|
|
Léky v těhotenství - strategie ve výběru optimální terapie a mapování situace v ČR
Marková, Gabriela ; Hubičková Heringová, Lucie (vedoucí práce) ; Dzúrová, Dagmar (oponent)
Těhotenství jsou v řadě případů komplikována vlastním onemocněním matky, které vyžaduje farmakoterapii. Cílem mé diplomové práce bylo porovnat strategii ve výběru optimální terapie během těhotenství na území České republiky. Studovaným materiálem byl soubor 182 těhotenství z databáze České teratologické informační služby, která poskytuje poradenství ve výběru optimální terapie během těhotenství. Prospektivně sledovaná těhotenství a údaje o tom, jak těhotenství exponované léčivu dopadlo, je zásadním zdrojem pro posouzení rizika, které farmakoterapie během těhotenství představuje pro plod. Stanovili jsme parametry, které vypovídají o vhodnosti zvolené terapie podle míry rizika pro plod a porovnávali jsme je s optimální terapií v jednotlivých indikacích. V přehledu jsme popsali hlavní indikace během těhotenství ve sledovaném období a zvolený lék jsme zařadili do příslušné kategorie - 1., 2. a 3.volba. Strategii léčby jsme hodnotili i podle typu dotazu, optimálně má být výběr terapie řešen prekoncepčně a v monoterapii. Dotazy jsme vyhodnotili i podle tazatelů, kterými byli nejčastěji genetici, následováni lékaři se specializací (gynekologové, praktičtí lékaři, psychiatři, neurologové). Zmapovali jsme pracoviště, která se nejčastěji v ČR dotazovala na riziko léků v těhotenství a vyhodnotili výběr...
|
|
|
Vliv výživy matky na vývoj plodu
Vašková, Petra
Tato práce se zabývá tím, jaký význam má strava těhotné ženy v období gravidity na vyvíjející se plod. Dostatečná a správná výživa před začátkem i v průběhu těhotenství je důležitá k umožnění růstu plodu, k psychickému a duševnímu vývoji v plném potenciálu. Výživa plodu ovlivňuje zdraví během dětství a dospělosti s možnými dopady na další generace. V této práci je zdůrazněn význam základních živin, makroelementů a mikroelementů, které jsou důležité v těhotenství, spolu s výživovými doporučeními. Nevyvážený, nedostatečný, nebo naopak nadbytečný příjem jednotlivých složek potravy, či konzumace rizikových potravin má za následek například vrozené vývojové vady, nižší porodní hmotnost, v závažných případech i potrat. Hlavním cílem práce je popsat důležitost jednotlivých složek stravy v těhotenství, podat aktuální vědecké informace, které se týkají vlivu výživy matky na vývoj plodu, zhodnotit rizika, vyplývající z nedostatku nebo nadbytku určitých složek a navrhnout doporučený příjem jednotlivých živin.
|
|
|
Problematika prenatální psychologie
ČEPČÁNYOVÁ, Magdalena
Tématem bakalářské práce je problematika prenatální psychologie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve zaměřuji na prenatální vývoj dítěte, který popisuji po jednotlivých týdnech. Dále se zabývám obecnými poznatky z oboru prenatální psychologie a jeho východisky. Přibližuji historický vývoj tohoto oboru a důležité osobnosti, které se na vzniku oboru prenatální psychologie podílely. Další kapitola se zaměřuje na průběh těhotenství a vliv jaký může na prenatální dítě mít. V této kapitole podrobně probírám úrovně komunikace mezi matkou a dítětem a jejich vzájemné interakce. V poslední kapitole se zaměřuji na úlohu porodní asistentky v prenatální psychologii. Zde se zabývám především poradenskou a edukační rolí porodní asistentky. Nakonec se zabývám primární prevencí a vhodnými metodami primární prevence v prenatální psychologii. Praktická část práce se zaměřuje na komunikaci mezi matkou a prenatálním dítětem a změnu v komunikaci s dítětem v těhotenství a po porodu. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší komunikace s prenatálním dítětem a s dítětem po porodu z pohledu matky. Druhým cílem bylo zjistit, zda je pro ženy jednodušší komunikace před narozením nebo po porodu. Na základě cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. K dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Použila jsem metodu hloubkových rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo pět žen, se kterými byl prováděn jeden rozhovor v těhotenství a jeden rozhovor po porodu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., a to na oddělení rizikového těhotenství a oddělení šestinedělí. Získané údaje byly z rozhovorů zpracovány kvalitativní analýzou. Během výzkumného šetření bylo zjištěno, jak matky komunikují s prenatálním dítětem a jaké vidí největší rozdíly v komunikaci s dítětem před narozením a po porodu. Zjistila jsem, že ženy s prenatálním dítětem komunikují nejčastěji prostřednictvím dotyků a slovy, tedy mluvením k dítěti. Ženy dále uváděly, že pro ně bylo jednodušší komunikovat s dítětem po porodu než v těhotenství. Bylo pro ně jednodušší rozpoznat pocity a potřeby dítěte, které pro ně byly v těhotenství často jen věcí dohadů. Zjišťovala jsem od žen, jakými způsoby komunikují s prenatálním dítětem a zda dítě na jejich komunikaci odpovídá. Ženy nejčastěji uváděly, že s dítětem komunikují prostřednictvím hlazení "bříška" a mluvením k dítěti. Všechny ženy uváděly, že dítě na komunikaci a podněty vysílané k němu reaguje. Pouze jedna z žen si reakcemi nebyla jistá a jedna uváděla, že záleží na intenzitě podnětu. Jako reakci na komunikaci ženy uváděly zvýšení počtu a intenzity pohybů plodu, nebo naopak zklidnění dítěte. V souvislosti s pohyby dítěte mne zajímalo, jakým způsobem ženy pohyby dítěte vnímají, co při nich cítí. Pohyby plodu popisovaly ženy jako něco úžasného. Pociťovaly při nich radost a klid, který jim přinášelo vědomí, že je s dítětem vše v pořádku. Správná a láskyplná komunikace mezi matkou a dítětem a jejich vzájemný vztah je důležitý pro správný vývoj dítěte, a to nejen v prenatálním období, ale i v dalším životě. Je důležité, aby si ženy a jejich okolí uvědomovaly, že tak, jak se chováme k dítěti v děloze, bude se ono chovat později ke světu. Profesor Fedor-Freybergh dále tvrdí, že optimalizováním prenatálního života člověka můžeme dosáhnout zdraví a přispět k civilizovanému, přátelskému a mírumilovnému soužití. Téma prenatální psychologie se stává v poslední době stále aktuálnějším a začíná se k němu obracet pozornost veřejnosti, a to jak odborné, tak laické. V závěru byla tato práce doporučena pro využití při seminářích či přednáškách pro odbornou i laickou veřejnost. Další možností je publikace v odborném časopise. Práce může dále sloužit studentkám porodní asistence nebo přímo porodním asistentkám, které by chtěly získat nové vědomosti z tohoto oboru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.