|
|
Studie lesnické naučné stezky města Zábřeh
Šínová, Iveta
Cílem této bakalářské práce je zpracovat studii lesnické naučné stezky ve městě Zábřeh. Ta zahrnuje zvolení a vyznačení trasy v terénu, vytvoření grafického návrhu a obsahu naučných tabulí, počet a jednotlivé umístění v terénu a její technické parametry. Dále výběr konstrukcí, umístění a počet doprovodných zařízení, vytvoření harmonogramu jednotlivých činností a celkové ekonomické zhodnocení. Tématem naučné stezky je vývoj lesa – od lesního semenářství až po produkty ze dřeva. Návrh naučné stezky „Vývoj lesa“ obsahuje 13 naučných tabulí, 1 odpočívadlo, 10 lavic a 6 odpadkových košů. Celková trasa je 5 km dlouhý uzavřený okruh s návratem na začátek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hospodářská úprava lesa v strukturálně bohatých lesích‚ pokračování pilotního projektu v podmínkách NP Šumava
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů‚ s.r.o., Strašice ; Hána, Jan ; Russ, Radek ; Beranová, Jana ; Gabzdyl, Martin ; Pařez, Jan ; Zahradníček, Jiří ; Zatloukal, Vladimír ; Černý, Martin
Cílem projektu je ověřit zpracované Metodiky tvorby lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace v podmínkách lesních porostů, které stojí na počátku přeměn dnešních porostů na porosty s nepravidelnou nebo bohatou strukturou v NP Šumava a získané zkušenosti a obecně použitelné postupy zpracovat formou metodického dodatku do zmíněné metodiky. V roce 2004 byl pro vybrané území zpracován návrh typů vývoje lesa, byly vymezeny současné typy porostů a definovány jejich segmenty. Pro definované území byl zpracován lesní hospodářský plán na podkladu provozní inventarizace v odlehčené podobě (bez pozemkové evidence). Tento LHP obsahuje textovou část v podobě zprávy z pilotního projektu, hospodářskou knihu, vyhodnocení provozní inventarizace a porostní mapu.
|
|
|
Hospodářská úprava lesa v strukturálně bohatých lesích‚ pokračování pilotního projektu v podmínkách NP Šumava
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů‚ s.r.o., Strašice ; Beranová, Jana ; Pařez, Jan ; Zahradníček, Jiří ; Černý, Martin
Cílem projektu je ověřit zpracované Metodiky tvorby lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace v podmínkách lesních porostů, které stojí na počátku přeměn dnešních porostů na porosty s nepravidelnou nebo bohatou strukturou v NP Šumava a získané zkušenosti a obecně použitelné postupy zpracovat formou metodického dodatku do zmíněné metodiky. V roce 2003 bylo řešení projektu zaměřeno na výběr vhodného území v rozsahu cca 200-300 ha, které lze pro potřeby srovnání evidenčně oddělit od ostatní části NP. Z hlediska rozpracování inventarizačních a plánovacích postupů HÚL v počáteční fázi přeměn porostů na porosty s nepravidelnou či bohatou strukturou byl požadavek, aby se ve vybraném území dala uplatnit celá škála pěstebních a ochranářských opatření vedoucích k vytyčenému cíli, tj. k postupné přeměně stávajících porostů. Součástí řešení byla formulace zásad terénního šetření provozní inventarizace a zásad zařízení lesů v podmínkách lesů NP Šumava.
|
|
|
Monitoring dynamiky vývoje v přirozených lesích ponechaných samovolnému vývoji‚ zpracování metodiky výběru území se společenstvy určenými k ponechání působení převážně přírodních sil‚ návrh metod a postupů péče o tato území
Správa ochrany přírody, Praha ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Tesař, Vladimír ; Vrška, Tomáš ; Adam, Dušan ; Janík, David ; Hort, Libor
Základním cílem projektu je provést opakovaná podrobná šetření dendrometrická, fytocenologická, pedologická a strukturní v síti přirozených lesů v ČR ponechaných samovolnému vývoji. Na základě těchto šetření pak provést podrobné analýzy změn ve dřevinném i bylinném patře těchto lesů, v půdních poměrech i ve struktuře a textuře porostu. Mimo síť přirozených lesů s podrobným výzkumem dynamiky vývoje založit monitorovací síť v lesích ponechávaných samovolnému vývoji vycházející z jednotné metodiky sběru a zpracování dat. Cílem monitoringu je získat základní údaje pro charakteristiky lesních ekosystémů, které budou sloužit k zachycení vývojových změn v časové řadě. Zároveň je cílem projektu komplexní uchopení a vysvětlení teorie obnovního managementu lesních ekosystémů a její definování pro podmínky ČR.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. Výsledky analýzy dat sebraných v roce 2008. Popis sledování dynamiky vegetace na trvalých plochách založených Botanickým ústavem. Mapa nově založených trvalých ploch v oblasti Březníku, Pramenů Vltavy, Na Ztraceném, u Trampuisova křížku, Javoří slatě a Trojmezné.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. V závěru bylo konstatováno, že v horském smrkovém lese je pro úspěšné zmlazení porostu po napadení kůrovcem důležitá obnova, která byla na stanovištích ještě před rozpadem stromového patra. Jako rozhodující faktor, který v porostu zajišťuje kontinuální přítomnost banky obnovy, se jeví přítomnost dostatečného množství mrtvého dřeva. Z toho vyplývá nezbytnost ponechávat mrtvé dřevo i v porostech kůrovcem nenapadených. Mortalita zmlazení po rozpadu stromového patra je nejvyšší u nejmladších jedinců a s postupným odrůstáním zmlazení se výrazně snižuje. V procesu generativní obnovy porostu jsou významnějším faktorem hospodářské zásahy do porostu než dynamika vegetace.
|
host ::
RSS.