádných událostech, ale také o způsobu varování obyvatelstva a způsobu chování v době probíhající mimořádné události. Teoretická část je věnována problematice mimořádných událostí. Je zde podrobněji popsán pojem mimořádná událost tak, jak je definována zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, rozdělení mimořádných událostí. Jsou zde také popsány možné příčiny jejich vzniku. Na základě informací z Havarijního plánu kraje jsou zde některé mimořádné události popsány podrobněji. Jedná se o povodně, v posledních letech jedna z nejčastějších mimořádných událostí nejen v Jihočeském kraji, radiační havárie, požáry, únik nebezpečných chemických látek, epidemie nebo také terorismus, což je hrozba, které je podle aktuálního vývoje v Evropě potřeba věnovat čím dál větší pozornost. Teoretická část také popisuje zdravotnická zařízení. Je zde popsán samotný pojem "zdravotnické zařízení" tak jak jej popisuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro zvýraznění důležitosti problematiky ochrany obyvatelstva ve zdravotnických zařízeních, je zde také souhrnný přehled o počtech zdravotnických zařízení v celé České republice. V další kapitole teoretické části jsou uvedeny bližší informace o jednotlivých nemocnicích vybraných pro výzkum informovanosti zdravotnického personálu. Pro zodpovězení výzkumné otázky "Jaká je informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na území Jihočeského kraje na vznik mimořádné události?" bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření ve všech sedmi vybraných nemocnicích. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnocovány a graficky zpracovány pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Pro statistické vyhodnocení byla zvolena metoda ANOVA. Z celkových výsledků vyplývá, že informovanost zdravotnického personálu napříč všemi kritérii dosahuje 72,74 %. K hodnocení výsledků byla stanovena 80% hranice úspěšnosti správných odpovědí a dosažené výsledky se tak ukazují jako nedostatečné. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v oblasti ochrany obyvatelstva pouhých 59,24 % správných odpovědí. Vzhledem k tomu, že celých 79,50 % respondentů neví, jak zní varovný signál Všeobecná výstraha, ukazuje se zde potřeba pravidelného školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva. V oblastech, kde jsou zaměstnanci školeni v pravidelných zákonem daných intervalech, jsou dosažené výsledky výrazně lepší. Například v oblasti požární ochrany dosáhli respondenti 74,37 % správných odpovědí a přesto, že ani zde nebylo dosaženo požadované úrovně informovanosti zdravotnického personálu, se ukázalo, že pravidelné školení zvyšuje znalosti zaměstnanců. Další výsledky šetření pak ukázaly vliv jednotlivých kritérií na úroveň informovanosti zdravotnického personálu. Výsledky bakalářské práce ukázaly, že informovanost personálu vybraných zdravotnických zařízení není dostatečná a poukazuje na nutnost stanovit pravidla a způsob pro pravidelné školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Informování a komunikace s veřejností při přípravě a řešení mimořádné události
PROKOP, Jan
Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření stav informování veřejnosti o mimořádné události, a to jak v preventivní fázi, tak i ve fázi řešení takové situace. V dnešní době jsou informace alfou a omegou společnosti, neboť nutnost mít na dosah správné a potřebné informace rychle narůstá, a to i v oblasti ochrany obyvatelstva, kde jejich přijetí, správné vyhodnocení a včasné předání má vliv na ochranu života a zdraví obyvatel, jejich majetek a také na životní prostředí. Práce se v úvodní části za pomoci dostupných pramenů zabývá informacemi a komunikací obecně. Tedy vznikem, šířením a využitím informací. Tato část se dále věnuje problematice mimořádných událostí, preventivně výchovné činnosti, komunikačnímu řetězci informací mezi veřejností a pracovišti, která odpovídají za řešení mimořádné události, a také způsobům informování veřejnosti při mimořádné události. Další část práce je věnována rozboru výsledků získaných pomocí dotazníkového šetření a komparaci vybraných výsledků tohoto šetření s informacemi získanými při neformálních rozhovorech s odbornými pracovníky. Tyto výsledky mohou být využity Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje k přípravě odborných školení starostů obcí, případně pro pořádání osvětové činnosti mezi veřejností. Závěr práce předkládá návrhy možných způsobů informování veřejnosti, a to jak v přípravné fázi, tak i ve fázi řešení mimořádné události. Je velice důležité, aby veřejnost byla seznámena s informacemi, které jsou nezbytné pro správné chování v případě mimořádné události, protože jen vzdělaný a informovaný člověk bude schopen ochránit sám sebe a být nápomocný i ostatním.
|
|
|
Předpokládané chování obyvatel při spuštění JSVV
JINDŘICH, Eduard
Anotace Varování obyvatel v České republice je zabezpečováno jednotným systémem varování a vyrozumění. Tento systém se skládá z koncových prvků, rotačních nebo elektronických sirén, bezdrátových rozhlasů a ovládacích terminálů. Včasné varování obyvatel je důležité při vzniku havárií a mimořádných událostí.V současné době se do technologií jednotného systému varování a vyrozumění investují nemalé finanční prostředky a zavádí se nové koncepce v oblasti vyrozumění a varování obyvatel. Cílem práce je zjistit chování obyvatel Jihočeského kraje při spuštění jednotného systému varování a vyrozumění. Zjistit počet osob, které by v případě vzniku mimořádné události věděli, jak se zachovat v dané situaci. Výzkum byl prováděn formou dotazníkového šetření. Dotazníkem byli osloveni občané Jihočeského kraje všech věkových kategorií. Z těchto vyplněných dotazníků byly zpracovány grafy. V závěru práce shrnuji nejdůležitější poznatky, které vyplynuly z provedeného průzkumu a navrhuji možné řešení k dané problematice.
|
|
|
"Vybrané úkoly jednotek požární ochrany při zabezpečení ochrany obyvatelstva"
NOSEK, Martin
Cílem této bakalářské práce bylo rozebrat úkoly a činnost jednotek požární ochrany se zaměřením na činnost jednotek na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. Mimo jiné také posoudit připravenost a vybavenost jednotek požární ochrany. Pomocí dotazníkového šetření zjistit úroveň znalostí velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. V současné době ukázaly zkušenosti z řešení mimořádných událostí a to zejména při vichřicích a povodních potřebu mít připravené a organizované skupiny osob, které by plnily specifické úkoly v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. K organizovaným, ale ne zcela připraveným skupinám patří jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. V úvodu teoretické části této bakalářské práce se autor zabýval historickým vývojem ochrany obyvatelstva v našich podmínkách, dále zde uvedl, jaká mohou vzniknout rizika a mimořádné události. Dále jsou zde uvedeny druhy jednotek požární ochrany a jejich kategorizace pro zajištění plošného pokrytí. Jsou zde rozebrány základní úkoly jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva podle §30 vyhlášky č.247/2001 Sb. U některých těchto úkolů je uvedena vybavenost profesionálních jednotek okresu České Budějovice k jejich plnění. V závěru teoretické části jsou rozebrány jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. V praktické části, která se zabývala zjištěním úrovně znalostí velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, byla použita technika sběru dat formou dotazníku. V diskuzi se autor věnoval rozboru jednotlivých otázek tohoto dotazníku. Závěr bakalářské práce uvádí nutnost dalšího prohlubování vědomostí členů sboru dobrovolných hasičů obcí na periodických školeních v oblasti ochrany obyvatelstva. Závěry této práce budou využity Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje při přípravě velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí.
|
|
|
Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní
KRČAL, Jan
Hlavním cílem práce ?Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní? bylo zjistit informovanost byvatelstva České republiky o možnostech ochrany před účinky jaderných zbraní. Úvodní část obsahuje přehled těchto zbraní s rozdělením dle jednotlivých typů, dále obsahuje souhrn jejich primárních a sekundárních účinků na lidský organismus, a uzavírá ji přehled doporučených postupů a metod osobní ochrany. V tomto posledním zmíněném přehledu jsou uvedeny jak prostředky improvizované ochrany a způsob jejich použití, tak i doporučené chování v uvažované situaci - od momentu varování, přes ukrytí až po evakuaci. V další části práce jsou vyhodnoceny a graficky vyjádřeny výsledky provedeného průzkumu, realizovaného formou dotazníkové akce. Součástí vyhodnocení odpovědí je i krátký komentář ke každé otázce a v závěru i statistické zpracování. V průzkumu byli respondenti rozděleni dle věku do první a druhé skupiny, přičemž mezním rokem bylo zvoleno datum narození 1980. První skupinu reprezentovali respondenti narození před uvedeným rokem, druhou pak ti, jejichž datum narození je v uvedeném roce nebo později. Díky tomu bylo možné posoudit znalosti jednotlivých generací ? především s ohledem na omezenou dostupnost informací k této problematice na základních a středních školách po roce 1990. Výsledky průzkumu ukázaly, že informovanost obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní je výrazně menší, než-li je nutné k efektivní ochraně jednotlivce. Bylo také zjištěno znatelně menší povědomí u generací narozených v roce nebo po roce 1980 oproti starším generacím. Řešením takto neuspokojivého stavu je začlenění dané problematiky do přednášek na základních a středních školách, nejlépe pak přímo do osnov uvedených škol.
|
host ::
RSS.