|
|
Potrava plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících s různým způsobem managementu
URBÁNEK, Marek
Cílem této práce bylo komplexní hodnocení potravy plůdku candáta obecného při monokulturním odchovu od stádia rychleného plůdku (Car) do stádia plůdku podzimního (Ca0+) v rybnících se třemi různými způsoby managementu a vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na produkci candáta. Experiment byl realizován v malých rybnících na pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. Varianty rybničního ošetření byly následující: a) rybníky s přisazenou krmnou rybou v podobě plůdku kapra obecného (C. carpio) a amura bílého (C. idella), b) rybníky s instalovaným substrátem z vřesovce, c) kontrolní varianta bez podpory potravní základny candáta. Všechny varianty měly čtyři opakování. Odchov plůdku candáta probíhal 97 dní. Ve všech variantách rybničního ošetření byla po celou dobu dochovu zaznamenávána oportunistická potravní strategie plůdku candáta a hlavní zaznamenanou potravou byl makrozoobentos, zejména larvy hmyzu. V potravě byly dále často nacházeny větší druhy zooplanktonu. Značný rozvoj makrozoobentosu ve všech experimentálních rybnících byl s největší pravděpodobností způsoben přítomností submerzních makrofyt. Tento faktor tedy znesnadnil odhad vlivu instalovaných substrátů z vřesovce na produkci a složení potravy plůdku candáta. Ve variantě s přisazenou krmnou rybou byla po celou dobu odchovu průkazně větší celková délka (F (9, 450) = 91,1; p < 10-3) a hmotnost (F (9, 450) = 61,9; p < 10-3) plůdku candáta v porovnání s ostatními variantami. Přežití candáta na konci odchovu navíc v této variantě dosahovalo 56 - 92,4 %. Ve variantě se substrátem z vřesovce byla celková délka a hmotnost candátů, v porovnání s variantou kontrolní, průkazně vyšší pouze v prvním odběrovém termínu. V dalším průběhu odchovu plůdku byly hodnoty srovnatelné či vyšší ve variantě kontrolní. Při odchovu candáta obecného od stádia rychleného plůdku (Car) do stádia podzimního plůdku (Ca0+) v rybnících je tedy vhodné přisazení potravních ryb. Oproti instalaci umělých substrátů je rozhodující diverzita vodního prostředí, které je následně schopno poskytnout dostatečně širokou potravní základnu pro odchovávaného candáta.
|
|
|
Vliv perifytonu na rozvoj bentosu v rybnících
URBÁNEK, Marek
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv dvou typů umělých substrátů pro rozvoj perifytonu na společenstva zoobentosu v rybnících s odchovem plůdku candáta obecného (Sander lucioperca). Experiment měl dvě fáze a byl proveden ve dvanácti rybnících na pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. V první fázi experimentu měly rybníky tři varianty ošetření: instalovaný substrát z vřesovce, instalovaný substrát z geotextílie a kontrolní varianta bez substrátu. Každá varianta měla čtyři opakování. Ve druhé fázi experimentu byl odstraněn substrát z geotextílie a varianty ošetření rybníků byly: instalovaný substrát z vřesovce, rybníky s nasazenou krmnou rybou a kontrolní varianta. V průběhu obou fází experimentu bylo v rybnících provedeno několik odběrů substrátového a dnového zoobentosu. Vzorky byly následně vyhodnoceny. Dle statistické analýzy byla zjištěna signifikantně vyšší abundance zoobentosu na substrátu z vřesovce v porovnání s geotextílií (F (1, 6) = 12,897, p = 0,011). Průměrné hodnoty početnosti jedinců a hmotnosti biomasy byly vždy větší u dnového zoobentosu, než u zoobentosu substrátového. Naopak průměrné hodnoty indexu diverzity byly vždy větší u substrátového zoobentosu oproti zoobentosu dnovému. Vliv varianty ošetření rybníků na rozvoj dnového zoobentosu nebyl potvrzen. Stejně tak vliv geotextílie pro podporu rybí produkce byl spíše negativní. Substrát z vřesovce podpořil v první fázi experimentu produkci candáta o 7 - 21 % a proto je vhodné pokračovat v dalším výzkumu v této oblasti, který může přinést zefektivnění odchovu některých druhů ryb v raných stádiích vývoje.
|
host ::
RSS.