|
|
Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy
MÍSAŘOVÁ, Alena
MÍSAŘOVÁ, A. (2019). Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 46 s. Diplomová práce se zabývá využitím metody formativního hodnocení při badatelsky orientovaném vyučování. Konkrétně se zaměřuje na vrstevnické hodnocení, při němž žáci poskytují písemnou zpětnou vazbu svým spolužákům. Cílem práce je zjistit, zda žáci na druhém stupni základních škol dokáží poskytnout kvalitní a adekvátní zpětnou vazbu svým spolužákům. Proces vrstevnického hodnocení byl začleněn do realizace badatelské plohy zaměřené na vodní režim rostlin. Žáci nejprve vytvořili návrh řešení zadané úlohy, poté byly protokoly od žáků vybrány a následně dle kódů rozdány jiným žákům, aby dané protokoly ohodnotili a do hodnoticího formuláře napsali písemnou zpětnou vazbu. S vybranými žáky byl po ukončení výzkumu proveden rozhovor pro získání jejich subjektivních názorů na proces vrstevnického hodnocení. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina žáků dokáže poskytnout adekvátní zpětnou vazbu. Avšak kvalita této zpětné vazby se lišila podle toho, jakou část protokolu zrovna žáci hodnotili. Většinou se žáci snažili poskytnout adekvátní rady, které by vedly ke zlepšení protokolu jejich vrstevníků, ale bylo nalezeno i několik doporučení, která dosavadní kvalitu protokolu snižovala. V takovém případě ji však hodnocení žáci neakceptovali. Největší problémy měli žáci s hodnocením správnosti zvolených pomůcek, protože v žádném protokolu nebyly pomůcky vybrány správně, takže si hodnotitelé nebyli jisti správným řešením. Výzkumem bylo prokázáno, že vrstevnické hodnocení může být velmi užitečnou metodou formativního hodnocení, kterou je snadné zařadit do různých úloh v přírodopisu, zejména do badatelských aktivit. Hlavní potenciál toho hodnotícího přístupu spočívá v tom, že žáci formulují zpětnou vazbu svými slovy, díky kterým dokáží problematice snáze porozumět, než když je jim to vysvětlováno slovy učitele. Také mají možnost nahlédnout během hodnocení do jiných protokolů a na základě práce s vlastní chybou i chybami spolužáků se poučit a svůj původní návrh opravit.
|
|
|
Rozhovor mezi žáky jako metoda vrstevnického hodnocení při badatelských úlohách z biologie člověka v hodinách přírodopisu
LIŠKOVÁ, Jana
VOMÁČKOVÁ, J. (2017). Rozhovor mezi žáky jako metoda vrstevnického hodnocení při badatelských úlohách z biologie člověka v hodinách přírodopisu Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 50 s. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout badatelskou úlohu zaměřenou na oblast biologie člověka, která by umožňovala využít formativní hodnocení, konkrétně vrstevnický rozhovor. Navržená úloha se zaměřuje na problematiku krevních skupin a žáci si v ní měli zkusit navrhnout vlastní postup, jak s dostupnými pomůckami provedou zjednodušené krevní zkoušky. Zároveň provedli zhodnocení protokolu svých vrstevníků, když po rozhovoru ve skupince poskytli vrstevníkům psanou zpětnou vazbu. Na základě této zpětné vazby si druhá skupina mohla opravit svůj postup práce před samotnou realizací vlastního experimentu. Během výzkumu bylo pracováno z audio záznamy pořízenými při vrstevnickém rozhovoru, psanou zpětnou vazbou a vyplněnými protokoly všech zapojených žáků. Badatelská úloha, včetně formativního hodnocení, byla implementována do 3 vyučovacích hodin na dvou vybraných školách v Jihočeském kraji. Bylo zjištěno, že zkušenost s badatelsky orientovaným vyučování má významný vliv i na schopnost žáků poskytnou zpětnou vazbu svým vrstevníkům. Žáci, kteří se s procesem bádání setkali poprvé, měli s jednotlivými kroky problémy, což vedlo i k nejistotě při formulování zpětné vazby pro spolužáky. Nicméně, především díky vrstevnickému rozhovoru a poskytnutí zpětné vazby byla většina žáků schopna zapojit se do provádění pokusu a i lépe porozumět dané problematice. Rozhovor mezi žáky se ukázal jako vhodná metoda formativního hodnocení, jelikož žáci zcela otevřeně diskutovali o protokolech svých spolužáků a zároveň se dokázali poučit z chyb svých spolužáků a následně upravit i vlastní protokol.
|
|
|
Badatelsky orientovaná výuka ve fyziologii člověka s využitím školních experimentálních systémů
VOMÁČKOVÁ, Vladislava
VOMÁČKOVÁ V. 2016: Badatelsky orientovaná výuka ve fyziologii člověka s využitím školních experimentálních systémů. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 47 s. Badatelsky orientovaná výuka představuje moderní přístup k výuce přírodovědných předmětů, který má za cíl podnítit zájem žáků o tyto předměty. V současné době je při provádění úloh badatelského charakteru možnost využít laboratorní sady, které žákům umožňují zkusit si opravdovou práci vědce. Cílem práce bylo navrhnout badatelsky orientované úlohy vztahující se k tématům z fyziologie člověka, ve kterých budou využity různé typy laboratorních experimentálních systémů. Navržené úlohy byly prakticky ověřeny při výuce na dvou vybraných základních školách a jednom osmiletém gymnázium. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda badatelsky orientovaná výuka s využitím laboratorních systémů vede k lepšímu osvojení znalostí a rozvoji badatelských dovedností než klasické laboratorní práce, kde žáci pracují podle návodu od učitele. Za tímto účelem byl sestaven pre-test a post-test a žáci byli rozděleni do dvou skupin experimentální skupina pracovala badatelsky orientovaným způsobem a kontrolní skupina pracovala podle návodu. Jednotlivé úlohy byly ověřeny v praxi a byl sledován jejich vliv na úroveň znalostí a dovedností žáků. Z výsledků vyplynulo, že badatelsky orientované vyučování nevede k horším výsledkům než výuka pomocí klasických konvenčních metod. Znalosti i dovednosti žáků se po absolvování experimentální výuky zvýšily, ale mezi kontrolní a experimentální skupinou nebyl statisticky významný rozdíl.
|
host ::
RSS.