|
|
Přínos a spolupráce Armády České republiky během pandemie Covid-19 v práci všeobecných sester
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat rozsah spolupráce příslušníků AČR a všeobecných sester během pandemie Covid-19. Dalším cílem bylo zjistit, jestli všeobecné sestry byly se zmíněnou spoluprací spokojeny, a také zmapovat, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester s nasazením vojáků na nemocniční lůžková oddělení. Teoretická část se zabývá podrobným popsáním klíčových termínů, které nadále souvisejí i s částí výzkumnou. Především je zde věnována pozornost onemocnění Covid-19, jeho klinickému obrazu a možnostem prevence, diagnostiky a léčby. Vysvětleny jsou i klíčové pojmy jako všeobecná sestra nebo pandemie. Zaměřujeme se také na specifika samotné práce všeobecných sester v nemocnicích v době pandemie. Další z hlavních kapitol se zaměřuje na Armádu České republiky a na způsoby, kterými bojovala proti zmíněnému infekčnímu onemocnění. Je zde popsána nejen pomoc, kterou poskytla svými členy v sociálních a nemocničních zařízeních, ale i pomoc složkám integrovaného záchranného systému a další cesty jejího zapojení. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní formou za použití metody hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem patnáct všeobecných sester, které pracují ve dvou odlišných nemocnicích na odděleních lůžkového typu. Všechny během pandemie spolupracovaly s členy AČR, což představuje základní stavební kámen celého tohoto výzkumu. Před realizací samotného výzkumu byl proveden i předvýzkum, který sloužil především k ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v rozhovoru. Po souhlasu informantek byly rozhovory nahrávány a následně autorkou práce přepsány v programu Microsoft Word. Získané informace byly pečlivě přečteny a dle potřeb kategorizovány a redukovány do vytvořených kategorií a subkategorií, které jsou schematicky znázorněny v kapitole výsledky. Získané výsledky ukazují, že členové AČR spolupracovali jak s všeobecnými sestrami, tak s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Nejčastěji se jednalo o pomocné práce jako je například pomoc při ranní hygieně, antidekubitní péče, asistence při stravování apod. Všeobecné sestry vysvětlily, čím jim byli vojáci nejvíce ku prospěchu, ale popsaly i úkoly, které pro vojáky představovaly problematické činnosti. Všeobecné sestry také detailně vyobrazily zkušenosti, které touto spoluprací získaly, a uvedly jak pozitivní, tak negativní názory a připomínky této spolupráce. V práci nechybí ani doporučené změny pro případ, že by následovala další vlna pandemie Covid-19. V kapitole diskuse jsou poté získané výsledky empirické části srovnány s odbornou literaturou a světovými články databází.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče
RÁSOCHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče" si klade za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče. Na základě předem stanoveného cíle byly formulovány dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče, a které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v agenturách domácí péče. Ve výzkumné části byla použita metodika kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen ve spolupráci s řešitelským kolektivem výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021/S. Výzkumný soubor tvořilo 11 sester pracujících v agenturách domácí péče. Získané rozhovory byly zpracovány za pomoci kódování, ve kterém kdy bylo vytvořeno 5 kategorií a 16 podkategorií. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry v domácí péči poskytují pacientům vysoce individualizovanou péči, která splňuje podmínky kulturně kompetentní péče. Zároveň se odhalily slabiny, které stojí ve formě výzev před sestrami. Je to například komunikační bariéra a zapojení tlumočníka do péče o pacienty v domácí péči, zkvalitnění celoživotního vzdělávání sester v domácí péči a zařazení kritické reflexe do práce sester. Také vyšlo najevo, že sestry stojí před výzvou technického zvládnutí práce v domácím prostředí klientů. Dle výsledků je patrné, že zdravotnická zařízení stojí před výzvou zefektivnění předávání informací mezi jednotlivými subjekty poskytování péče a tím zlepšení možnosti přípravy sestry na návštěvu u klienta. Tato diplomová práce může být využita pro zkvalitnění a zefektivnění péče o klienty z odlišné kultury a dále jako podklad pro další výzkumnou činnost a rozvoj ošetřovatelství.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Nové trendy prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi
KRAUSE, Martin
Cílem disertační práce bylo zjistit rizikové předměty a plochy používané při poskytování ošetřovatelské péče z hlediska přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Dalším cílem bylo zjistit současný stav znalostí všeobecných sester o provádění dezinfekce předmětů a ploch při poskytování ošetřovatelské péče. Posledním cílem bylo zjistit mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy v ošetřovatelské praxi. Výzkum byl realizován u vybraného poskytovatele zdravotních služeb, tedy nemocnice krajského typu. Stanovených cílů bylo dosaženo s využitím kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu. Část výzkumu byla realizována za finanční podpory v rámci studentské grantové soutěže. V první části výzkumu byly kvalitativním výzkumem technikou nestrukturovaného pozorování zjištěny rizikové předměty a plochy, které se využívají při poskytování ošetřovatelské péče na standardních pracovištích vybrané nemocnice. Druhou částí výzkumu byly kvantitativním výzkumem technikou dotazníku zjišťovány znalosti všeobecných sester pracujících na pracovištích interních a chirurgických oborů o zásadách provádění dezinfekce. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že úroveň dosažených znalostí je závislá na vzdělání, době praxe, dosaženém věku a také pracovišti. Nicméně v některých oblastech jsou znalosti limitované. Třetí částí výzkumu byla kvantitativním výzkumem s využitím experimentu zjišťována mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy (emitní miska, pracovní podnos a box sloužící k ukládání zdravotnického materiálu). Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že vybrané předměty a plochy s nanomateriálem (antibakteriální a hydrofobní nanovrstva) vykazovaly bakteriální kontaminaci, tzn., nepodařilo se prokázat statisticky signifikantní rozdíl mezi bakteriální kontaminací předmětů a ploch s nanomateriálem a bez nanomateriálu. Další analýzou bylo zjištěno, že např. emitní misky budou kontaminovány bakteriemi v 31,3 % či pracovní podnosy v 38,1 %. Také bylo zjištěno, že některé předměty a plochy jsou kontaminovány i patogenními bakteriemi, např. Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Enterobacter cloacae či Serratia rubidaea. Z výsledků je patrné, že dodržování dekontaminace předmětů a ploch, zejména pak high touch předmětů a ploch, je důležité stále věnovat pozornost, zlepšovat znalosti a dovednosti všeobecných sester podílejících se na poskytování péče pacientům a vyhledávat nové možnosti implementace preventivních opatření pro minimalizaci přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce tímto poskytuje pohled na problematiku prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v kontextu s používáním opakovaně používaných high touch předmětů a ploch vyžadujících chemickou dezinfekci při poskytování ošetřovatelské péče. Dále poskytuje důkazy pro dodržování závazných hygienicko-epidemiologických opatření a ověření nových možností pro snížení rizika přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce je přínosná v oblasti vzdělávání, praxe, ale i pro další směřování výzkumů v této problematice.
|
|
| |
|
|
Adaptační proces na jednotkách intenzivní péče z pohledu všeobecných sester
ŠUBRTOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je představení jednotky intenzivní péče, adaptačního procesu a rozbor adaptačního procesu na jednotkách intenzivní péče. V teoretické části diplomové práce je popsána intenzivní péče všeobecně včetně historie, personálního obsazení, rozdělení poskytované péče, národního registru intenzivní péče až po vzdělávání sester, či vybavení takového pracoviště. Dále je popsán adaptační proces, který je v této práci hlavním tématem. Je popsán včetně jeho druhů, fází, průběhu ve zdravotnictví, metodického pokynu, a také je přiblíženo koučování, mentoring, komunikace a v neposlední řadě motivace, která je též v adaptačním procesu důležitou součástí. Výzkumná část je realizována formou polostrukturovaných rozhovorů s respondenty pracujícími v intenzivní péči jako školitelé, kteří jsou zapojováni do školení nových pracovníků v adaptačním procesu a s pracovníky, kteří jsou po jeho absolvování. Na základě získaných dat od informantů zapojených do výzkumného šetření byla provedena kategorizace dat, v níž jsou výsledky podrobně popsány. Práce představuje názory všeobecných sester na adaptační proces probíhající na jejich pracovišti. Dále poukazuje na nedostatky a na oblasti, kterým je potřeba v adaptačním procesu věnovat zvýšenou pozornost. Těmi je oblast komunikace a průběžného hodnocení adaptačního procesu, dokumentace a výukových materiálů, oblast potřebného času a prostoru na školení, motivace v adaptačním procesu a také oblast vlivu kolektivu na nového pracovníka, a tak na celý adaptační proces.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci surgical site infection v ortopedii
STRNADOVÁ, Iveta
Diplomová práce je věnována vymezení úlohy sestry v prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu v ortopedii. Surgical site infection (SSI) neboli infekce v místě chirurgického výkonu představují aktuální téma chirurgického oboru. Na základě aktuálnosti a četného výskytu těchto infekcí došlo v teoretické části práce k popsání stručného historického vývoje, k charakteristice a dělení infekcí. Popsány byly také rizikové faktory vedoucí ke vzniku SSI, konkrétněji jsme se soustředili na jejich výskyt v předoperačním, interoperačním a pooperačním období. Pro podstatu a ucelení dané problematiky došlo také k popsání etiologie vzniku, příznaků, diagnostiky, léčby a důsledků infekcí v místě chirurgického výkonu. Významnou oblastí, které se v teoretické části věnujeme, je role sestry v preventivních opatřeních. Konkrétně se jedná o roli sestry v předoperačních, interoperačních a pooperačních preventivních opatřeních v souvislosti s rozvojem SSI. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat úlohy sestry v preventivních opatřeních infekcí v místě chirurgického výkonu. Zaměřili jsme se konkrétně na činnosti v předoperačním a pooperačním období. Empirická část diplomové práce proběhla prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Technikou práce byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími na odděleních zabývajících se péčí o pacienty s infekcí v místě chirurgického výkonu. Rozhovoru se účastnilo celkem 32 sester z nemocnic Libereckého a Jihočeského kraje. Rozhovory se uskutečnily v průběhu února a března roku 2021. Výsledky byly zaznamenány na nahrávací zařízení, ze kterých následně vznikl audiozáznam. Audiozáznam byl posléze přepsán a zpracován metodou otevřeného kódování prostřednictvím techniky papír tužka. Během kvalitativního šetření došlo k zjištění, že všechny sestry se v rámci své praxe setkávají s pacienty trpící mimo jiné infekcí v místě chirurgického výkonu. U těchto pacientů realizují preventivní činnosti především v předoperačním a pooperačním období. Sestry ve svých preventivních činnostech vycházejí z dostupných prostředků, zvyklostí svého oddělení a znalostí, kterými v rámci problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu disponují. Zatímco v ATB profylaxi jakási jednota je, v oblasti předoperační přípravy se doporučení odborných společností liší, nebo někdy dokonce chybí. Tato skutečnost je následně také promítána do klinické praxe. V péči o ránu dodržují sestry zásady bariérové ošetřovatelské péče, zároveň znají a využívají moderních trendů v péči o ránu. Sestry své znalosti prokázaly také v problematice monitorace rozvoje infekcí v místě chirurgického výkonu v pooperačním období. Z empirického šetření diplomové práce vyplývá, že se sestry s pacienty mimo jiné trpícími infekcí v místě chirurgického výkonu při poskytování ošetřovatelské péče setkávají. Znají základní činnosti sloužící k zamezení jejich rozvoje především v předoperačním a pooperačním období, které následně aplikují v rámci své klinické praxe.
|
|
|
Rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce řeší infekční onemocnění, především jejich riziko přenosu, kterému jsou sestry vystaveny při výkonu svého povolání. Práce je rozdělena na dvě části, první teoretická část popisuje problematiku profesionálních infekcí a infekcí spojených se zdravotní péčí, včetně hygienicko-epidemiologických opatření. Druhá empirická část obsahuje kvalitativní i kvantitativní výzkum. Kvalitativní sběr dat probíhal pomocí rozhovorů a skrytého pozorování s několika členy sesterského personálu. Pro kvalitativní šetření, byly stanoveny výzkumné otázky. Jaká jsou rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu? Jak sestry předchází vzniku infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Jak sestry dodržují preventivní opatření u rizika přenosu infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Naopak kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 206 respondentů z laické veřejnosti. Společně s cílem byly pro kvantitativní výzkum stanoveny hypotézy. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle věku laické veřejnosti. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle zkušeností laické veřejnosti s ošetřovatelskou péčí. Z výsledků bylo patrné, že sestry jsou vystaveny značnému riziku přenosu infekčních onemocnění, kdy ve většině dodržují preventivní opatření. Výsledky kvantitativního zkoumání ukazují, že starší respondenti vnímají riziko přenosu infekce jako vyšší nežli respondenti mladšího věku. Naopak zkušenost respondentů s ošetřovatelskou péčí nemá na vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění žádný vliv. Výsledky práce mohou poukázat na jaké činnosti a postupy v ošetřovatelské péči je třeba klást větší důraz. Názor laické veřejnosti umožňuje komplexnější pohled na problematiku, sestry také díky zpětné vazbě od společnosti mohou získat vyšší motivaci pro výkon svého povolání.
|
|
|
Motivace sester ke studiu na vysoké škole
BLECHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentek oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři oblasti. První se zabývá oborem ošetřovatelství, profesí sestry, její prestiží a sesterskými organizacemi. Druhá oblast je zaměřena na historii ošetřovatelství v českých zemích i v zahraničí. Třetí oblast popisuje současné vzdělávání sester, legislativní úpravu vzdělávání, pregraduální a postgraduální vzdělávání, celoživotní vzdělávání a také kompetence sester. Poslední oblast je zaměřena na vymezení pojmu motivace. Je zde popsána hierarchie potřeb dle Maslowa, a také pracovní motivace, motivace ke studiu či motivace a pracovní spokojenost zdravotníků. Praktická část byla zrealizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor je složen celkem z 28 otázek. Výzkumný soubor tvořilo deset studentek oboru Všeobecná sestra z různých fakult. Podmínkou pro uskutečnění rozhovoru bylo ukončené středoškolské vzdělání, zahájené studium na vysoké škole v oboru Všeobecná sestra a souhlas studentek s poskytnutím rozhovorů, které byly provedeny online formou. Rozhovory byly následně přepsány, vytištěny a zpracovány metodou tužka a papír. Výsledky byly rozděleny do čtyř kategorií a dvaceti podkategorií. Cílem výzkumné části bylo zjistit důvody studentek k volbě oboru Všeobecná sestra, zjistit jejich očekávání od studia VŠ a jejich názor na současný vysokoškolský vzdělávací systém. Z výzkumného šetření vyplynulo, že 5 studentek z 10 dotázaných motivuje zvýšení kompetencí a získání informací. Dále bylo jako motivace zmíněno uznání od ostatních, větší samostatnost, vysokoškolský titul, vyšší finanční ohodnocení nebo motivace z okolí. Studentky od studia nejčastěji očekávaly získání nových informací a rozšíření obzorů. Co se týká vzdělávání, uvedlo 9 studentek z 10, že vysokoškolské vzdělávání je důležité. V této práci jsou shrnuty motivy studentek, jejich zkušenosti se studiem, názory na studium a jejich spokojenost. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na povolání všeobecné sestry a případně informovat uchazeče o studijní obor Ošetřovatelství. Také může sloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění, jak jsou studenti spokojeni se studiem.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
host ::
RSS.