|
|
Vyhodnocení pestrosti stravování dětí v mateřských školkách
LUDWIGOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce je posouzení pestrosti stravování dětí ve dvou vybraných mateřských školách, a to v krajském městě (školka A) a na malé obci (školka B). Na tuto problematiku navazovalo vyhodnocení plnění spotřebního koše a stanovení příjmu energie a živin ze stravy předkládané dětem v mateřských školkách. Vhodnou metodikou pro výzkum byl stanoven sběr dat a jejich následná analýza, přičemž byla zpracována a vyhodnocena získaná data (jídelníčky) ze zmíněných dvou mateřských škol. Zároveň byly finální výstupy porovnány s referenčními hodnotami pro příjem živin dle DACH (2011). Výzkum v rámci posouzení pestrosti jídelních lístků ukázal, že v obou mateřských školách dochází k nadměrnému podávání vepřového masa a zařazování uzenin. Naopak frekvence čerstvé zeleniny je velmi nedostačující. U mateřské školy A je zapotřebí zvýšit frekvenci podávání zeleninových polévek. U mateřské školy B bylo shledáno nedostatečné zastoupení bezmasých pokrmů a časté zařazování sladkých jídel. Vyhodnocení spotřebního koše zaznamenalo nedostatky v plnění komodit mléka, mléčných výrobků a volného cukru. U mateřské školy B nebyla neplněna komodita luštěnin. Z vyhodnocení nutriční skladby sledovaných jídelních lístků v obou institucích vyplynula vysoká nadlimitní saturace bílkovinami, což koresponduje s literárními prameny a se zjištěními prováděnými hygienickými stanicemi. Jako pozitivní lze konstatovat, že příjem vápníku a železa u dětí předškolního věku byl zabezpečen v optimálním množství. U mateřské školy A byl však zaznamenán nižší příjem vitamínu A. Závěrem lze konstatovat, že zdravý životní styl se dostává do popředí, a proto se i mateřské školy snaží tohoto současného trendu držet. Nicméně z uvedeného šetření je jasné, že i v této oblasti stále dochází k nedostatkům a tato problematika nesmí být podceňována, neboť může mít dopad na budoucí stravovací návyky dítěte, které také ovlivňují i celkový zdravotní stav člověka.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení pestrosti stravy ve vybraných školních jídelnách Jihočeského kraje
DALIHODOVÁ, Andrea
Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. V zájmu přesnějšího dodržení výživových dávek byl stanoven tzv. spotřební koš potravin.V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled stravování školních dětí.Hlavním cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit pestrost školních obědů ve vybraných školních jídelnách z měsíčních jídelních lístků z hlediska racionální výživy. Dílčí cíle se zaměřily na posouzení kvality obědů z vyhodnocených spotřebních košů a vyhodnocení postupu vedoucích školních jídelen při sestavování jídelních lístků.Praktická část výzkumu je zpracována za využití kvalitativního výzkumu. Výběr zkoumaných objektů proběhl pomocí prostého záměrného výběru.Datový soubor byl tvořen jídelními lístky za měsíc prosinec 2012, leden 2013 a únor 2013 a spotřebními koši za téže období. Analýza pestrosti stravy a hodnocení spotřebních košů byla doplněna polostrukturovanými rozhovory.Výzkumné otázky se týkaly koeficientů pestrosti stravy ve stravovacích zařízeních a plnění spotřebních košů. Dále se týkaly dodržování zásad racionální stravy, kvality pokrmů, technologií a možností zlepšení ve školních jídelnách.V praktické části se nejprve věnuji vyhodnocení pestrosti polévek jednotlivých školních jídelen. Pestrost polévek byla hodnocena za každý měsíc a jídelnu samostatně. Dále se věnuji vyhodnocení pestrosti hlavních jídel, příkrmů, příloh a doplňků. Výsledky hodnocení jsou zaznamenány v přehledných tabulkách.Další část diplomové práce se zabývá vyhodnocením spotřebních košů.Poslední část výzkumu tvoří rozhovory s vedoucími školních jídelen.Z odpovědí na výzkumné otázky jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza zní:Vybrané školní jídelny Jihočeského kraje poskytují strávníkům pestrou stravu dodržující zásady racionální výživy.Odpovědi na ostatní výzkumné otázky mi pomohly formulovat druhou a třetí hypotézu: ?Školní jídelny naplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu maso, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina a brambory.Třetí hypotézu jsem formulovala následovně:Školní jídelny nenaplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu ovoce a luštěniny.Všechny zkoumané školní jídelny se snaží velmi dobře dodržovat veškeré zásady zdravé výživy. Vedoucí školních jídelen se dle poskytnutých rozhovorů dále vzdělávají v oblasti stravování.
|
host ::
RSS.